Očkování proti sezónní chřipce

Přestože byla chřipka v minulosti velmi často podceňována, v současné době ji málokdo považuje za pouhou banální infekci. Jedná se o onemocnění, které každoročně postihne přibližně 5 – 15 % populace a které má pro světovou populaci závažné zdravotní i ekonomické důsledky.       

Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Dvakrát ročně vyvolávají sezónní epidemii chřipky – v zimě na severní polokouli, v létě na jižní. Jelikož tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky nepůsobí na pozměněný virus.

Chřipková epidemie má sezónní charakter a obecně je vázána na chladné období. V Evropě vzniká obvykle na přelomu kalendářního roku a zpravidla trvá 4 – 8 týdnů. K šíření chřipkového viru v Evropě většinou dochází od západu k východu.

Nejlepší prevencí je očkování

Nejúčinnější ochranou proti sezónní chřipce je jednoznačně očkování, které má největší účinek jak ze zdravotního, tak i z ekonomického hlediska. Očkování se obvykle provádí v období před předpokládaným výskytem chřipky, tj. od září do poloviny prosince. Jelikož viry způsobující sezónní chřipku mutují, je třeba nechat se očkovat každý rok. Lékaři v letošním roce očkování proti sezónní chřipce obzvlášť doporučují – očkovaní lidé díky němu mohou snížit riziko, že budou oslabeni běžnou chřipkou v okamžiku, kdy se setkají s pandemickou chřipkou.  

Vakcinace vede k výraznému snížení nemocnosti u lidí v produktivním věku a ke snížení výskytu komplikací a úmrtnosti u osob starších nebo s jiným základním onemocněním . Odborníci také často poukazují na zvýšenou imunitu k jiným virovým infekcím horních cest dýchacích u lidí, kteří byli očkováni proti sezónní chřipce.

Pro koho je očkování vhodné

Mezi rizikové skupiny, které jsou nejvíce ohroženy chřipkovým virem, patří:

• Starší lidé
o Obvykle jsou do této skupiny řazeny osoby ve věku 65 let a více
• Lidé s následujícími typy onemocnění
o Osoby s chronickým onemocněním (zejména dýchacího systému, srdce
a cév, ledvin a jater)
o Osoby s metabolickým onemocněním
o Osoby s nedostatečností imunitního systému
o Osoby s poruchou funkce průdušek a plic (tj. včetně poruch respiračních funkcí po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických či svalových poruch)

Obávaná metla lidstva

V ČR zemře každoročně v důsledku chřipky přibližně dva tisíce pacientů, což představuje přibližně 2 % všech úmrtí. Zatímco nejvyšší výskyt nemocných je zjišťován u školáků a u mladých dospělých, maximum počtu úmrtí je mezi seniory.

Studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) pro celou populaci EU (přibližně 500 milionů obyvatel) dospěla k průměrnému počtu 125 tisíc úmrtí v důsledku chřipky za jeden rok (40 tisíc v mírných sezonách a až 220 tisíc v sezonách s rozsáhlou chřipkovou epidemií). Tato statistika je tak dostatečným potvrzením velmi opomíjeného faktu, že na chřipku se umírá.

Typické příznaky a komplikace onemocnění

Vzhledem k podobnosti klinických příznaků onemocnění souhrnně označovaných jako akutní respirační infekce (ARI) bývají jednotlivé respirační infekty často zaměňovány, což vede k podceňování chřipkové infekce i preventivní vakcinace.

Chřipka má obvykle tyto typické příznaky: onemocnění začne náhle, objeví se horečka přes 39 °C, která bývá provázena zimnicí, bolestí svalů a kloubů a bolestí hlavy. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Na rozdíl od mnoha dalších virových onemocnění není u chřipky výrazná rýma. Horečka trvá obvykle 3 dny, pak postupně během dalších 2–3 dnů klesá. Postupně mizí také ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může trvat i několik týdnů.

U mimořádných případů může chřipka končit úmrtím v prvních dnech onemocnění za příznaků těžké intoxikace, a to i u lidí do té doby zcela zdravých. Nekomplikované onemocnění trvá přibližně jeden týden, avšak u značné části případů dochází ke komplikacím, jako je např. zánět středního ucha, zánět dutin a zápal plic.

Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Simbelmine
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout