Rozlišujeme dva typy potratů – spontánní (samovolný) a uměle navozený (interrupce). Uměle provedený potrat s sebou nese jistá rizika. Pomineme-li následky psychické, jsou to především komplikace, které mohou nastat během samotného zákroku a po něm. Kromě bezprostředního ohrožení života, které je však spíše výjimečné, může dojít mimo jiné k infekcím a zánětům. A právě ty představují nebezpečí do budoucna. Kvůli těmto okolnostem totiž často dochází ke srůstům v okolí dělohy, které mohou vést až k neplodnosti nebo mimoděložnímu těhotenství.

Bariéra mezi spermií a vajíčkem

Děje se tak z prostého důvodu – spermie nemají volnou cestu k vajíčku, proto nemůže dojít k oplodnění. Ani v případě, že spermie dokáže "prokličkovat" mezi spletí vaziva a vejce oplodní, nemusí být ještě vyhráno. Oplodněné vajíčko nemá volně přístupnou cestu do dělohy a uhnízdí se jinde – například ve vejcovodech. Takto vzniká mimoděložní těhotenství.

V jak velikém procentu má ale interrupce takto smutné následky, není stále zcela jasné. Je totiž často těžké prokázat spojitost nemožnosti otěhotnění nebo otěhotnění mimoděložního právě s tímto výkonem. Jisté však je, že s počtem provedených potratů se rovněž zvyšuje i nebezpečí případných komplikací v budoucnu.

Dobře utajený potrat

Dalším typem potratu je ten spontánní neboli samovolný. Často se uvádí, že samovolným potratem končí okolo 15 % těhotenství. Zdá se však, že je toto číslo značně podhodnocené. Mnoho z nich totiž proběhne ještě v době, kdy žena o svém těhotenství neví. Na univerzitě v Aberdeenu ve Skotsku provedli studii, ve které zjišťovali, jestli mají ženy po spontánním potratu vyšší riziko potratu dalšího.

Z údajů o mnoha tisících žen opravdu vyplynulo, že v příštích těhotenstvích více hrozí nejen opětovný potrat, ale také další komplikace, jako je předčasný porod, nižší porodní váha dítěte, krvácení po porodu a podobně. Tato rizika jsou však relativně malá v porovnání s riziky po opakovaných samovolných potratech.