Vaše příběhy

V loňském roce jsem jako každý jiný den šla i 6. prosince do práce. Na přechodu, kde stála auta a dávala přednost v jízdě, jsem vůbec neuvažovala, že mi může hrozit nějaké nebezpečí.  …více»

"Když něco ztratíš, hledej to u kadeřnice," tak tohle zvláštní heslo razím už několik let. Vymyslela jsem ho já - na základě jedné (ne)příjemné příhody, která začala vlastně docela nevinně…  …více»

Moje sestřenice je antitalent. Prostě se do kuchyně moc nehrne. Jednou jsem ji požádala, aby usmažila hranolky. Já šla do obchodu. Tehdy ještě nebyly fritovací hrnce, tak je dělala na pánvi.  …více»

Čtyřicet let žiji v rodinném domku, který postavili moji rodiče a já jako jediná dcera jsem jej zdědila. Bydleli jsme v malém útulném domečku jen se dvěma pokoji, malinkým dvorečkem plným květin  …více»

Bylo mi 16, když jsem si poprvé nechala obarvit vlasy. V dětství jsem totiž sice úspěšně rozšiřovala řady světle kaštanových děvčátek, ale v pubertě se moje vlasy rozhodly změnit barvu na podivně  …více»

Mám rodiče na Moravě, z Prahy je to zhruba 350 km – pravdou je, že tuhle cestu, kdy jsem sama řídila, jsem zase tak často nepodnikla – vlastně přiznám se, asi jen 2x, buď řídil někdo jiný, nebo jsem  …více»

Můj děda byl hodně šikovný a většinu oprav v domě vždy zvládal sám. Vyznal se například i v elektřině. Jednoho dne se dědovi a babičce rozbila televize. Když jsme šli babička, naši rodiče, sestra  …více»

Vracela jsem se ten den ze školení, po dlouhých hodinách vyžadujících pozornost jsem byla unavená a těšila jsem se domů. Už se stmívalo, venku poprchávalo a foukal studený vítr, lidé pospíchali každý  …více»

Když můj děda začal zapomínat, měl už dávno umělý chrup. Večer šla babička spát a on ještě chvilku seděl u televize. Když si pak šel lehnout do postele i on, nemohl nikde najít své zuby. Po chvíli  …více»

Ráda bych napsala jeden příběh, který zažila před lety má mamka. Má maminka pracovala celý život v PNS. Kdo by nevěděl, co ta zkratka znamenala, byla to Poštovní novinová služba. Ta zahrnovala  …více»