Nezařídila! Oddavky na radnici jsme si museli zajistit sami. Vytisknutí svatebních oznámení, objednání fotografa, zajištění aut a svatební hostiny pak přislíbila Svatka. Za týden jsme si jeli do zmíněné instituce vyzvednout svatební oznámení a zjistit, kde se bude konat naše svatební hostina. S

Pan vedoucí byl velice milý, příjemný člověk. Sepsal s námi naše požadavky a slíbil, že zajistí hostinu k naší spokojenosti. Měl však jednu podmínku: nesmíme si donést ke konzumaci žádné zákusky, alkohol, ani cigarety. Souhlasili jsme. Ta úleva! Konečně máme vše zařízeno.
Nastal svatební den. Před náš dům přijela čtyři auta zn.Warszava a jedna strýčkova Škodovka. Po ozdobení aut nastoupili všichni svatebčané do aut podle zvyklostí. V prvním autě jel ženich s maminkou a v posledním autě já – nevěsta - se strýcem. Otce jsem již neměla. Asi v polovině cesty se zasekla jedna Warszava, ve které seděl můj nastávající s maminkou a rozhodla se, že dál nepojede. Kde tehdy byly mobilní telefony nebo nějaké vysílačky.

Když jsme dojeli před hotýlek, čekaly nás nejen zavřené dveře, ale personál o naší svatbě neměl ani ponětí. Pan vedoucí dlouhodobě onemocněl a nikoho o naší svatební hostině neinformoval. Nakonec vše dobře dopadlo. Personál byl skvělý. Během půlhodiny byla připravena svatební tabule včetně květinové výzdoby. Na svátečním stole se objevil svatební dort, zákusky, chlebíčky. Ten den byla na jídelníčku mimo jiné knedlíčková polévka, řízek a bramborový salát, svíčková omáčka s knedlíkem a jiné dobroty, takže nebylo co řešit. Hudba byla sice reprodukovaná, ale nám to nevadilo. Veselo bylo do pozdních večerních hodin.
Vyplnilo se pořekadlo: „Konec dobrý, všechno dobré!“
Macizaj - čtenářka
ChytráŽena.cz