Název knihy: Přes palubu
Podtitul: Přežil jsem potopení Titaniku, 1912
Autoři: Lauren Tarhisová, Scott Dawson
Nakladatelství: CPRESS
Datum vydání: 26.11. 2014
Počet stran: 112 stran
Brožovaná lepená vazba
Formát: 205x297 mm
Cena: 127 Kč

Akční a dobrodružný příběh pro děti, který naučí o dějinách více než leckterá hodina dějepisu. George musí být ten nejšťastnější kluk na světě. Spolu se svou sestřičkou Phoebe a tetičkou se plaví na Titanicu, největší lodi, jaká kdy byla postavena. George si nemůže pomoci a prozkoumá každý centimetr této úžasné lodi, i když ho to přivádí do problémů. A pak se stane nemožné – Titanic narazí do ledovce a dovnitř se dostane voda. George se ocitne sám plný obav na palubě potápějící se lodi. Předtím se vždy dokázal z problémů nějak dostat, ale jak se dostane odsud?

Ukázka z knihy Přes palubu - Přežil jsem potopení Titaniku, 1912:

Phoebe už nechtěla ohledně George nic riskovat. „Nespustím tě z očí,“ oznámila mu po snídani. „Jsem tvůj anděl strážný.“ „Nevěděl jsem, že andělé stráží nosí brýle,“ řekl a zatahal ji za vlasy. „Ti chytří ano,“ řekla Phoebe a hmátla po jeho ruce. Nabídla mu citrónový bonbón z malé stříbrné krabičky, kterou s sebou nosila už od Londýna. George se zašklebil. Nenáviděl tyhle bonbóny pro staré dámy. George by radši našel Marca a Enza a dozvěděl se víc o Itálii. Chtěl jezdit výtahem nahoru a dolů. Jakákoliv jiná loď na světě stěží měla výtahy! A také by rád našel pana Andrewse, šéfk onstruktéra lodi. Když se hned první den pan Andrews zastavil u jejich stolu při večeři, George si myslel, že je to jenom další nudný milionář, který jde tetičce Daisy políbit ruku. Ale pan Andrews byl jiný.

„Vy jste postavil Titanic?“ zeptal se George. Pan Andrews se usmál. „Ne vlastníma rukama. Stavělo ho tisíc mužů. Ale navrhl jsem ho, to je pravda.“ Pozval George a Phoebe do čítárny v první třídě. Na dlouhý vyleštěný stůl potom rozložil plány lodi. Bylo to jako sledovat kostru obrovského zvířete. „Je to ten největší výtvor, co kdy byl postaven,“ vysvětloval pan Andrews. „Čtrnáct poschodí vysoký. Čtyřicet pět tisíc tun oceli. A delší než čtyři bloky domů.“
„Naše tetička říká, že se této lodi nemůže stát nic špatného,“ řekla Phoebe. „Lidé říkají,
že je nepotopitelná.“ „Žádná loď není bezpečnější,“ řekl pan Andrews. „To je jistě pravda.“
„Co kdyby Titanic zasáhl meteorit?“ zeptala se Phoebe, která byla v poslední době
posedlá širým vesmírem. Byla rozhodnutá, že než přistanou v New Yorku, musí vidět padat hvězdu.

Pan Andews se ale nesmál, ani nevyvracel oči jako pan Landers, když Phoebe kladla
své otázky. „Neplánoval jsem, že by loď měl zasáhnout meteorit,“ řekl pan Andrews zamyšleně. „Ale rád bych si myslel, že vydrží téměř vše a stále bude plout.“ Phoebe to zdá se uspokojilo.
„Jsou tady nějaké tajné průchody?“ ptal se George. Pan Andrews se zahloubal do svých plánů a potom ukázal na kotelny. „Tady jsou únikové žebříky,“ řekl. „Vedou pravobokem lodi, skrz dvě poschodí kajut topičů, a ústí v jejich jídelně. Slyšel jsem, že posádka je ráda používá namísto schodiště.“ George by tam klidně mohl zůstat celou noc. Pokládat miliony otázek, pan Andrews by mu odpověděl na každičkou z nich.


Knihu Přes palubu - Přežil jsem potopení Titaniku, 1912 koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Albatros Media.