Znáte papričku habanero? Že ne? Tak ji trochu představím. Je to maličká paprička, většinou oranžové nebo červené barvy, velká asi 2-6 cm. A čím je zvláštní? Patří mezi nejpálivější papriky světa. Tak tuto papričku jsem si jednou coby malou rostlinku přinesla domů od kamarádky. Dostala někde čtyři rostlinky a vědoma toho, že máme rádi ostré a pikantní pokrmy, rozdělila se se mnou. Měla jsem velkou radost, protože paprička je velmi dekorativní a dá se pěstovat i v bytě. Vypadá jako takový ibišek s krásnými papričkami.

Habaneru se dobře daří v teplém klimatu, avšak příliš slunce může škodit listům rostliny. Jako u všech paprik habaneru se daří v oblastech s dostatkem slunce a půdou o kyselosti 5-6 pH. Rostlinky se doporučují zalévat jen když je velké sucho. Přílišné zalévání papriček způsobuje jejich hořkost, která je nežádoucí.

Papričky habaneros se dají dobře pěstovat ve skleníku. Rostlinu lze zařadit mezi trvalky což znamená, že při správné péči může plodit i několik let. V tropickém a subtropickém prostředí, dokud jsou podmínky příznivé, habanero plodí průběžně po celý rok. V Česku musíme počítat s tím, že vypěstované papričky nedosáhnou takové pálivosti jako v oblastech s teplejším klimatem.

Asi správně tušíte, že svou pálivě-hřejivou schopností působí na krevní oběh, a to vcelku blahodárně. Pomáhají prokrvení orgánů, a tím i jejich větší citlivosti, což se nejvíce projeví ve smyslu afrodiziak. Jejich další schopností je podporovat v těle tvorbu endorfinů (hormonů štěstí), čímž navozují pocit spokojenosti. Snižují také hladinu cukru v krvi, takže jejich umírněná konzumace se doporučuje například cukrovkářům. Stejně tak držíte-li dietu, dejte si alespoň jednou denně kousek papričky. Říká se, že při požívání pálivého jídla se samovolně zvyšuje výdej energie až na dvojnásobek. A dokonce britská studie prokázala jistou souvislost s nižším výskytem rakoviny slinivky a plic ve světových lokalitách, kde tuto pochutinu konzumují pravidelně a bez ostychu.

Za všechny tyhle bohulibé účinky může látka jménem kapsaicin. To je tatáž látka, která nám rozpálí chuťové buňky a pokračuje zapáleně celým trávicím traktem – cestou stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, napomáhá trávení a nakonec vydesinfikuje i střeva od nežádoucích bacilů. Zkrátka čím ostřejší, tím léčivější…

A jejich ostrosti se vůbec nemusíte bát. Pokud se ostýcháte přímé konzumace, můžete třeba do jídel začít přidávat kajenský pepř neboli sušenou verzi chilli papriček. Hodí se do nejrůznější škály jídel od gulášů, přes saláty, polévky, různé přílohy a těstoviny, nebo jako ochucovadlo ke studené kuchyni. Co se týče chilli papriček (správně se tato plodina jmenuje paprika křovitá), fantazii se meze nekladou. Možná vaší pozornosti neuniklo ani to, že se vyrábí i čokoláda s touto pálivou příchutí.

S touto plodinou se zkrátka vyplatí experimentovat a dalo by se říci, že jí není nikdy dost. Původně se pěstovala v Americe a díky Kolumbovi ji dnes můžeme konzumovat i my.

Ještě přidám jednu příhodu s touto papričkou. Jak jsem se již zmínila, paprička i celý keř vypadají moc pěkně. Mám růžovou odrůdu habanera. Tyto papričky krásně voní. Neřekli byste, že se jedná o tak silně pálivou papriku. Voní po ovoci, trochu připomíná avokádo. Tak tuto papričku jsem si úspěšně pěstovala v obýváku, když ke mně přišla kamarádka s tehdy čtyřletým synem. Seděly jsme v kuchyni u kávy a malý Kubík si hrál nejdřív u nás, pak přešel do obývacího pokoje. Chvilku byl klid, ale najednou se ozval strašný křik malého kluka.

Obě jsme vběhly do obýváku s tím, že se stalo něco hrozného. Kuba ležel na zemi, svíjel se, z očí mu tekly slzy a celý se chvěl. To trvalo nějakou dobu a my jsme mezitím kontrolovaly, co se mu stalo. Vypadal, že je celý, nikde mu netekla krev. Na první pohled jsme nezjistily, že by mu něco bylo. Snažily jsme se z něj dostat, co mu je. Až po chvilce nám Kubík řekl, že si kousl do té krásné papričky. Vysvětlila jsem kamarádce, o jakou papričku jde. Její Kubík je jako můj syn. Miluje čerstvou zeleninu: papriky, okurky, rajčata a další. Nemohl, chudák, tušit, že tato paprika mu určitě chutnat nebude. A tak jsme mu daly pálivé sousto zajíst chlebem. Přesto od té doby papriky přestal jíst úplně. Vzpomínka na tu chuť mu zůstala a utkvěla v paměti.

Proto, pokud si papričku začnete pěstovat, dejte pozor na své děti a jiné nenechavce! Samotný plod je dobré nakrájet na tenoulinké proužky a nasušit nebo sušené pomlít a používat při vaření ostrých jídel. S dávkováním to nepřežeňte. Stačí opravdu málo.