Různé studie dokazují, že se děti mají učit angličtinu od velmi útlého věku. Podle vědců na poli lingvistiky je totiž mozek malých dětí na učení cizích jazyků velmi dobře připraven. Velkou chybou je tento potenciál nevyužít.

Děti, které se odmalička účastní našich kurzů, mívají skvělé výsledky v cambridgeských testech. Zvládají výborně anglickou výslovnost i gramatiku.

Následující vědecká zjištění přinášejí důkazy o tom, jak je výhodné, když se děti začnou učit anglický nebo jiný cizí jazyk v raném věku:

1) Jak získat výslovnost jako rodilý mluvčí

Dokonalou výslovnost angličtiny mohou získat jen ti, kteří s výukou začnou v brzkém věku. Kdo začne s cizím jazykem až v dospělosti, nezbaví se při mluvení nežádoucího přízvuku. Vyplývá to z teorie kritického období (CPH - Critical Period Hypothesis) Erika Lennebera (1921-1975), podle které jakmile toto období skončí, stává se učení jazyků mnohem náročnějším a pro někoho i nemožným.

2) Gramatika jako rodilý mluvčí

Také pro gramatiku cizího jazyka existuje tak zvané kritické období, během kterého je dítě schopno naučit se gramatice přirozeně a na úrovni rodilého mluvčího. Dokazuje to výzkum autorek Jacqueline Johnson a Elissy Newport, které testovaly gramatickou úroveň emigrantů asijského původu v závislosti na věku, v němž se přistěhovali do USA. Ti, kteří přijeli do Spojených států dříve, než jim bylo 7 let, zvládali gramatiku na stejné úrovni jako rodilí mluvčí. U těch, kteří se do USA přistěhovali ve věku mezi 7 a 11 lety, zaznamenal výzkum ve srovnání s mladší skupinou děti velké zhoršení schopností v gramatice anglického jazyka. Od 11 let pak byla schopnost naučit se gramatiku ještě horší a stejná jako u dospělého člověka. I zde tedy platí, že čím dříve dítě s cizím jazykem začne, tím pro něj lépe.

3) Jazykové schopnosti stejné jako u bilingvních dětí

Děti se stávají bilingvními v případě, že žijí v bilingvním prostředí, jsou totiž vystaveny dvěma jazykům stejně intenzivně. Studie zaměřená na bilingvní děti (autoři Hermanto N., Moreno S. & Bialystok E.) však dokazuje, že pokud jsou děti pravidelně vystaveny dalšímu jazyku například v podobě poslechu CD, kontaktu s rodilým mluvčím, nebo třeba formou pravidelných lekcí, získávají tak zvané metalinguistic skills. To znamená, že nemusí být bilingvní, ale jejich mozek bude mít bilingvní schopnosti nejen v analýze jazyků, nýbrž i v mnoha dalších směrech (více níže).

4) Bilingvní mozek je zdravější

Podle další studie zůstává mozek lidí, kteří hovoří dvěma a více jazyky, déle fit. Užívání více jazyků totiž vede k mnohem větší mozkové aktivitě sloužící k procvičování mozku. Oddaluje například rozvinutí Alzhheimerovy choroby, protože přispívá ke zvyšování kognitivní rezervy – jedná se o odolnost mysli vůči poškození mozkových buněk.

5) Druhý jazyk zvyšuje efektivitu poznávacího procesu i v ostatních oblastech učení

Studie autorů, kterými jsou Ágnes Melinda Kovács a Jacques Mehler, prokázala, že děti, které byly vystaveny dvěma jazykům, mají větší kontrolu nad jednotlivými složkami poznávacího procesu. Dokážou se lépe a déle soustředit, umí lépe předvídat průběh událostí a náležitě přizpůsobit své chování. Děti používající dva jazyky se rychleji rozhodují, mají lepší paměť nebo dokáží jednoduše plnit několik úkolů najednou. Všechny tyto výhody byly pozorovány již ve věku 7 měsíců.

6) Učení jazyků zvyšuje inteligenci

Mozek a jeho kapacita roste nejvíce do věku 6 let. S tímto poznatkem pracuje vědec Glenn Doman. V tomto období se vytváří a upevňuje největší množství spojení neboli synapsí mezi jednotlivými neurony. Laicky řečeno, čím více má člověk synapsí, tím vyšší je jeho inteligence. Mozkové buňky, které se nespojí s jinými, odumřou. Tato spojení se vytvářejí během fyzické a mentální stimulace. Tou může být každá nová informace. Lidská řeč je natolik komplikovaná dovednost, že již učení se mateřskému jazyku je velmi intenzivní stimulací. Pokud se dítě v raném věku učí dalšímu jazyku, je tato stimulace dvojnásobná. Dvojnásobně se zvyšuje také kapacita mozku a inteligence.