Většina lidí poslouchá hudbu, ať již pro relax nebo naopak pro nabuzení zejména při sportu. Na ulicích značná část lidí chodí se sluchátky v uších a v dnešní době populárních open space kanceláří se zaměstnanci sluchátky oddělují od okolního hluku, aby se mohli soustředit na práci. Jak na nás hudba působí a jak ovlivňuje naši náladu? Jakou to má spojitost s naším mozkem a kdo na českém trhu toho využívá?

Je vědecky dokázáno, že mozkové vlny reagují na zvuk hudby. Poslech hudby uvolňuje do mozku endorfiny, které ovlivňují naše pocity a náladu. Tempo a náladu našeho dne může tedy významně ovlivnit hudba, kterou posloucháme. V případě, že potřebujeme nabudit posloucháme rychlejší, progresivní hudbu a naopak pokud potřebujeme zpomalit či relaxovat vybíráme volnější tempo. Správné tempo hudby nám může být také užitečné například při tréninku prezentace. Když si přeříkáme její obsah nahlas v pozadí například se skladbou Bacha či Mozarta, pomůže nám to vyladit tempo přednesu a nalézt rytmus prezentace.

Hudba může ovlivnit také naše pocity při námaze, a tím i náš výkon. Ideální hudba pro trénink je 120 -140 úderů za minutu. Jak se ale ukazuje, není ovšem až tak důležité, o jaký styl hudby se jedná, pokud je to hudba, která se nám líbí! Strop vlivu hudby na sportovní výkon je, když sportujeme do tepové frekvence 145 tepů za minutu, a když tohle víme, je třeba podle toho také volit typy skladeb.

Ideální muzika na běhání je tedy mezi 120 -140 BPM (beath per minute). Na počet BPM slouží programy jako BPH calculator nebo BPM assistant, které vám to u písniček spočítají, nebo aplikace v chytrých telefonech. Poslech hudby může ovlivnit přípravu na sport, soutěživé naladění, naladění na výkon. Ale jaká a v jaké kvalitě – tajemství tkví zejména v intenzitě. Finta je v tom, že ona hudba ani tak neovlivňuje kvalitu našeho výkonu – ale ovlivní naše pocity.

Trénink, běh, se zdá potom mnohem zábavnější, protože naše mysl je naladěná a únava se pak zdá mnohem snesitelnější. V roce 1911 americký vědec Leonard Ayres, zjistil, že cyklisté šlapali rychleji při poslechu hudby, než když tomu bylo v tichosti. To se děje proto, že poslech hudby tak nějak přehluší remcání našeho mozku ohledně únavy.

Jak si totiž naše tělo uvědomuje, že jsme unavení, chce přestat makat a vysílá signály do mozku, aby si tělo dalo přestávku. Poslech hudby soutěží v našem mozku o pozornost a může nám pomoci potlačit tyto signályúnavy. Děje se tak nejlépe při nízko a středně intenzivním běhání. Při vysoké intenzitě cvičení, hudba už tak dobře nefunguje, bolest a únava jsou silnější a vyhrávají.

Při analýze zvukových vlastností z hlediska rytmu vědci odhalili, že jednodušší a předvídatelnější písně jsou pro člověka na běhání lepší. Protože v mozku vytvářejí vztah přiblížení – a když má mozek ideální podmínky, podává lepší výkony, stejně tak jako celé tělo.

Jakou hudbu tedy zvolit?

Platí pravidlo příjemnosti – co se týče hlasitosti i typu muziky. Příliš hlasitá hudba vám způsobí akorát ohluchnutí.

Další pravidlo je pravidlo pravidelného rytmu, zmiňované výše, rytmus by měl odpovídat tempu, kterým chcete běžet.

Pozitivní obsah – povzbuzující muzika asociovaná se sportem, triumfem, vítězstvím, překonávání těžkostí.

A jako bonus? Kombinace hudby a pohybu, pomáhá soustředění – když s hudbou běháte nebo tančíte, nebo se procházíte, můžete přitom ledacosvymyslet a rozlousknotu nějaký ten oříšek.

Jak uvedl ve svém citátu již Friedrich Nietzsche: „Hudba uvolňuje ducha a okřídluje myšlenky.“