Máme se bát plísní na potravinách?

S plísněmi na potravinách se setkávají spotřebitelé velmi často. Nejčastěji doma plesniví pečivo. Chléb bohužel i při veškeré dobré péči nevydrží a plíseň se na něm objeví velmi brzy. Plísně ale napadají také citrusové plody, zeleninu a mléčné výrobky. Takové potraviny bychom měli vyhodit a nekonzumovat je a neměli bychom je dávat ani domácímu zvířectvu. Pro více informací jsme požádali Pavlu Kundríkovou Burešovou z Oddělení komunikace SZPI.


Jsou plísně na potravinách opravdu tak škodlivé? Nebo se to jen tak říká, abychom koupili nové výrobky a podpořili tak obchody? Můžeme mít nějaké zdravotní následky po požití potravin, které byly napadeny plísněmi?
Ke zdravotním důsledkům se SZPI nemůže vyjadřovat. Vliv plísní na zdraví člověka nespadá do kompetencí SZPI. Toxikologií plísní se zabývá např. Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, což je jedno z center Státního zdravotního ústavu.Co se týče plísní v potravinách, tak SZPI kontroluje, zda jsou dodrženy hygienické podmínky při výrobě a prodeji a zda potraviny splňují požadavky na bezpečnost, jakost a správné označení. Předpisy týkající se potravin zakazují prodej nahnilých, plesnivých jinak znehodnocených potravin. Jedná se o potraviny nevhodné ke konzumaci. SZPI kontroluje, zda takové potraviny nejsou uváděny do oběhu.   

Existují zdravé plísně, kterých se nemusíme obávat? Jak je rozpoznáme a na jakých potravinách jsou ještě akceptovatelné?
Existují tzv. ušlechtilé plísně. Zda jsou zdravé či nezdravé z hlediska výživy SZPI neposuzuje. Ale určitě neohrožují zdraví lidí a jejich konzumace je bezpečná. Jsou součástí některých sýrů nebo uzenin. 

Plísněmi napadené potraviny si mohou přinést spotřebitelé již z obchodu, jak jsou ošetřeny kontroly třeba zeleniny, ovoce, a dalšího zboží, které se rychle kazí?
Kontroly v obchodech probíhají denně. Stává se, že obchody nabízí nahnilé a plesnivé ovoce a zeleninu. To je samozřejmě v rozporu s předpisy. Naštěstí lze tyto závady odhalit již na místě a doporučujeme spotřebitelům, aby takto znehodnocené ovoce a zeleninu nekupovali.

Často se ale objeví plíseň na potravinách až doma, i když je skladujeme v chladničce. Například pomazánkové máslo a nebo jogurt opravdu dlouho po otevření nevydrží čerstvé, čím to je? Máme máslo i s jen minimálním zrnkem plísně vyhodit?
Plesnivé potraviny se nedoporučuje konzumovat. Plíseň může být na první pohled malá, ale mycelium (podhoubí plísně) není vidět a přitom může být prorostlé hluboko do potraviny.

Jak bychom měli tedy doma skladovat pečivo? Většina spotřebitelů dává chleba do sáčku, ale právě v igelitu se pečivo často kazí, není to začarovaný kruh?
Lepší než v igelitovém sáčku je skladovat chleba a pečivo v boxu na pečivo nebo pod čistou plátěnou utěrkou. Pečivo tak sice dříve ztvrdne, ale neplesniví. Běžné pečivo, jako jsou rohlíky a housky, jsou určeny ke konzumaci do 24 hodin.

Jahody balené v plastových vaničkách jsou také někdy napadeny plísněmi, většina z nás asi  napadenou část jahody odkrojí, ale děláme správně?
Ne, plesnivé ovoce by se nemělo konzumovat ani po okrájení. Jak již bylo řečeno dříve, podhoubí nemusí být vidět a může být prorostlé celým plodem.

A co třeba brambory?
Okrájení oček, zelených a černých částí nevadí. Nahnilé nebo plesnivé kusy je lepší vyhodit.

Plíseň se mi objevila i na kůře pomerančů, přitom jsou citrusy ošetřeny chemickým postřikem, proč se tedy kazí?
Postřik  není všemocný, navíc se musí dodržovat limity a ochranné lhůty, aby zůstalo ovoce bezpečné. Plesnivění může vzniknout nevhodným skladováním. Např. pokud jsou citrusy skladovány v teplotách pod nulou a jsou přeneseny do tepla, mohou začít dříve plesnivět nebo hnít.

A co načernalá slupka banánů?
Výskyt drobných hnědých skvrn nemusí znamenat závadu. Pokud by byly hnědé velké části slupky, je lepší si takové zboží nekupovat.

Proč se tak rychle kazí marmelády, džemy a kompoty?
Po otevření jejich obalu a uskladnění v lednici tyto potraviny stejně velmi brzy podléhají plísním, i když  obsahují éčka.
Pokud se potraviny po otevření rychle kazí, měl by výrobce uvést na obal dobu, po kterou lze výrobek konzumovat po otevření obalu a jak by se měl skladovat. Je důležité, aby se marmeláda nabírala vždy čistým, umytým náčiním. Ke kontaminaci marmelády může dojít třeba i znečištěnou lžící nebo nožem, který spotřebitel olízl nebo použil na mazání jiné potraviny.


Děkuji Vám za rozhovor.