Osobnosti českých dějin

Název knihy: Osobnosti českých dějin
Kolektiv autorů
Nakladatelství: Fragment
Rozměry: 170 ×240 mm
Rok vydání: 2014
Počet stran: 536
Vázaná vazba
Cena: 339 Kč

Výpravná publikace plná životopisných medailonků významných osobností z dávné i novodobé historie. Jejich jména se nesmazatelně zapsala do českých dějin a odkaz jejich díla, myšlenek a činů zůstává zajímavý a inspirující až do dnešní doby.

• panovníci, královny a slavní vojevůdci
• spisovatelé, malíři a hudebníci
• slavní lékaři a průkopníci vědy a techniky
• další významné postavy české historie – buditelé, cestovatelé, myslitelé,
sportovci, herci a mnozí další…

Kniha Osobnosti českých dějin je skvělým zdrojem informací pro studenty, učitele a všechny ostatní, kteří chtějí být v obraze.

Ukázka z knihy
Osobnosti českých dějin:

Nedostatek historických pramenů vždy vede k vytváření neopodstatněných mýtů, a už o Žižkově
účasti v bitvě u Grünwaldu, nebo o jeho úplné slepotě od roku 1421, či o úspěšném taže-
ní do Uher o dva roky později. Podezření budí i hypotetické datum Žižkova narození. Jisté
je, že kromě lekcí ze záškodnických válek v době vlády krále Václava IV. dostal jihočeský
zeman školu pod vedením Jana Sokola z Lamberka (který u Grünwaldu prokazatelně bojo-
val) a později i Břeňka Švihovského z Riesenberka, který padl u Sudoměře. Na záchraně
Prahy před 1. křížovou výpravou roku 1420 se ještě podílel s Hynkem Krušinou z Lichtenburka a Viktorinem z Poděbrad. Hlavní zásluhu na úspěšném tažení do severovýchodních Čech rok nato však už je třeba připsat Žižkovi, stejně jako na rozbití 2. křížové výpravy u Kutné Hory a Habrů počátkem roku 1422.

K mistrovským strategickým tahům lze bezesporu zařadit Žižkovo rozhodnutí přenést hlavní základnu vojenských akcí do Hradce Králové (Menší Tábor). To mu mimo jiné umožnilo získat v domácí válce vrch nad umírněnými kališníky a po vítězství u Malešova oblehnout Prahu. Žižkovo smíření s Pražany umožnilo přípravu společného tažení na Moravu, ale na samém jeho počátku Žižka zemřel. Na vrcholných úspěších husitských vojsk v následujícím desetiletí měl hlavní podíl Prokop Holý, který se však dost nezaslouženě ocitl v Žižkově stínu. Hlavní Žižkovou zásluhou bylo, že pochopil význam stálých vojsk („polních obcí“). Předtím se ozbrojené družiny šlechty a měst jen občas spojovaly v „landfrýdy“ (Landfried = zemský mír) k potírání veřejných škůdců. Polní obce muselybýt podřízeny tvrdé kázni, neměly-li ztratit svou bojovou hodnotu a stát se přítěží pro vlastní zemi. Z tohoto zorného úhlu je třeba hodnotit historický význam důkladně pro-
pracovaného polního řádu z roku 1423, jehož autorství se připisuje Žižkovi.

Husitský vojevůdce v mnohém předbíhal svou dobu, a už šlo o dokonalé využití terénu, dosud nevídané nasazení palných zbraní v polních bitvách nebo dosažení maximální součinnosti všech druhů vojsk. Nevýhody defenzivní taktiky, využívající vozové hradby, se vyvažovaly rychlostí, a tím i překvapivostí postupu. Ničení živé síly protivníka v bitvě i při pronásledování přinášelo značný
psychologický účinek. Poslední křížové výpravy nejednou opustily bojiště bez jakéhokoliv odporu. Husitská vozová taktika dovolila obstát v poli neobrněnému pěšáku proti neukázněnému rytířskému jezdectvu. Její problematičnost se ukázala ve střetnutích s lehkým uherským jezdectvem a zejména s pěchotou typu německých landsknechtů v bitvě u Schönberka roku 1504. Pověst o fa natismu Žižkově i jeho bojovníků však přetrvala staletí.

Tuto knihu Osobnosti českých dějin koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách Fragment.cz