Při absenci jódu chybí tělu jeho ředitel, proto se začne chovat iracionálně. Jednotlivé orgány nikdo neinstruuje, jak naložit s látkami přijatými ve stravě, a chybují při látkové výměně – důležité živiny vyloučí bez povšimnutí, zatímco zbytečný tuk rychle uloží. Potřebné živiny neumí přeměnit v energii, což spěje k nadváze. „Správný přísun jódu je základem zdravého organismu, zrychluje metabolismus, podporuje spalování tuků a brání hromadění cholesterolu. Díky jódu všechny orgány přesně vědí, co s přijatými látkami dělat, sacharidům už tak snadno nedovolí přeměnit se v tuk a ukládat se,“ vylíčila Zuzana Hlinecká, výživová poradkyně.

Nadváha je velmi častým důsledkem jodového deficitu v organismu, který postihuje přibližně polovinu Evropanů. Naopak ostrovní národy, které denně konzumující stravu bohatou na jód, patří k těm nejštíhlejším. „Češi vědí, že jíst pravidelně mořské ryby je zdravé, ovšem na jejich jídelníčku se vyskytují zřídkakdy. V našich podmínkách se jód přidává do soli a díky obohacování příkrmů dobytka je obsažen také v mléce a mléčných výrobcích. Ovšem kuchyňskou úpravou se část jódu z potravin ztrácí. Platí, že čím šetrnější úprava, tím vyšší množství zachovaného jódu,“ uvedla Zuzana Hlinecká. To potvrzují především štíhlí a vitální Japonci, jejichž milované sushi obsahuje mořské řasy a syrové rybí maso, dva největší přírodní zdroje jódu.
Doporučená denní dávka jódu (dospělí): 200 mikrogramů
Denní příjem jódu průměrného Čecha: 80 mikrogramů
Průměrné množství jódu v potravinách
mléko - 20 mikrogramů v jednom kilogramumáslo - 50 mikrogramů v jednom kilogramu
vejce - 85 mikrogramů v jednom kilogramu
makrela - 371 mikrogramů v jednom kilogramu
Zdroj: Jodis