Radovánky za nadílku

     Já i moje sestra jsme byly vychovávány poměrně přísně. I když přísně, to není asi až tak přesný výraz, - spíše by se hodilo "striktně". Prostě, co jsme si doma domluvili, to platilo, alespoň v mém případě, jelikož jsem byla ta starší a měla jít sestře příkladem. Sestřičku však nějaké obligátně používané fráze našich rodičů příliš nezajímaly, spíše ji nechávaly chladnou, - však ono to nějak dopadne! Nějaký ten pohlavek už držela, tak proč by si nemohla i pro tentokrát "zorganizovat čas" po svém...
     Jak jsme byly se sestrou zvyklé, vždy jsme si našly chviličku na to, abychom se rodičů optaly, zda můžeme to, nebo ono a tehdy, nejlépe zítra. Moje sestřička si tímto způsobem obstarala volno na příští odpoledne, - že půjde ven. Maminka souhlasila, ovšem s podmínkou, že jakmile přijde domů z práce, ze které se vracela pravidelně, přijde se sestra domů "ukázat". To se nestalo! Další ujednanou podmínkou bylo, že jakmile bude venku tma, přijde sestra domů..., to se též nestalo! Tudíž mě maminka poslala, abych se po sestře podívala. Ovšem ani já jsem ji nikde nespatřila. Maminka vzala telefonní seznam a telefonovala rodičům Katky, Patricie, Lucie, Martiny, Moniky..., sestra u žádné z nich nebyla. Maminka po celé to odpoledne chodila od okna k oknu, v očích měla slzy, jelikož vůbec nevěděla, kde by mohla moje všetečná sestřička být!
     Najednou někdo zaklepal na dveře. Za našimi dveřmi stála moje sestřička! V jedné ruce držela šňůru od bobů, v druhé ruce měla jen strašně špinavé rukavice. Maminka se slzami v očích -  z radosti, že dceru vidí živou a zdravou, se jen zeptala: "A můžeš mi laskavě říct, kde jsi celé odpoledne byla,- hledali jsme tě všude,  já volala ... tam a tam!" Sestřička jí jednoznačně odpověděla: "Na bobech!" - "Jo a kde?" zeptala se maminka, - když už skoro nikde není sníh! -"No právě, my jsme se pak koulovali!" - "Kdo my???" - a hlavně čím?! Dále už nebylo ani co k vysvětlování. Maminka vtáhla sestru domů a chtěla ji seřezat. To ovšem nešlo!
     Nová bundička, kterou maminka ušila, nové oteplovačky, nové sněhulky, vše bylo od bahna. Bunda i oteplovačky odřené - ten šusťák nevydrží navěky, boty plné bahna. Tak, a i to, čím se vlastně koulovali, víte naprosto přesně!
     Moje sestřička měla na sobě kromě spodního prádla,- roláček, slabý svetřík, potom opravdu teplý svetr. Oteplovačky až nahoru, tzn. s laclem, zimní bundu. Dále punčocháče, ponožky  a boty.
     Bahno měla nejen v botách, ale i v punčocháčích a za spodní košilkou!!! Tak co...
     Kluka - nebo holčičku???
    

Autor: Vikitorie