Přátelé

Přátelství má podle mého názoru mnoho podob. Může se rozlišovat na přátelství mezi kolegy v práci, falešné nebo třeba celoživotní.
Ale jen to pravé přátelství stojí za řeč, jelikož pouze pravý přítel může podržet v různých stresových situacích.

Já pravého přítele vnímám jako osobu, jíž se můžu se vším svěřit s jistým vědomím toho, že to zůstane mezi námi a že se mi pokusí pomoci a když je potřeba rozesmát nebo jen tak prostě blbnout. Podle mě je pravé přátelství hlavně v tom, že když mi není zrovna nejlíp, tak nemusím to ani říkat a přátelé to poznají.Tak jako já vím, že je něco trápí, jen když se na mě podívají. A taky vím, že je zbytečné se ptát. Stačí třeba jen obejmout a příteli je hned o moc líp. Bez přátel se v dnešní době myslím nikdo neobejde. Nyní žiji v Německu a začínám to poznávat sama. Přátelé mi zde nesmírně chybí.

Žiji tu sice s mým přítelem už půl roku, ale přece jen kamarádi jsou něco jiného. Je mi smutno, mám jen pár známých a než budu mít nějaké kamarády v cizině, tak to ještě nějakou dobu potrvá. Teď jsem byla v Praze na čtrnáctidenní dovolené a byla jsem moc šťastná, když jsem viděla většinu z mých přátel. Někteří, kteří slibovali, že se se mnou chtějí vidět, tak si nakonec nenašli ani půlhodinku na to, abychom se skoro po roce zase mohli shledat. Viděla jsem se jen s nejvěrnějšími, kteří mi ještě zůstali. Je to opravdu o tom, že když jsem daleko, tak se ode mě přátelé odvrací a jdou vlastní cestou i bohužel beze mě, ať dělám cokoliv – vím, že teď už to nemůžu vzít zpátky. Přece jen rok je dlouhá doba.

Slovo nejlepší kamarád má pro mě nesmírnou cenu. Pro mě jsou to kamarádka Blanička, kterou znám již asi 10 let. Spolu jsme se poznaly na mé II. základní škole. A byly jsme v kontaktu i přes celou střední školu, máme kontakt stále, což je hlavní.

Dále za skvělou kamarádku považuji Andrejku, se kterou se sice neznáme takhle dlouho jako s Blankou, ale vím, že se na ni můžu se vším obrátit, když třeba ta první kamarádka nemá zrovna čas. Andy je bezvadná holka, se kterou je sranda a mám ji moc ráda a vím, že toto přátelství i přes dálku bude stále spět k růstu. Pak takového mám i kamaráda Petra, kterého jsem poznala díky Blančiným 18. narozeninám. Od té doby se náš kontakt také stále udržuje v dobré formě. Tohoto kamaráda vždycky prosím konkrétně o technické a počítačové záležitosti.

Praví přátelé jsou jako hvězdy - i když je nevidím, tak vím, že existují.

Nikolettka - čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete