Plomba vám NEMŮŽE vypadnout!

Když jsem šla poprvé se svým asi rok a půl starým synkem Gábískem k zubařce, myslela jsem si, že jsme snad ani nemohli natrefit na lepší. Už trošku starší paní, pořád se usmívala a než se Gábískovi podívala na zoubky, pěkně ho povozila v křesle nahoru a dolů. Zoubky jsme měli v pořádku a šli jsme spokojeně domů.

Asi o rok později to už bylo horší. Chudák Gábísek měl na zoubcích kazy hned dva. Naštěstí nebyly velké. Byla to vlastně moje chyba. Gábísek měl a do dneška má rád po večeři ještě hrnek kakaa. Samozřejmě jsme si po něm vždycky šli vyčistit zoubky. Jenže v té době jsme ještě bydleli s tchýní a Gábísek často přespával u nich dole. Tchýně mi sice vždycky tvrdila, že si zoubky vyčistil, ale asi to nebyla pravda…

Musím podotknout, že Gábísek se zubařky ani vrtačky vůbec nebál. Ne nadarmo jsme četli Martínkovu čítanku a v ní i příběh o Děravém zoubku. Stejně jako v knížce i tady vzala paní zubařka vrtačku, trochu s ní pohladila zoubky a bylo to. Ještě nám dala na zoubky plombičku – říkala tomu stříbrné hvězdičky - a poradila nám, že nemáme hodinu nic jíst.

Všechno bylo v pořádku asi měsíc. Potom mi Gábísek jednoho dne vyplivl na talíř kousek stříbrného amalgámu a po pár dnech zase. Volala jsem zubařce a bylo mi řečeno, že je to normální, že si s tím nemám dělat hlavu. Když ovšem uvolňování zubní výplně nepřestávalo, nedalo mi to a na zoubky jsem se podívala. Obě plombičky prostě vypadly.

Tentokrát jsem vzala Gábíska k zubařce osobně, ale ta nás odmítla vyšetřit, že plomby prostě vypadnout NEMŮŽOU, pokud jsme dodrželi tu hodinovou pauzu bez jídla. Řekla jsem, že tu jsme dodrželi a ona nás poslala pryč. Chtěla jsem najít jinou zubařku, ale nikdo v okolí nebyl ochotný nás vzít. Pak jsem otěhotněla a přibylo k tomu ještě pár dalších komplikací a chybějící plombičky mi prostě vypadly z hlavy. Gábísek si taky nestěžoval, že by ho něco bolelo, takže vše vypadalo v pořádku.

Jaké bylo naše zděšení, když nová zubařka, kterou jsme si našli, když jsme se přestěhovali, našla Gábískovi kazy hned tři. Dva byly obrovské, přesně v místech, kde byly plombičky. Mimochodem, ani mi nechtěla věřit, že tam nějaké plombičky byly, protože jsme je neměli napsané ani v kartě! Nakonec to dopadlo tak, že jeden kaz je vyvrtaný zcela, druhý je odvrtaný trochu a „zacementovaný“ a s třetím nešlo dělat vůbec nic, takže jsme o zoubek přišli. Gábísek byl celou dobu moc šikovný a ani neplakal, ale já si dodnes vyčítám, že jsem se k tomu všemu už tenkrát nepostavila razantněji…

A mimochodem, naše nová zubařka nás ještě ujistila, že po vyrobení plombiček se nesmí nic jíst dvě hodiny a ne jen jednu. A je pravda, že od té doby ani mně ani Gábískovi žádná plomba nevypadla.

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10