Začátečnice

Moje sestřenice je antitalent. Prostě se do kuchyně moc nehrne. Jednou jsem ji požádala, aby usmažila hranolky. Já šla do obchodu. Tehdy ještě nebyly fritovací hrnce, tak je dělala na pánvi.

Vše si připravila, dala na pánev olej a zapnula sporák. Nechtělo se jí stát u plotny a čekat, až se olej rozpálí, tak se přitom dívala na Tv. Cosi ji zaujalo, že zapomněla na hranolky. Najednou se z kuchyně valil dým. Utíkala ke sporáku, kde už hořel olej. Nevěděla, co má dělat, tak udělala to nejhorší, co mohla udělat. Vylila na hořící olej sklenici vody.

Samozřejmě vyšlehl plamen ještě víc, tak popadla pánev a běhala s ní po bytě - nevěděla, kam s ní má běžet. Zapadla do koupelny, kde na pánev pustila vodu. V bytě bylo plno dýmu, zápachu ze spáleného oleje a po celém stropě byly mastné saze. Když bylo po ohni, vyvětrala a snažila se uklidit a strop zamalovat temperami.

Když jsem přišla z obchodu, ničeho jsem si nevšimla. Jen sestřenice se mi zdála jakási vyděšená. Když jsem se jí zeptala, co se jí stalo, řekla mi, ať se opatrně podívám na strop. Nestačila jsem zírat. Po celém stropě v kuchyni, na chodbě i v koupelně byly rozmazané mastné saze, pokryté temperami. Nevěděla jsem, co na to mám říct, jediné co ze mě vypadlo bylo, že musíme počkat na tetu.

Teta po příchodu hýřila velmi dobrou náladou, tak jsme jí to opatrně řekly. Byla v šoku. Sestřenka ihned vyfasovala týden domácího vězení a pomocných prací, já vyvázla bez trestu. Teta nadávala, že aspoň kdyby to nelíčila těmi barvami, že by to šlo dolů líp. Nakonec mi bylo sestřenice líto, tak jsem s ní celý týden pomáhala malovat stropy v bytě.