Měla jsem ten den několik připravených vtípků. A docela dobře se to vyvíjelo, protože zrovna na apríl jsem měla jet ke své nejlepší kamarádce 4 hodiny do Pardubic, kde na mě bude čekat a společně potom do Chvaletic kde bydlí. Mamka mě šla pomoct k nádraží s těžkou taškou. A řekla mi, až přijedu, tak ať napíšu, jestli jsem dojela v pořádku.
A hnedka se mi v hlavě rýsoval jeden parádní vtípek. Když jsem jela vlakem, furt jsem si říkala, jestli mám mamce tedy udělat apríl, že vlak naboural do druhého, ale myslela jsem zároveň i na pro a proti. Co kdyby se z toho mamka složila? A zároveň by to byl fakticky dokonalej apríl. Nakonec mě ten apríl opustil. A řekla jsem si, že si alespoň udělám srandu z mojí nejlepší kamarádky Markétky.
Už od března máme domluveno, že pojedu já, její mamka a ona do Itálie k moři o velkých prázdninách. Tak jsem zase dostala nápad, že jí nakukám, že nemůžu nakonec jet, že do tohoto datumu mi něco vlezlo. A taky od tohoto nápadu už jsem se neodtrhla. Hned jak jsme přijely k nim do Chvaletic a trošku si odpočinuly, jsem jí aprílový vtípek sdělila. Bylo na ní vidět jak se jí nálada hnedka pokazila. Ale nechtěla jsem ji dlouho trápit, aby nebyla zbytečně smutná. A stejnak nesmát se, to už bych asi dlouho nevydržela. A tak asi po půl hodině jsem jí to řekla. Nikdy nezapomenu na ten výraz jak si oddychla a byla spokojená. Myslím, že letošní apríl se rozhodně vydařil. Nikdy na něj nezapomenu.
Barusska – čtenářka
ChytráŽena.cz