Ochrana zvířat a životního prostředí se dostávají stále více do popředí zájmu veřejnosti a stávají se o to aktuálnější, o co více naléhají na naši schopnost myslet a vidět věci kolem nás v souvislostech. V současném světě je stále mnoho lidí neschopných soucítit se zvířaty, která jsme k sobě připoutali pro jejich nesmírnou užitečnost, schopnost přátelství, věrnost a další vlastnosti, které obohacují náš život.

Přes vytrvalou a dlouhodobou snahu nás všech působících v ochraně zvířat zůstává smutnou skutečností, že většina lidí chápe zvířata a přírodu především jako nástroj k realizaci svých potřeb a cílů.

Význam zodpovědného vztahu ke zvířatům

Nadřazený postoj člověka k přírodě a ke zvířatům se prolíná celou historií lidstva a bohužel přetrvává do dnešních dnů. Chceme-li ve vztahu ke zvířatům „určeným k různému účelu“ pojmenovat skutečnost pravými jmény, nutně za nimi často najdeme eticky problematickou realitu. Termíny jako „výroba masa“, „pokusy / testování na zvířatech“ nebo „stahování
z kůže“ hovoří samy za sebe a dokazují, že zvířata - živé bytosti jsou v našem modelu vnímání a vztahu k nim stále jen „věcmi, materiálem“. K zodpovědnému vztahu ke zvířatům patří snaha zajistit zvířatům co nejlepší životní podmínky, zmírnit jejich bolest a utrpení.

Vyspělá lidská společnost má již rozhodně dostatek informací a možností zbytečnému utrpení a zneužívání zvířat zabránit. Přesto to nedělá. Průmyslové intenzivní chovy, kde jsou hospodářská zvířata držena v nevyhovujících podmínkách a jsou v maximální míře využívána bez ohledu na jejich přirozené potřeby, jsou nevídaně krutým a přitom společensky zcela samozřejmě akceptovaným jevem.

K účelům pokusů jsou „vyráběna“ zvířata s cílenou genovou deformací, s „požadovanými“ nemocemi, jsou záměrně infikována nebo podrobována testům, operačním zákrokům apod., přičemž jsou tyto bezohledné postupy ospravedlňovány potřebami vědy nebo výroby. Naše cesta k trvalým změnám ve vztahu ke zvířatům jako k živým bytostem, s nimiž sdílíme tuto planetu, musí být tedy cestou trpělivého hledání vhodných a možných řešení, na nichž se všechny zájmové lobby společnosti shodnou.

Zvíře / útulek v nouzi - potřebují pomoc

Jsem přesvědčená, že se u nás během posledních 20 let podařilo vztah člověk – zvíře kultivovat, nicméně jsou zde pořád velké rezervy, které je potřeba využít ve prospěch zvířat. V poslední době některé malé obce (zejména pak v Karlovarském kraji – např. obec Kyselka, Jenišov) kritizují veterinární zákon, který obcím ukládá povinnost postarat se o opuštěná zvířata a po dobu nejméně šesti měsíců o ně na své náklady pečovat.

Radnice těchto obcí argumentují tím, že nemají proškolený personál, potřebné zařízení a vybavení (vč. vybavení na odchyt zvířat a speciálně upravená auta na jejich přepravu), že v rozpočtu obce nejsou finanční prostředky na zřizování a zajišťování provozu útulkových zařízení, na veterinární a další péči o opuštěná zvířata.

Kutná Hora – eutanázie pro nalezence?

Jedním z naprosto alarmujících příkladů je případ, o němž informovala média a který pobouřil širší veřejnost. Kutnohorský místostarosta, MVDr. Václav Vančura, v rámci úspor navrhl, ať jsou psi v městském útulku po třech měsících utraceni, pokud se nevrátí k původnímu majiteli nebo se pro ně nenajde náhradní umístění / nový domov.

Prohlášení kutnohorského místostarosty MVDr. Vančury je v rozporu s § 135 občanského zákoníku, který ukládá městům a obcím povinnost postarat se o ztracené věci (i zvířata) a půl roku je uchovávat v zájmu ochrany vlastnických práv.

Prvních šest měsíců opuštěné zvíře obci nepatří, obec vykonává pouze „úschovu“. V této době obec nesmí zvíře bezdůvodně usmrtit a nemůže ani použít všechny důvody podle § 5 zákona na ochranu zvířat proti týraní, za nichž je možné zvíře usmrtit, jako je např. regulace populace, ale jen ty důvody, kdy by ze zdravotních důvodů přežívání psa bylo utrpením.

Důvody pro utracení opuštěných zvířat

Utrácení toulavých nebo opuštěných zvířat po určité době, např. po uplynutí karantény, zákon na ochranu zvířat proti týraní nedovoluje, nejde-li o zákonem stanovený důvod k usmrcení. Náklady spojené s péči o toulavá zvířata nese obec. Toulavá a opuštěná zvířata nelze usmrtit pouze z toho důvodu, že jsou v útulku již delší dobu a dosud se nenašel zájemce o tato zvířata.

Usmrtit zvíře v útulku (ať již v době úschovy nebo po šesti měsících, kdy se stane majetkem obce) je možné pouze v případě slabosti, nevyléčitelné nemoci, těžkého poranění, při genetické nebo vrozené vadě, celkovém vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.

Důvodem k usmrcení je také bezprostřední ohrožení člověka zvířetem. Nikdo však nesmí zvíře usmrtit bez důvodu. Důvod k usmrcení z hlediska regulace populace může obec případně použít až po zákonem stanovených šesti měsících, kdy obci připadne zvíře do vlastnictví.

Nutná pomoc v době rozpočtových škrtů

S nadcházející politikou škrtů v rozpočtech může přijít doba, kdy se města a obce budou snažit razantně šetřit na všech stranách. A opuštěná zvířata jsou velmi snadný terč. Jak vyplývá ze současné legislativy, může město nebo obec po uplynutí ochranné lhůty v trvání šesti měsíců přistoupit k usmrcení zvířete na základě zákonem stanovených důvodů.

Je nasnadě, že opuštěná zvířata potřebují naši pomoc. Stejně tak i zařízení – útulky, která o tato zvířata pečují, potřebují jakoukoliv pomoc individuálních i firemních dárců.

Světový den zvířat / World Animal Day (WAD)

Světový den zvířat se slaví každoročně 4. října v den narození jejich patrona, svatého Františka z Assisi. Svátkem si připomínáme laskavý přístup svatého Františka ke všem nemocným a opuštěným zvířatům, kterými se patron po celý život obklopoval. Světový den zvířat slaví všichni, kdo milují zvířata a vědí, jak jsou pro náš život důležitá, co nám přinášejí, jak nám pomáhají a obohacují nás.

Autorka: Mgr. Eva Hodek
ředitelka Nadace na ochranu zvířat

Zdroj: Naplňte misky.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout