Správná strava není pouze výsadou lidí

To, co váš mazlíček jí, má bezpochyby vliv na jeho zdraví. Psi a kočky odjakživa dělají výborné společníky, především těm, kdo žijí sami. Studie prokázaly, že přítomnost domácího zvířete může jejich majitelům pomoci snížit hladinu stresu tím, že podpoří uvolnění „hormonů štěstí“ - endorfinů v těle.

Jak se tedy správně odvděčit?

Dávejte pozor na tloušťku - Psi i kočky vyžadují velkou péči, a to zejména co se týče jejich krmení. Stejně jako lidé i zvířata potřebují vyváženou stravu s určitým množstvím živin. Strava koček by měla být tvořena z 50 % masem a z 50 % uhlohydráty, zatímco u psů je poměr poněkud odlišný – 25 % maso a 75 % uhlohydráty. Nekvalitní strava může vést k obezitě, diabetu a srdečním obtížím.

Pokud jde o obezitu, existuje jednoduchý způsob, jak zjistit, jak na tom váš mazlíček je – při pohmatu byste měli snadno cítit jejich hruď a páteř. Ovšem to, že byste měli být schopni nahmatat žebra, zase neznamená, že by kosti měly viditelně vystupovat! Co by ale mělo být viditelné, je záhyb pasu, který se nachází těsně před boky. Jestliže na základě těchto pozorování dojdete k závěru, že zvíře by mělo zhubnout, pak nejjednodušším a prvním opatřením je zmenšit porce jídla a striktně se držet denního plánu. Hlavně psi bývají často překrmováni. Ke snížení obezity také přispívá pravidelné venčení.

Prosperující průmysl

Stoupající obliba domácích zvířat vede k vyšší poptávce po komerčně vyráběné stravě, což má za následek množící se produkty právě v této oblasti. Vznikají obrovské koncerny, které neváhají investovat miliony eur do reklamních akcí, mimochodem velmi účinných a přesvědčivých. Jak říká jistá majitelka koček: „Kočky v jedné reklamě vypadají opravdu zdravě, proto jsem si ho zvykla kupovat. Ani vlastně nevím, jak se výrobek jmenuje, ale automaticky po něm sáhnu v obchodě“.

Výroba krmení pro domácí zvířata je dnes již vysoce automatizovaný proces. A protože každá z jeho etap – ohřívání, vaření, mražení, dehydratace, konzervace i extrudování – může způsobit změnu či ztrátu živin, bývají obvykle dodány vitamíny uměle. Stejně tak se zpravidla přidávají i konzervační látky, aby krmení déle vydrželo. Výrobci se měli vyhnout některým chemickým látkám, ovšem těžko lze předpokládat, že tak učiní, jestliže neexistují žádné specifické požadavky v této oblasti produkce.

Krmení se prodává nejčastěji v konzervách či pytlích. Bývá dvojího typu – v suché a vlhké formě. Především pokud volíte první typ, nezapomínejte na dostatečný pitný režim zvířete – miska s vodou by mu měla být neustále k dispozici.

Krmení psů

Psí organismus potřebuje velké množství bílkovin, a tak by maso mělo tvořit 20 – 30 % každého jídla. Před tím, než zvolíte kvalitu stravy a velikost porcí, vezměte v úvahu váhu a rozměry vašeho psa, jeho věk i aktivitu. Jedním z hlavních rozhodujících faktorů je rasa – na té záleží především to, kolikrát denně je nutné psa krmit.

Evropská federace výrobců krmiv pro domácí zvířata (FEDIAF) sestavila seznam složek, na které mohou být kočky a psi alergičtí: mléko a mléčné výrobky, vejce, hovězí maso, cereálie. Za toxické pro psy se pak považují potraviny jako čokoláda, alkohol, avokádo, káva, česnek, hrozny, makadámiové ořechy, houby, cibule, čaj, tabák, rozinky.

Krmení koček

Kočky vyžadují stravu bohatou na bílkoviny. Zcela nevhodné je vést kočky k vegetariánství, protože v takovém případě se jim nedostává taurin, esenciální aminokyselina, která se nachází právě v mase a kterou si organismus koček sám vyrobit neumí. Na druhou stranu, ani strava založená výhradně na červeném mase není zrovna ideální, protože v ní chybí především vápník, který i zvířata stejně jako lidé potřebují zejména ke stavbě kostí.

Vzhledem k tomu, že kočky jsou obvykle spojovány s mlékem, je nutno brát v úvahu potenciální nesnášenlivost laktózy, která se obvykle objeví při dosažení stáří 12 týdnů. Je tedy lepší pro jistotu podávat jogurty s živými kulturami, které jsou snáze stravitelné. I pro kočky mohou být některé potraviny toxické, například čokoláda, česnek, hrozny, cibule, rozinky nebo rajčata.

Komerční krmiva versus syrová strava

Jak je již z názvu patrné, základem syrové stravy je především nevařené maso a kosti. Její příznivci jsou zásadně proti komerčním krmivům, která jsou podle nich ubohou náhražkou přirozené stravy, jaké by se zvířatům dostalo ve volné přírodě. Nicméně takový přístup může ohrozit zdraví vašeho miláčka. Veterináři totiž tvrdí, že uhlídat vyváženost syrové stravy je velmi obtížné a jakákoli nerovnováha může mít dopad na svalově kosterní systém a ledviny zvířete. Navíc požité kosti se mohou v zažívacím traktu vzpříčit či jej dokonce poškodit. Řešením nejsou ani kosti vařené, které naopak mají větší tendenci se štěpit. Dalším negativem je fakt, že se syrovým masem se do organismu může dostat řada parazitů.

Ideální podle veterinářů je podávat suchou stravu, případně kombinovanou s krmivy z konzerv. Nejen že vás tento způsob vyjde levněji (zvláště pokud vlastníte rozměrnější zvíře), ale také je mnohem šetrnější k zubům a dásním zvířete. Kombinace je ideální právě proto, že obsahuje i více tekutin, na které se mnohdy zapomíná. Nicméně o nejvhodnější stravě pro domácího mazlíčka byste se měli poradit s veterinářem, který při určování vezme v úvahu konkrétní případ a ušije stravu doslova na míru.

Dnes je již řada výrobků dostupná v obyčejných supermarketech a dokonce samoobsluhách, není však od věci nakupovat ve specializovaných prodejnách (zverimexech), kde je větší výběr a o radu můžete požádat vyškoleného prodavače.

Povinné značení krmiv

Podle EU musí být na krmivech následující údaje:
Obsah - Musí být uvedeny všechny obsažené složky a jejich množství, přičemž výčet musí být uspořádán podle váhy, od nejvýznamnějších po nejméně zastoupené.
Vitamíny - Konkrétně se jedná o množství vitamínů A a E, případě D, je-li obsažen.
Přidané látky - Ty nemusejí být uvedeny, pokud jsou na seznamu schváleném Evropskou komisí.

Je však nutno dodat, že informace, které výrobce musí uvést, se týkají pouze chemického složení. Jakýkoli jiný rozbor přísad je nepovinný a existuje řada rozcházejících se názorů na to, jakým způsobem budou některé složky značeny.

V březnu 2008 Evropská komise předložila návrh nových pravidel ohledně označování a prodeje krmiv. Mezi jiným například požaduje, aby etiketa povinně obsahovala kompletní výčet všech přísad, včetně jejich procentuelního zastoupení. Již dnes ale platí, že krmivo musí být opatřeno informacemi o tom, jakým zvířatům je určeno a o jaký typ stravy se jedná.