Pocity únavy a ospalosti jsou běžné, čas od času postihují každého člověka. U někoho jde spíše o tělesný vjem, u jiného převládá psychická únava. Lidé často popisují únavu jako slabost, vyčerpání, ospalost, nedostatek energie, malátnost či nesoustředěnost. Únava může být prožívána velmi různě. U zdravých lidí je obvyklý pocit normálního „utahání“.

Dlouhodobá únava je celkový pocit vyčerpání, kterého je těžké se zbavit. Denní únava se může projevit ospalostí, horší náladou, netrpělivostí, podrážděností, frustrací a někdy i bolestí. Mezi příznaky dlouhodobé únavy patří také snížená schopnost soustředění, zhoršení paměti a obtíže s výkonem běžných činností. Obvykle to bývá signál, že si máme odpočinout.

Co když odpočinek nestačí?

Na únavu si stěžuje řada lidí, ale na lékaře se obrátí jen zlomek z nich. Únava a vyčerpání jsou subjektivní pocity, které nelze objektivně změřit. Ačkoliv je únava příznakem řady onemocnění, pacienti se obávají psychiatrické nálepky nebo stigmatu hypochondra. Stálý pocit únavy, pro který laik nemá racionální odůvodnění, může být způsoben skrytým zdravotním, např. urologickým problémem. Pokud je únava vytrvalá a ovlivňuje každodenní život, např. pomalejší výkon v práci, neadekvátní reakce na jinak banální podněty atp., je zapotřebí odhalit její příčiny a najít řešení.

Je únava nemoc?

Únava je odpověď organismu na zátěž (např. přepracování, nevyspání, narušování denního režimu, konzumace alkoholu), projevuje se poklesem výkonnosti a neschopností pokračovat v aktivitách, které zátěž vyvolaly. Únava sama o sobě není nemoc, ale bývá příznakem mnoha zdravotních problémů či nesprávných životních návyků. Je třeba rozlišovat únavu od ještě úpornějšího únavového syndromu, při kterém únava trvá až šest měsíců a je provázena bolestmi svalů, poruchami paměti a horečkou.  

Únava z nekvalitního spánku

Nekvalitní spánek znemožňuje správné fungování organismu, protože nestačí k údržbě a obnově optimálních fyzických a psychických funkcí. Správnou délku spánku nelze přesně určit, důležitější však je jeho pravidelnost a nerušenost. Dlouhodobě nekvalitní spánek zvyšuje nemocnost a zkracuje délku života. Jednou ze dvou hlavních příčin narušeného spánku u dospělého člověka je nykturie, neboli časté močení v noci. Pokud je člověk nucen každou noc minimálně jednou vstát a jít se vymočit, nemůže si dobře odpočinout.


„Je opomíjenou skutečností, že nykturie je hlavní příčinou přetržení spánku a z toho plynoucího nevyspání," říká pražská uroložka MUDr. Romana Richterová z Fakultní nemocnice Na Bulovce a Lékařského domu Holešovice. K tomu dodává: „Výskyt nykturie (močení více než 1x za noc) u dospělých mužů a žen je cca 13%, ale lékařům se svěřuje pouze zlomek „nykturiků“. Nykturie postihuje obě pohlaví, s věkem je častější než jiná onemocnění dolních močových cest.“ Z nizozemské epidemiologické studie provedené na 1 485 mužích a ženách vyplynulo, že nykturie je nejčastější příčinou přerušeného spánku u dospělých jedinců starších 50 let. Prvním krokem ke zlepšení stavu je návštěva urologa, příp. urogynekologa. Včasná diagnostika a léčba častého močení v noci totiž dokáže zabránit vážným negativním následkům, např. ztrátě zaměstnání z důvodu poklesu pracovní výkonnosti, pracovním úrazům, úrazům v domácnosti a autonehodám kvůli usnutí za volantem.

Jak léčit nykturii?

MUDr. Romana Richterová odpovídá: „Léčba nykturie je individuální. V první řadě musíme zjistit, zdali se jedná o symptom (tedy příznak nějakého dalšího onemocnění), nebo o syndrom (tedy samostatnou klinickou jednotku). Léčba nykturie (po vyloučení jiných závažných onemocnění, jež se nykturií mohou projevit) začíná režimovými opatřeními, pokračuje podáváním léků a končí téměř vždy úspěšně. K medikamentózní léčbě lékař přistupuje, když samotná změna životního stylu a režimu nepřináší požadované výsledky. Léčení nykturie se od počátku zaměřuje na nejčastější příčiny: na noční polyurii a nižší funkční kapacitu močového měchýře. Látka desmopresin je nejčastěji využívaným lékem při léčbě nykturie. Desmopresin působí tak, že koncentruje moč v době spánku a nahrazuje tak přirozeně neschopnost organismu vstřebávat vodu zpět do organismu. Účinnost desmopresinu je dlouhodobě ověřena. Již léta se užívá při léčbě nočního pomočování u dětí.“


Do mé ordinace se dostavil pacient ve věku 61 let s erektilní dysfunkcí, kterou pozoroval asi rok. Pacient se trvale léčil pro vředovou chorobu žaludku, deprese a únavový syndrom. Pro sexuální dysfunkci byl vyšetřen již na interně a endokrinologii, kde vyloučili diabetes, poruchy štítné žlázy a podobná závažná onemocnění. Po provedení základního urologického vyšetření vyplynulo, že pacient trpí depresemi po ztrátě zaměstnání před třemi lety. Na psychiatrii byl léčen antidepresivy. Po zhodnocení všech vyšetření (ultrazvuku, laboratorních vyšetření a dotazníků) vyplynulo, že sexuální dysfunkce jsou způsobeny antidepresivy a anxiolytiky (léky proti úzkosti), které pacient užíval. Dále také však vyplynulo, že pacient trpí nykturií, v noci musí vstát na toaletu až 5x. Léčba pacienta probíhala v koordinaci s psychiatry, kteří vyměnili zavedenou terapii pacienta za terapii méně ovlivňující sexuální funkce. Nykturie však stále přetrvávala. Pacient se stále cítil unavený a nevyspalý. Po léčbě benigní hyperplazie prostaty došlo k poklesu frekvence nykturie (nočního močení) z pěti na tři za noc. Přetrvávání nykturie znamená, že se nejedná pouze o symptom, tedy příznak onemocnění (v tomto případě benigní hyperplazie prostaty), ale o samostatnou klinickou jednotku. Po nasazení léku s desmopresinem byl pacient na další kontrole velmi spokojený a odpočatý. Došlo k poklesu nykturie z pěti na jednu. Pacient se cítil dobře jak po fyzické, tak psychické stránce; dokonce si našel nové zaměstnání.