Naučte je dobře hospodařit s drobnou sumou peněz v podobě kapesného. Především však jděte sami příkladem a pokuste se dětem vštípit zásady zodpovědného rozhodování. Praktické tipy, jak na to, se dozvíte v následujících řádcích.
1/ S výchovou začněte už od první třídy
Školákovi samozřejmě nejdříve vysvětlete systém kapesného, jeho pravidla i účel. Nechte jej poté rozhodovat o tom, za co své peníze utratí a nijak ho neomezujte. S kapesným můžete začít již u prvňáčků na konci školního roku.
V jejich věku by jim měla stačit desetikoruna týdně, kterou budou dostávat pravidelně třeba v neděli večer. S každým dalším školním rokem můžete kapesné o stejnou sumu navyšovat. Dětem na druhém stupni můžete dávat měsíční kapesné v hodnotě 300 korun a vyzkoušet, jak se jim bude dařit hospodaření v delším časovém intervalu.
2/ Poraďte si s finančními přešlapy dětí
Připravte se na to, že dítě bude zpočátku dělat drobné finanční přešlapy a kapesné utratí dříve, než dostane další. Jestliže se tak stane, dejte potomkovi vlídně ale jasně najevo, že udělal chybu. Napoprvé ji můžete prominout, ale příště už zůstaňte neoblomní.
Snažte se mu vštípit správné zásady, které se mu budou hodit v dospělosti, kdy bude řešit například spotřebitelské půjčky nebo hypotéku. Ratolesti se tak naučí hospodařit s omezenou částkou, která s trochou nadsázky simuluje domácí rozpočet.
Zjistí, že je nutné plánovat příjmy i výdaje, vnímat otázku financí v souvislostech a stanovovat si priority při nákupu hraček, pamlsků a jiného zboží. Obecně by se pak děti měly naučit nadřazovat své potřeby před svými přáními.
3/ Naučte děti dělat kompromisy
Jakmile bude vaše dítě chodit na druhý stupeň, pravděpodobně se vás zeptá, zda by mohlo dostávat vyšší kapesné. Jestliže si to můžete dovolit, klidně na jeho požadavek přistupte. Nechte si však nejdříve předložit jeho argumenty, naslouchejte a diskutujte o jeho požadavcích.
Jestliže není zvýšení kapesného z finančních důvodů možné, vysvětlete potomkovi, že nemůže mít všechno, co si přeje, i když někdo jiný ze třídy dostává víc peněz, nosí značkové oblečení nebo má nejnovější technologické hračky. Získá tak už v nízkém věku představu o reálném fungování světa, naučí se dělat kompromisy a naslouchat druhým při formulování svých požadavků.
4/ Objasněte dětem systém domácího spoření
Žáka na druhém stupni základní školy můžete rovněž zasvětit i do spoření. Jistě se setkáte s tím, že si bude chtít časem koupit nějakou dražší hračku nebo počítačovou hru. Sdělte mu, že mu na ni rádi přispějete, avšak za předpokladu, že si sám naspoří konkrétní částku ze svého kapesného.
Dítě se bude postupně učit větší nezávislosti, vnímat finanční otázky v souvislostech a začne se spoléhat samo na sebe, protože pozná, že podporovatelská ruka rodiče bude mít jen omezený dosah. Zároveň dodává, že není od věci potomstvo finančně podporovat za dlouhodobě kvalitní výsledky ve škole. Za jednorázové úspěchy je však vhodnější odměňovat pouze pochvalou.
5/ Mluvte o chodu vaší domácnosti
Nespoléhejte na to, že se vaši junioři naučí finanční gramotnosti pouze ve škole. Takto směrované výukové programy nejsou zatím příliš rozšířené a finanční problematika se řeší jen omezeně například v rámci občanské nauky. Dětem proto můžete i sami objasnit některé základní finanční otázky chodu vaší domácnosti: vysvětlit principy spoření v bance, kdy a za jakých podmínek je možné si půjčit peníze, proč je třeba vracet dluhy a jaké sankce lidem hrozí při nesplácení závazků.
Ozřejměte jim tvorbu jednoduchého domácího rozpočtu, uveďte příklady pravidelných hlavních příjmů a výdajů včetně těch jednorázových, zkuste se zmínit, k čemu může vést schodkový rozpočet a podobně.