Průběh Vánoc

Podle našich zvyklostí jsou vánoční svátky prakticky třídenní - Štědrý den, první a druhý svátek vánoční. Podle starých tradic ovšem trvají od svátku Adama a Evy až po Tři krále, kteří jsou považováni za závěr vánočních svátků.

Štědrý den 24. 12.

Štědrý den je hlavním svátkem vánočních oslav, v církevní terminologii je vigilií = předvečer svátku považovanou za nejvýznamnější v roce, dokonce důležitější, než Hod Boží.

Během dne se držel půst - dodnes dětem slibujeme večer zlaté prasátko. V některých krajích se dokonce slibovalo dětem, že uvidí zlatého kohouta, beránka, nebo dokonce tele, a aby jej děti opravdu dodržely, strašily je matky zlou Perchtou, která jim měla svým nožem rozpárat bříško. A opravdu se Perchta objevovala tento den ve vsi.

Pro hospodyně platilo, že na Štědrý den je nejdůležitější čistý a perfektně uklizený dům. Těsně před Vánocemi se bílil celý dům, drhnul, vše se čistě povléklo a na stůl se dávaly nové ubrusy. Nesměla chybět ani výzdoba - betlém a jedlové větve se svíčkami, jež nahradil později vánoční stromeček.

Slavnostní den završovala doma bohatá večeře s mnoha pranostikami a pověrami, k níž se usedalo s východem první hvězdy. Celkově uzavírala tento svatý den půlnoční mše v kostele.

Boží hod vánoční - 25. 12.

Na Boží hod byl povinně uctíván zbožným rozjímáním, proto se asi chodilo na dvě mše, a to za úsvitu a dopoledne. Mše za svítání se jmenovala jitřní nebo pastýřská, dopolední pak slavná nebo velká mše. Je to den narození Ježíše. Lidé chodili jen do kostela a jinak doma slavili v rodinném kruhu a korunou tohoto dne byl slavnostní domácí oběd.

Na základě nařízeného rozjímání byla zakázaná každá práce, ani hospodyně nesměly uklidit po domě či ustýlat postele, dokonce se neuklízela ani vánoční tabule, někde dokonce po celou dobu vánočních oslav.

Svátek svatého Štěpána - 26. 12.

Štěpán je velmi významným dnem, kdy chodili koledníci přát všeho nejlepšího a zdraví a za to dostávali pečivo a ovoce. Jde o nejdodržovanější koledu v roce.

Dnes se již nekoleduje a známá koleda "Koleda, koleda, Štěpáne…“ je považována za koledu Štědrého dne. O tomto svátku v dnešní době spíše chodíme na návštěvy k rodině a známým a po různých kulturních akcích do kostelů a muzeí.

Tradiční sváteční oběd se má sestávat z husy, zelí a knedlíků, ovšem ve 20. století husu začala vytěsňovat spíše vepřová pečínka.

Legenda o svatém Štěpánovi

Pověst o Štěpánovi nemá s tajemnou atmosférou Vánoc nic společného. Byl to Kristův současník a kazatel a za svou víru byl odsouzen k smrti ukamenováním roku 37 v Jeruzalémě právě tento den. Je prvním uctívaným mučedníkem křesťanů. Uctívali jej již od 5. století, kdy byl nalezen jeho hrob. I jemu je zasvěceno mnoho kostelů, kam se přenesla část jeho ostatků.

Stal se patronem Uher - dnes Maďarska, kde shodou okolností jako první král vládl muž jménem Štěpán a také byl svatořečen. Štěpán má pro maďarský lid stejný význam jako svatý Václav pro nás. Dále byl Štěpán ochráncem koní.

Ve výroční Štěpánův den se spojila jeho mučednická smrt s ochranou nad koňmi a na počest jeho ukamenování v některých krajích při slavnostní mši tento den na kněze házeli hospodáři hrst ovsa, jinde se jen světí oves pro jarní setbu. V jižních Čechách házeli oves hoši na dívky, aby byly krásné a plodné a brzy se vdaly. Při té příležitosti je zlobili různými průpovídkami, aby se dívčiny červenaly. Tomu se říkalo štěpánování. Házení obilných zrn (někde i rýže) se stalo součástí především svatebních obřadů k zajištění dobrého a plodného manželství.

Ovšem podle historiků je výklad spojený s plodností jen pozdějším výmyslem církve, jež chtěla dát všemu své vlastní vysvětlení.

Svatý Jan Evangelista - 27. 12.

Legenda

Jan byl apoštol a nejmilejší učedník Ježíšův. Napsal jedno ze čtyř evangelií o Ježíšově životě - proto Evangelista Jan. Podle legendy se po Kristově smrti ujal jeho matky a po její smrti přesídlil do Efezu a zde sepsal své evangelium a zde byl roku 94 zajat a odvlečen do Říma, kde byl odsouzen k smrti v kotli s vařícím olejem. Jako zázrakem to přežil a proto byl vyslán do vyhnanství na řecký ostrov Pathmos, odkud se vrátil domů a zemřel zde přirozenou smrtí.

. .

Den přípitků

Nejpopulárnějším z Janových zázraků bylo převrácení otráveného vína v čisté, když požehnal poháru, který mu podali nepřátelé. Z toho se vyvinula ve středověku tradice žehnání vínu ke cti Jana svatého před přípitkem v den jeho svátku i o jiných významných příležitostech. Tuto tradici dodržovali i rytíři před odchodem do Svaté země či do války.

Na venkově se donedávna věřilo, že víno vypité tento den ochrání před hadím uštknutím a uhranutím a také dobytku se dával chléb namočený ve víně.

Svátek mláďátek - 28. 12.

V tento den se připomíná vyvraždění nevinných novorozených chlapců v Betlémě nařízené Herodem Velikým po tom, co se dozvěděl, že mezi nimi je Ježíš, nový židovský král.

Herodes se stal symbolem krutosti a strašily se jím děti a všechny zvyky a pověry tohoto dne se klonily především k dětem. Např. se věřilo, že budou mít děti osypky, bude-li na "mláďátka" pršet, jinde zase matky šlehaly děti proutkem, dokud jim děti neřekly, že "mláďátek" bylo 4444.

Silvestr - 31. 12.

Dá se říci, že středem vánočních svátků v původním pojetí je Silvestr. Ke křesťanským svátkům původně nepatří, protože se konec kalendářního roku v minulosti neslavil. Od 16. století, od přijetí gregoriánského kalendáře, se chodili věřící loučit 1. ledna modlitbou se starým rokem. Teprve 20. století zařadilo svátek Silvestra mezi významné a všeobecně slavené svátky, kdy se konají velkolepé oslavy loučení se starým rokem spojené s tradičním půlnočním přípitkem a tradičním novoročním přáním, ať už v rodinném kruhu nebo na ulici.

Legenda

Jméno Silvestr je latinské jméno vyjadřující výraz les nebo lesní obyvatel.

Datum narození Silvestra není zaznamenáno, bylo později vypočítáno na rok 292. Narodil se v Římě, jeho rodiči byli Rufus a Justa. Jako mladý se nechal pokřtít a schovával se před císařským pronásledováním v lesích poblíž Říma. Dne 31.1. 314 byl zvolen po smrti papeže Miltiada papežem. Díky tomu, že vyléčil císaře Konstantina a přivedl jej na víru, mohl upevnit moc církve.

Císař Konstantin roku 313 Milánským ediktem povolil křesťanství, posléze svolal i Nicejský sněm (Silvestr ho za to káral, že porušil jeho papežské pravomoci) v zájmu sjednocení víry a císařství. Silvestr založil Vatikán na pozemku, jež mu Konstantin daroval, a vystavěli spolu zde několik nádherných staveb. V jedné z nich - bazilice svaté Priscily, byl po své smrti dne 31.12. 335 Silvestr pochován. Jeho ostatky pak papež Pavel I. v 8. století přestěhoval do chrámu San Silvestro in Capitol.

Svátek svatého Silvestra se slaví v den jeho smrti, je ale uctívaný všeobecně jako mezník. Stejně jako je symbolem konce pronásledování křesťanství a začátek slavné mocenské éry křesťanské, je mezníkem mezi starým a novým rokem.

Silvestr patří k prvním uctívaným světcům Evropy, je patronem zvířectva a dobré úrody, proto je zobrazován v papežském hávu s knihou a mušlí nebo býkem.

Silvestrův pontifikát (papežské panování) trval 21 let 11 měsíců a 1 den - tím je osmým nejdéle vládnoucím papežem.

Nový rok 1.1, a Tři králové 6.1.

Pro nás sice nezvykle, ale přeci jen patří i tyto dva svátky k vánočnímu liturgickému cyklu. My je v dnešní době pojímáme spíše jako samostatné.

Svátkem - Příchodem tří králů končí vánoční období.

JanaOssend – čtenářka

ChytráŽena.cz