Osudy dobrého vojáka Švejka s ilustracemi Petra Urbana

Autor: Jaroslav Hašek
Ilustrace: Petr Urban
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2008
Počet stran: 600 stran, vázaná
Cena: 499 Kč


Nové vydání OSUDŮ DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA Jaroslava Haška s ilustracemi Petra Urbana vychází v polovině září 2008.

NAKLADATELSTVÍ XYZ se rozhodlo k odvážnému kroku. Připravuje nové kompletní vydání románu Osudy dobrého vojáka Švejka se zcela novými současnými ilustracemi, které by byly srozumitelné dnešnímu čtenáři a zároveň korespondovaly s Haškovým klasickým dílem. Do užšího výběru se dostalo několik výtvarníků a ilustrátorů (např. Štěpán Mareš či Vladimír Renčín), ale nakonec zůstalo jméno jediné – Petr Urban. Osobnost, která svým naturelem přesně odpovídá filozofii Jaroslava Haška. Kolekce ilustrací, již tento umělec vytvořil, bude pro mnohé čtenáře zajisté velkým překvapením. Věříme, že beze zbytku příjemným.

Rok 2008 je, kromě jiného, rokem Jaroslava Haška. Ve středu 30. dubna 2008 uplynulo 125 let od spisovatelova narození v Praze, na 3. ledna 2008 připadlo 85. výročí jeho úmrtí v Lipnici nad Sázavou.

Dílo Osudy dobrého vojáka Švejka asi není potřeba příliš představovat. Bylo o něm již napsáno mnoho velice přínosných, obohacujících a inspirativních textů. Haškův vícedílný román patří k nejvýraznějším počinům české literární tvorby dvacátého století, je velmi často citován. Lidé nalézají mnoho různých odpovědí na otázku, proč Švejk stále oslovuje nové čtenáře… Tato kniha se jednoduše vždy těšila velkému zájmu. Není důvod, proč by tomu tak nemělo být i nadále.
Takřka od počátku své literární existence je Švejk spojován s ilustracemi Josefa Lady. Ty tvoří kongeniální součást díla a snad nikdo si bez nich text nedovede představit. Ovšem na druhou stranu je škoda tuto situaci „zapouzdřit“.

Osudy dobrého vojáka Švejka jsou mnohovrstevný román, který dává prostor mnoha výkladům a interpretacím...

Petr Urban

* 8. srpna 1960
kreslíř, humorista, sáňkař
Vyučil se nástrojařem, ale od roku 1991 profesionálně kreslí. První vtip beze slov mu uveřejnili v roce 1980 ve slovenském deníku Šport. Později začal publikovat v Dikobraze. V roce 1989 získal čestné uznání v mezinárodní soutěži kresleného humoru v turecké Ankaře. Kreslí vtipy do novin a časopisů, pravidelně spolupracuje s různými periodiky, například Mladou frontou Dnes, Bleskem, Stadionem a se Světem motorů, dále s Pivním kurýrem a Českým rybářem a příležitostně s deníkem Sport. Podle jeho kreslené postavičky Rudy Pivrnce bylo pojmenováno i pivo – Pivrnec. Kromě knih a kalendářů kresleného humoru maluje obrazy a zabývá se humorem v reklamě. Je spoluautorem a ilustrátorem knih Mariáš – pravidla, triky a tipy, Petr Urban vyslýchá sportovní hvězdy, PIVO – příručka pro každého správného Čecha.
Petr Urban pochází ze severních Čech, je ženatý, má dvě děti a kromě kreslení se intenzivně věnuje sportu. Stal se úspěšným sáňkařem, snad i díky tomu, že největší sáňkařská dráha v zemi se nachází pár kilometrů od jeho domu ve Smržovce. Jeho největším úspěchem bylo třetí místo na Světovém poháru v Tatranské Lomnici v roce 1983. Mnohokrát byl mistrem republiky, naposledy v roce 2004.

Jaroslav Hašek

30. dubna 1883 Praha – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou
Spisovatel, publicista a novinář
Vyučil se drogistou, maturoval na obchodní akademii. Pracoval v bance Slavia. V té době se seznámil s českými anarchisty a postupně se dostal do jejich čela. Začal se živit pouze psaním, měl problémy s alkoholem a žil nevázaným životem. V roce 1911 založil stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V roce 1915 dobrovolně narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. V září 1915 se nechal zajmout a roku 1916 vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan. Přes Jugoslávii se dostal do Ruska, kde roku 1918 v Moskvě vstoupil do české sociálně-demokratické strany. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády, byl ředitelem armádní tiskárny v UFA, náčelníkem oddělení pro práci s cizinci aj. Co vedlo Haška k opuštění myšlenky anarchismu a přijetí socialistických myšlenek, nikde neobjasnil. V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, kde začal opět vést nevázaný bohémský život. Znechucen politickým vývojem odešel do Lipnice nad Sázavou, kde později zemřel.
Zpočátku psal především cestopisné povídky, črty a humoresky (mnohé byly zfilmovány), které publikoval časopisecky.
Základem jeho próz byly jeho skutečné zážitky. Nenáviděl přetvářku, sentimentalitu, usedlost. Typickým znakem jeho tvorby je odpor k mravním a literárním konvencím. Psal velmi lehce a byl mistrem mystifikace.
Z díla vybíráme: Trampoty pana Tenkráta (1912), Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova (1913), Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915), Dva tucty povídek (1920), Tři muži se žralokem a jiné poučné historky (1921), Velitelem města Bugulmy (1921).
Nejznámější se stal humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923), který byl přeložen do několika desítek jazyků, několikrát zfilmován i zdramatizován.