Pěstitelka je poloviční léčitelka

Bydlíme v paneláku, ale pár kilometrů od našeho domova máme menší zahrádku. Roste na ní pár starých jabloní a rybízových keřů. Tento rok jsme si s partnerem řekli, že si zkusíme vypěstovat vlastní zeleninu.

Výběr byl těžký. „Chci salát,“ říkal nekompromisně partner. „A já zase mrkev a petržel,“ trvala jsem si také na svém. Nakonec jsme se shodli na hrachu, cibulce, mrkvi, petrželi, hlávkovém salátu a kedlubně.

Krom toho jsme vyseli také pažitku a kopr. Musím říct, že už se na vlastní zeleninku moc těším, i když vím, že to potrvá ještě dost dlouho než vyroste. A věřte nebo ne, taková pěstitelka nebo zahradnice je napůl léčitelka. Když si vzpomenu na to, kolik síly jsem musela vynaložit na zrytí zeleninového záhonku. Klidně jsem si mohla stoupnout na rýč a on ne a ne zajet do země. S partnerem jsem žertovala, že taková práce na zahradě, hlavně teda rytí, to je taková přírodní posilovna. Nevýhodou ale je, že krom spálených kalorií se vám na rukou mohou objevit mozoly a taky je možné, že druhý den vás bude každičký sval v těle bolet. Ale co, jsme mladí, tak nějaký ten mozol a trochu toho potu a bolesti jsme zvládli.

Ještě nás čeká plení záhonku. A pokud teda všechno dobře dopadne, na naší zahrádce se neusadí krtek, slimáci, nepřijde krupobití apod., tak snad za pár měsíců budeme sklízet. Krom toho, že jsme si na zahradě „zacvičili“ s rýčem, motykou a jinými nástroji, užili jsme si krásný slunečný den na čerstvém vzduchu. Dýchat čistý vzduch, ne smog z aut, je určitě také léčivé. A takové ticho, které občas přeruší zaštěkání psů ze sousedství, má také pro městského člověka léčivé účinky.

Pokud tedy mohu, jakožto amatérská léčitelka, poradit ostatním lidem, co jim po zdravotní stránce prospěje, pak je to vlastní zahrádka. A ať už jste mladí nebo trochu starší, to, že ji nemáte hned u bytu, je koneckonců také plus. Můžeme na ni zajít pěšky, na kole nebo autobusem. Vlastní zahrádka a trocha té zeleniny na ní se vám určitě vyplatí nejen finančně, ale i zdravotně. A pokud zrovna zeleninu opravdu nemáte rádi, pak si můžete na zahrádce opéct na ohni buřty.

A když už si opravdu nechcete nebo nemůžete pořídit zahrádku, zajděte čas od času do přírody, třeba do lesa na houby. Vždyť stejně nejde o to, přinést si jich domů plný košík, ale o příjemnou procházku. Myslím si, že hodně lidí z paneláku už na tohle přírodní léčitelství zapomnělo a zpohodlnělo, a to jejich zdraví určitě neprospívá.