Proč se vaši přátelé neřídí vašimi radami a raději se drží svých chyb?

Radíte někdy svým přátelům? Pokud ano, jistě jste si všimli, že vaše doporučení se často míjí účinkem, zejména pokud ne - odpovídají původnímu nápadu vašeho přítele. Vědci zabývající se studiem tohoto jevu ho nazvali efektem potvrzení hypotézy (Snyder a Swann, 1978).

Projevuje se takto:

Lidé mají tendenci systematicky odmítat důkazy, které jim předkládáte a které jsou v protikladu k jejich teoriím a přesvědčení. Takové důkazy jsou pro ně pouhými předsudky nebo bezvýznamnými detaily. Lidé zároveň vyhledávají informace, které jejich počáteční přesvědčení potvrdí, i když tyto informace nemají valnou hodnotu.
Například když řeknete svému otci, že jezdí autem příliš rychle a riskuje, mohl by odpovědět: „Nemusíš mě poučovat!“ (Odmítnutí informace, protože odporuje hypotéze, že otec je skvělý řidič.) Mohl by vám dále říci: „Nečteš statistiky? Příčinou smrtelných automobilových nehod není rychlost, ale alkohol a mladí lidé. Já řídím skvěle. A dokážu ti to – řidičský průkaz mám 30 let, mám padesátiprocentní bonus a ještě nikdy jsem nehavaroval.“ (Vyhledání a sdělení informací, které potvrzují hypotézu, že je otec skvělý řidič.) Váš otec podle všeho nebere v potaz, že nemocnice jsou plné řidičů, kteří do té doby nikdy nehavarovali… Úryvek z komické scénky Raymonda Devose vtipně ilustruje náš sklon k potvrzování vlastních hypotéz: „Když jsem se včera večer vrátil domů dříve než obvykle, koukám, že si někdo obul moje bačkory… můj nejlepší přítel… Tak si říkám, jestli nepoužívá i další moje věci, když tu nejsem!“ (Komik se zabývá výčtem svých věcí, se kterými svého kamaráda pravidelně překvapuje, a pokračuje…) „Jednou přijdu večer do haly a slyším: „Užijme si, dokud tady není… Zbav se toho svýho panáka manžela.“ Tak jsem vešel do pokoje a povídám kamarádovi: „Hej! Ztlum trochu to rádio, je to slyšet až v přízemí…“ "Takže moje bačkory, moje rádio, moje pyžamo, moje deka… Proč ne i moje žena, když už jsme u toho?“
Manžel z výše popisované scénky setrvale vyzdvihuje všechny informace, které potvrzují, co ho napadlo při příchodu: jeho přítel používá jeho věci. I nadále ignoruje jinou hypotézu – přestože ta je mnohem pravděpodobnější…

Pokus C. G. Lorda, L. Rosse a M. R. Leppera (1979) potvrdil tento sklon k „vynalézavosti“. Vědci nejprve vybrali osoby, které souhlasily nebo nesouhlasily s trestem smrti. Seznámili je s dvěma fiktivními výzkumy a požádali je, aby ohodnotily použité metody. Ně které výzkumy podporovaly a jiné zavrhovaly myšlenku, že nejvyšší trest odrazuje zločince.
Výsledky prokázaly, že zastánci trestu smrti hodnotili vysoko ty výzkumy, které ukazovaly, že tento trest odrazuje potenciální vrahy. Považovali je za lépe vedené a přesvědčivější než ostatní vý zkumy, které prokazovaly opak. Odpůrci trestu smrti analogicky ohodnotili lépe ty výzkumy, které potvrdily jejich počáteční přesvědčení. Označili tyto výzkumy za mnohem lépe vedené než ostatní.

Člověk, který by řekl: „Mám pravdu, když tvrdím, že všichni politici jsou podvodníci. Jen se podívejte, z čeho je obviněn…“, by hledal potvrzení svých původních názorů. Nebral by v potaz četné solidní politiky, kteří nejednají nečestně. Představte si, že věříte, že usilovným přemýšlením můžete přivolat věštecký sen. Skutečně se vám zdá, že vám zvýšili plat, a tři dny nato… vám plat opravdu zvýší. Pochopitelně si budete myslet, že jste měli věštecký sen…
Víra v předpovědi je velmi rozšířená. Ve skutečnosti má každý člověk několik snů za noc. Přestože se je nepamatuje, představuje to každou noc několik miliard snů. Statisticky vzato, je pravděpodobné, že čas od času se některý z nich týká toho, co prožijeme během několika příštích dnů. Je směšné, že lidé v tom v tomto případě spatřují důkaz paranormálních jevů… „věštecký sen“. Jednoduše si nevzpomínají na ty tisíce snů, které se jim zdály a které se nikdy neuskutečnily. Vzpomeňte si – když se vám zdálo, že jste strávili noc s Bradem Pittem nebo Angelinou Jolie, následoval pak také stejný zážitek?
Pokud jste i přesto přesvědčeni, že okultní vědy jsou věrohodné, a pokud jste v minulosti zašli k věštkyni, můžeme se vsadit, že jste velmi rychle zapomněli informace o věcech, které se nesplnily, a zapamatovali jste si především informace o věcech, které se pak staly. A to i v případě, že jejich předpovědní hodnota je mlhavá a že se mohou aplikovat kdykoliv a na kohokoliv („budete mít dítě,“, „někdo vám chce ublížit,“, „nejpozději za rok dojde k veliké změně“). Takže si řeknete: „Všechno, co mi předpověděla, se skutečně stalo!“