Nad cestou do Turecka jsme dost váhali. Sledujeme zprávy a z času na čas se dozvídáme o útocích atentátníků nebo různých roztržkách, při kterých jsou i oběti na životech.

Ale pak jsme si s mužem řekli,  když ne teď, tak kdy bude vhodná doba poznat tu zajímavou zemi plnou památek a nádherných přírodních scenérií.

  A tak los na letošní dovolenou padl na Tureckou riviéru. Našli jsme opravdu zajímavou nabídku jedné cestovky a  rozhodli se, že pojedeme a na místě uvidíme, zda je Turecko opravdu divoká a nespoutaná země.

  Nejdelší cesta nás čekala vlakem do Prahy, let trvá na tureckou riviéru cca 3 hodiny.

Poprvé v životě jsme se rozhodli vybrat si z nabídky All Inclusive a udělali jsme dobře. My si jen užívali a ostatní se starali o naše pohodlí. Turci jsou velmi pohostinní a výborní kuchaři.  Jejich jídla jsou velmi chutná,  mají desítky salátů  a také koláčků a zákusků. Ty bývají méně tučné než ty naše, krémy jsou lahodné a lehké. Trochu nám chyběly typicky české hutné polévky - gulášová, dršťková atd. Jejich polévky byly sice dobré, ale spíše „vodnaté“, jistě připraveny na vedra, která pomalu nastávala.

Bylo ještě před sezónou a my již zaznamenali teplotu 37 stupňů. Naštěstí fungovala klimatizace na pokoji i v autobusech, kterými jsme jezdili na výlety.

Pokud se rozhodnete cestovat do této překrásné země, vybírejte raději termíny v květnu, září a říjnu. Zejména s dětmi by to bylo utrpení jet tam v letní měsíce. Mnoho cestovek nabízí velké slevy právě mimo sezóny a menší děti mohou mít pobyt zcela zdarma.

Ta naše krom jiného  nabízela výlet na Pamukkale, což je v překladu Hrad z bavlny. Mnoho jsme o tomto uniku slyšeli a také, kdo navštíví Turecko, měl by vidět i tento přírodní úkaz.

Na zájezd nás nejelo moc,  některým se zdálo 60 Euro za osobu na dvoudenní zájezd dost. Později jsme přišli i na to, kdo asi zájezd „dotoval“.

Pamukkale je překrásné,  je tvořeno z kysličníku vápníku, jsou zde jezírka, která vypadají jako z obláčků nebo z bavlny. Chodí se zde naboso.

V blízkosti je starobylé město Hierapolis  a také termální lázně, kde je voda různé teploty v malých jezírcích.

Poté nás naše průvodkyně  zavezla do podhorské továrny na koberce. Bylo nám prezentováno,  že jde o projekt, který dotuje turecká vláda,  aby zachovala ruční výrobu koberců. Byli jsme pohoštěni typickým tureckým destilátem raki a  chutnou  tureckou kávou. Prezentaci koberců moderovala Češka a koberců bylo opravdu nepřeberně všech velikostí a barev až oči přecházely.

Byla jsem rozhodnuta, že dceři ke kulatým narozeninám vyberu některý z těch krasavců.

Při prezentaci jsem si vyzkoušela jaké je to sedět na měkoučkém koberci,  stačilo zavřít oči. A už jsem slyšela bodrou paní: "Ať nám s tím kobercem neuletíte,  to by jste o hodně přišla!" Škoda, že ten kobereček opravdu nebyl kouzelný, mohla jsem si ušetřit další trampoty. Potencionální zájemce vzali hned zástupci továrny do oddělených místností, až tam na nás vybalili cenu, za menší koberec chtěli 1200 Euro. Za chvilku bylo v místnosti pět lidí, všichni o překot chválili výrobky a radili nám koupit ne jeden, ale další a další. Cenu jsme nechtěli akceptovat, tak snižovali až na 500 Euro. S tím, že můžeme dát zálohu a zbytek doplatíme až doma při dobírce. Koberec jsme si nakonec vybrali a podepsali z rubu, prý aby nemohl být vyměněný. Nikdy bych nevěřila, že právě já se nechám takto nachytat. Až doma jsme si zjistili,  jak dopadli podobní klienti.

Manažerka firmy nás obelhala,  protože není možno nejdříve si koberec při dobírce prohlídnout a až pak zaplatit a také cena koberce byla nadsazená, protože podobné výrobky mají hodnotu ¼ toho, co oni po nás chtěli.

Pracovnice cestovky podle nás moc dobře věděla, oč jde a že budeme napáleni, stejně tak turecký překladatel.  Podezírám, zda  nebyli s firmou domluveni na nějaké provizi.

Podobně totiž probíhala i další prezentace zlatých výrobků. Předcházel jí výlet, který asi sponzoroval právě majitel obchodu. Přitom nám byla slíbena návštěva trhů s mnoha jinými výrobky.

Ráda bych varovala důvěřivé turisty před podobnými praktikami,  nenechte se zmanipulovat, protože můžete přijít o dost peněz. Do konce letošní sezony je ještě dost času a mnozí se pro Turecko rozhodnou, tak všem radím - na hrad z bavlny ano, ale „létající“ koberce“ nechte raději v pohádkové knížce.

Ale jinak Turecko vřele doporučujeme,  je opravdu jako z Pohádek tisíce a jedné noci i Fatimu tančící břišní tanec jsme zažili. Berte si s sebou na dovču dobrou náladu,  dostatek opalovacích krémů, ale také zdravý selský rozum.

PS: Naše dovolená byla s Tomi tours, která později zkrachovala.  Zálohu jsme po půlročních intervencích, dostali zpět! Takže jsme měli dvojí štěstí!

Bertice – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10