RAKOVINA TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU - HROZBA TISÍCILETÍ

Ačkoli je karcinom tračníku a konečníku stále ještě poněkud opomíjen - zejména pokud jde o informovanost veřejnosti, jde o druhé nejčastější nádorové onemocnění po rakovině prsu.

V České republice jím každý rok onemocní více než 7500 lidí, přičemž umírá téměř 6000 z nich. Přesná příčina vzniku nádoru je stále ještě nejasná, nicméně lékaři se shodují, že pravidelné kontroly odhalí jeho rané stádium, čímž se zvyšuje šance na vyléčení.

Rakovina tlustého střeva je zatím jediné nádorové onemocnění, které se více méně stejnou měrou dotýká mužů i žen. Úmrtnost se přitom stále zvyšuje, a to především kvůli jeho zákeřnému způsobu rozvoje - až do pokročilého stadia se neprojevuje žádnými příznaky.  Většinou vzniká v důsledku degenerace jediného střevního polypu a vyhlídky na uzdravení do značné míry závisí na tom, jak je nádor v době nálezu rozvinut. Šance na přežití více než pěti let od odhalení je 90% v případě nádoru léčeného od I. stádia (tedy než se rozšíří na okolní orgány), ovšem sotva 10%, byl-li nalezen ve IV. stádiu a tvoří-li již metastázy.

O co se vlastně jedná?

Jak již bylo řečeno, původem většiny tračníkových nádorů jsou polypy - výrůstky na střevní sliznici o tvaru malých hub, jejichž velikost se pohybuje od dvou milimetrů až do několika centimetrů. Ve své podstatě jsou nezhoubné, ovšem bývají považovány za předrakovinné stádium, protože v průběhu několika let (obvykle mezi 5-15) se mohou některé z nich rozvinout do zhoubné podoby. Útvary bývají zpočátku obaleny sliznicovou výstelkou střeva a teprve v další fázi postupně prorážejí sliznici a další ochranné vrstvy, až nakonec proniknou i samotným střevem. Rakovinné buňky se zároveň dostávají přes lymfatické žlázy i do lymfatického systému a do krve a napadají další orgány.

V prvotním stádiu se onemocnění nevykazuje žádnými symptomy a když se karcinom zvětší, povaha příznaků i jejich akutnost závisí především na umístění nádoru a na jeho velikosti. Příznaky jsou ovšem mnohdy podceňovány či připisovány jiným - lehčím - chorobám.

Lze snížit riziko?

Studie tedy sice zatím neodhalily přesnou příčinu nádoru, víme však aspoň, které faktory přispívají k jeho vzniku - především věk (polypy se tvoří nejčastěji po 50. roce) a dědičné a osobní dispozice (u 25 - 30 % případů). Vyloučen ovšem není ani vliv životosprávy, tedy stravovacích návyků a okolního prostředí.

Osobní a genetické dispozice

Za nejrizikovější skupinu jsou považovány osoby, v jejichž rodině se vyskytlo zánětlivé onemocnění střev jako Crohnova choroba (chronické vředové onemocnění jednoho či více úseků trávicího traktu) nebo rektokéla (výhřez konečníku), rakovina (vaječníků, tlustého střeva), familiární adenomatózní polypóza (stovky až tisíce polypů v tlustém střevě a rektu v důsledku vrozené mutace genu APC - Adenomatous Polyposis Coli) a další.

Životospráva

Strava byla dlouho považována za nejvýznamnější faktor ovlivňující vznik střevního nádoru. Pozdější výzkumy sice tuto teorii poněkud oslabily, nicméně některá doporučení zůstávají alespoň rámcově stále platná:

1) konzumovat dostatečné množství zeleniny, ovoce a vlákniny (odborníci sice již nejsou tak kategoricky přesvědčeni o významu vlákniny v prevenci karcinomu střeva, faktem zůstává, že vláknina přispívá k optimální funkci střev a přináší tělu řadu důležitých látek);

2) omezit červené maso a živočišné tuky (i v tomto případě se názory liší. Byl sice zjištěn vyšší výskyt rakoviny střeva u osob, které holdovaly tukům, ovšem přímá souvislost nebyla prokázána. Vyváženou stravou však v každém případě můžeme předcházet jiným onemocněním);

3) udržovat optimální váhu (nadváha je jasně prokázaným rizikovým faktorem. Index BMI by měl být v rozmezí 18,5 - 25);

4) hýbat se (fyzické aktivitě bychom se měli věnovat alespoň 30 minut denně);

5) přestat kouřit (cigarety zvyšují riziko vzniku především karcinomu konečníku);

6) omezit spotřebu alkoholu (někteří odborníci mají za to, že alkohol nebezpečí onemocnění zvyšuje, jiní zase zdůrazňují příznivé účinky na kardiovaskulární systém v případě rozumné konzumace alkoholických nápojů).

Objevují se i názory, že jako prevence může působit i pravidelné užívání aspirinu či nesteroidních antiflogistik (léky proti bolesti a zánětům). Podle provedených výzkumů však musíme být opatrní - při předávkování hrozí vředová onemocnění, krvácení či infarkt. Do takové prevence bychom se tedy sami pouštět neměli. Totéž se týká léků, které ženy užívají v menopauze - většina výzkumů sice prokázala, že mohou snižovat riziko střevních nádorů, ovšem druhou stranou mince je fakt, že zároveň mohou přispívat k rakovině prsu či k plicní embolii.

Včasná informovanost

Pravidelné prohlídky se doporučují v první řadě osobám starším 50 let. K vyšetření se používají různé metody, které však mají jediný cíl - odhalit nádor v raném stádiu, kdy je ještě možné zahájit účinnou léčbu nebo dokonce odstranit potenciálně karcinogenní polypy. Některá z vyšetření jsou šetrnější, jiná bolestivější, ovšem všechny mají jisté výhody, nevýhody a omezení.

Klinické vyšetření. Může být aplikováno v první fázi. Jde o zjišťování případného nádoru pohmatem břicha a konečníku. Tento postup je nejjednodušší a nejméně nepříjemný, ovšem neposkytuje příliš přesné výsledky.

Zjišťování krve ve stolici. (Před)rakovinné výrůstky mohou čas od času krvácet, což se někdy projevuje viditelnými stopami krve ve stolici. Ovšem ne vždy musí pozitivní nález automaticky znamenat nádorové onemocnění, a proto se většinou používá takzvaný Haemoccult test ( screeninový test okultního krvácení), který se provádí doma a spočívá v odebírání vzorků stolice a jejich následném laboratorním vyhodnocení. Ani toto však není stoprocentně spolehlivá metoda - krev nemusí být patrná anebo obsažená vůbec. Naopak někdy může být test pozitivní i z jiných důvodů a vést k sérii dalších zbytečných a potenciálně nebezpečných vyšetření. Tento postup má tedy smysl, jsou-li laboratorní výsledky skutečně evidentní.

Kolonoskopie (Koloskopie). Koloskop je dlouhý ohebný přístroj vybavený optickými vlákny, která umožňují vyšetřit celý vnitřek střeva, případně odebrat vzorky pro následnou analýzu a odstranit podezřelé výrůstky. Kolonoskopie se provádí na gastroenterologii, nejčastěji pod částečnou anestezií. Kromě toho, že je třeba anestezie, hrozí malé riziko poranění střev nebo krvácení. Nicméně stále však lze této metodě připsat největší spolehlivost.

Sigmoidoskopie. Jejími výhodami jsou rychlost, bezpečnost (není nutná anestezie) a možnost odebrat vzorky. Na druhou stranu se jedná o postup omezující se pouze na některé části konečníku a střeva.

Rentgen tlustého střeva. Jde o rentgenové vyšetření střeva naplněného kontrastní látkou. Nevýhodou je nutnost vystavení pacienta rentgenovému záření, navíc nelze odebrat podezřelé útvary a provést tak biopsii. K této metodě se přistupuje tehdy, není-li z nějakého důvodu možné kolonoskopické vyšetření.

Virtuální kolonoskopie. Je založena na podobném principu jako klasická kolonoskopie, ale umožňuje vidět střevo v trojrozměrném obraze, nevyžaduje anestezii a jejích negativ je také velmi málo. Na druhou stranu nelze provést biopsii, navíc protože se jedná o nejnovější techniku, chybí ještě některé výzkumy ohledně její úlohy v prevenci. Stejně jako rentgen se doporučuje v případě, že pacienta nelze vyšetřit pomocí běžné koloskopie.

Když jsou abnormální výrůstky odstraněny a je provedena biopsie, může většinou laboratoř odpovědět na tři otázky: jsou buňky rakovinotvorné? Jde již o zhoubný polyp nebo invazivní rakovinu? V jakém stadiu nemoc je? Pokud je onemocnění rakovinou potvrzeno, disponuje lékař dalšími možnostmi, jak zjistit vážnost stavu, například pomocí scanneru či  jiných technologií. Nakonec oficiálně stanoví stadium nemoci, podle kterého pak určí další postup - buď léčbu (možné pouze ve velmi raném stadiu), kontrolu vývinu, zpomalení rozvoje anebo pouhé zmírnění příznaků.

Než bude pozdě...

V případě, že se u vás objeví některé z následujícího výčtu symptomů, neváhejte s návštěvou lékaře - můžete tak podchytit nemoc v raném stadiu:

- stopy krve nebo hlenu ve stolici;

- problémy s vyprazdňováním (náhlá zácpa nebo naopak dlouhotrvající průjem, případně střídání obou obtíží);

- nevysvětlitelné bolesti břicha;

- nutkání na stolici bez zjevné nutnosti;

- změna celkového zdravotního stavu (únava, chudokrevnost, samovolné hubnutí).

Ani tyto příznaky však nemusí znamenat onemocnění rakovinou. Jde jen o její nejčastější projevy, které ovšem mohou vzniknout ze zcela jiných důvodů. Například krev ve stolici může indikovat hemoroidy či zánět tlustého střeva. Je tedy vždy na lékaři, aby projevy zhodnotil a rozhodl o dalším postupu.

Možnosti léčby

Je těžké bojovat s touto zákeřnou nemocí, aniž bychom nasadili těžké dělostřelectvo. Základem léčby je chirurgie, ovšem rozsah zákroku a způsob operace závisí na stádiu a umístění karcinomu. Pokud se podaří odstranit nádor celý, není vyloučeno úplné uzdravení. Mohou tomu napomoci i chemoterapie a radioterapie.

Chirurgický zákrok. Principem je odstranění části střeva napadeného nádorem spolu s velkým množstvím tkáně, která by mohla obsahovat rakovinné buňky. Je-li to možné, chirurg se pokusí sešít k sobě zdravé části střeva, v opačném případě voperuje umělé vyústění střeva (stomie), a to buď dočasně, nebo trvale.

Chemoterapie. Významně doplňuje chirurgické ošetření a v kombinaci s ním snižuje úmrtnost.

Radioterapie. Většinou se aplikuje zároveň s chemoterapií, a to především v případě rakoviny konečníku.

Po chirurgickém zákroku se často ukáže být nezbytné vybavit tělo pacienta vnitřní umělou kapsičkou na stolici - stomií, přičemž pomůcky na její následné ošetřování jsou většinou jen částečně hrazeny pojišťovnami.