Pro mnohé z nás nepochopitelná kombinace – co má co
dělat psycholog s výživou, ovšem kromě toho, že také jako člověk musí něco
jíst? Výžva je ale součástí zdravého životního stylu a proto je pro člověka
stejně důležitá jako například sexualita.
Z pohledu psychologa se na výživu můžeme koukat z těchto pohledů :
1. Myšlení
– každý z nás má o výživě určité myšlenky, věnuje jí nějakou
pozornost a vnímá různé alternativní styly výuky
2. Pocity
- každý sám v souvislosti
s potravou něco cítí, má vztek, prootže si nemůže dát svou oblíbenou
energetickou bombu, protože drží dietu, nebo má radost, pokud prožije
významný kulinářský zážitek
3. Postoj – člověk v rámci své výživy zaujímá určitý názor a nějak se v rámci potravního pudu chová
Experimenty ve výživě
Určitě každý z nás se v nějakém období svého života zabýval svou potravou více či méně, někteří z nás začali už v pubertě jako vzdor potravních návyků našich rodičů, jiný až později, kdy nastoupily všemožné diety a jiné experimenty. Mnoho lidí také jíst nemůže nebo i nesmí, ( např. z důvodu nemoci) a dokáže je rozzlobit i sebemenší reklama na lék či jiný preparát podporující trávení či diety…Avšak i pro ně je výživa důležitá.Jestliže jsme se ale výživou nezabývali v pubertě a časné dospělosti, pravděpodobně s příchodem prvního potomka se tak již stalo nebo stane. Chceme pro své dítě to nejlepší, a tak samozřejmě dbáme na to, aby i jeho výživa byla co nejzdravější. Naše maminky to řešily zeleninou ze zahrádky vlastní či zahrádky babiček. S příchodem rychlejší doby a možnosti vše dostat v obchodě se na určitou dobu ve výživě prosadil trend „prefabrikovaných“ potravin. Naštěstí mnoho matek si dnes uvědomuje, že různé konzervanty a stabilizátory nejsou pro jejich ratolesti to nejvhodnější a že doma uvařený oběd z čerstvých potravin nic nenahradí.
Opatrně na extrémy
Podobně jako v utváření si názorů na jiná životně důležitá témata i zde je důležité, aby postoj k výživě byl zralý a integrovaný do celé osobnosti. Tak jako jsou extrémní názory a postoje „škodlivé“ v jakémkoli jiném oboru, výživa není výjimkou. Proto je důležité zkoumat motivaci – a to je předmětem psychologie – utváření postoje k přehnaně zdravé výživě či k naprostému nezájmu o ni.
Jistě je správné, že se matka snaží svým potomkům dopřát kvalitní a dobrou stravu, nicméně pokud vaří pouze vegetariánsky a z čistě ekologických potravin (tedy nejen těch „bio“ – to znamená, že musí být i z velmi blízkého území domova matky), může se stát, že veškerý čas tráví vymýšlením receptů, sháněním vhodných surovin a přípravami kvalitních pokrmů. Ale to už se dostáváme pomalu do historie, kdy člověk pouze pracoval, aby přežil.
Druhým extrémem jsou maminky, které se výživou vůbec nezabývají. Vaření považují za ztrátu času a nakupují vše předpřipravené či se stravují v různých zařízeních. Možná si mnoho z vás řekne „Proč ne...?“ Ano, dnešní doba jim to dobře umožňuje; je to jejich volba, nemusí na tom být nic špatného. I z prefabrikovaných jídel se dají vybrat ta relativně zdravá. Nicméně leckterý psycholog se pravděpodobně nad tímto extrémním chováním pozastaví a popřemýšlí o skutečných motivacích matky.
Proto pozor na extrémy! Výživu, podobně jako sex, nemůžeme vyloučit ze života a musíme k ní zaujmout racionální a dospělý postoj. Takový, který bude odpovídat naší povaze a návykům a bude zapadat do našeho životního stylu. Pak je menší pravděpodobnost, že se v pubertě stane pro dítě výživa problémem. I když na sto procent se to bohužel zaručit nedá.
Zdroj:Sexuálně.cz
DanielkaZ
ChytráŽena.cz