Zvířecí inteligence – papoušci, havrani a chobotnice

Savci stojí na pomyslném žebříčku vývoje nejvýše. Proto nás jejich vyšší míra inteligence tolik nepřekvapuje. Nicméně velice zajímavých výsledků dosahují také zástupci mnohem jednodušších skupin živočichů...

Nejprve se podívejme na ptáky. Pověstná „blbá slepice“ svým rozumem sice nikterak nevyniká, ale rozhodně není tak hloupá, jak se nám jeví. Na nedostatek její inteligence usuzujeme spíše z toho, jak se chová. Slepice má oči po stranách hlavy a proto, pokud si chce předmět před sebou prohlédnout a odhadnout jeho vzdálenost, musí naklonit hlavu na jednu stranu a prohlédnout si ho jedním okem a pak naklonit hlavu na druhou a použít druhé oko. Toto jednání jí propůjčuje jakýsi hloubavý výraz. Nám se jeví, že trvá delší dobu, než jí „dojde“, co to má před sebou a co by se s tím dalo podniknout...

Papoušek – některé druhy umí mluvit, to je pravda, ale o jejich inteligenci to nevypovídá. Neví totiž, co říkají. Jedná se jen o naučené chování – napodobování zvuků (můžeme říct, že jsou to takové živé diktafony). Nicméně podle výzkumů jsou některé druhy inteligentní jako tříleté dítě – to už je přece docela dobrý výsledek, že?

Havran – je zástupcem krkavcovitých a kupodivu celá tato skupina vykazuje velmi vysokou inteligenci. Kdo by to do nich řekl, že? Vrána například pozná v zrcadle sama sebe, většina ostatních živočichů vidí jen „jiného zástupce téhož druhu“. Jak to víme? Pokus se provádí tak, že zvířeti nejprve ukážeme zrcadlo a dáme mu možnost se v něm pozorovat. Pak bez jeho vědomí (například ve spánku) namalujeme na jeho čelo červený puntík. Zvíře nemá šanci jej vidět bez zrcadla. Když pak zahlédne svůj obraz, snaží se červený puntík sundat (sahá na něj křídlem, tře si hlavičku o zem, ...), tím dokáže, že se poznalo. Pokud neví, že v zrcadle vidí samo sebe, zkouší puntík sundat „tomu v zrcadle“.

Havrani dále dokázali řešit poměrně složité úkoly. Na dně pevně ukotvené skleněné láhve nechali vědci trochu vody a na její hladině potravu. Havran úzkým hrdlem na odměnu nedosáhl, sklenice nešla ani převrátit. Pták však začal do láhve házet kamínky a zvýšil tak hladinu natolik, že mohl jídlo pohodlně sezobnout! No, ruku na srdce, koho z nás by to napadlo? (U lidí to však není nedostatkem inteligence, nebojte se. Chybí nám zkrátka zkušenosti podobného charakteru.)

Chobotnice – pravděpodobně byste byli překvapeni, o jak inteligentního živočicha se jedná! Vědci z jednoho mořského akvária byli velice překvapeni při následujícím pokusu. Dvě dospělé chobotnice umístili do bludiště a pokoušeli se je přimět k tomu, aby zjistily nejkratší cestu. Pokus však úspěšný nebyl, chobotnice o bludiště nejevily naprosto žádný zájem a tak se rozhodlo o  předčasném ukončení pokusu. Bludiště se začalo vypouštět, vědci si ale všimli, že:

jedna z chobotnic začala v zoufalství „pobíhat“ mezi dvěma místy bludiště. Vypouštění vody proto zastavili a při bližším průzkumu objevili nakladená vajíčka (ta jsou velmi drobná a takřka průhledná, proto je dříve nikdo nezaregistroval). Šokující pak bylo zjištění, že si dospělá chobotnice uvědomovala nejen ohrožení svých potomků (ačkoliv ti byli zatím ponořeni ve vodě), ale že pochopila také skutečnost, že voda nejdéle zůstane v nejnižší části bludiště, kam svá vajíčka nyní ve spěchu přemisťovala! Na doplnění dodejme, že chobotnice patří mezi bezobratlé hlavonožce, tedy velmi primitivní živočichy, kteří se vývojově nacházejí přibližně na stejné úrovni jako náš hlemýžď...

Svět zvířat nás dokáže neustále překvapovat. Možná teď budete na svého domácího mazlíčka pohlížet trochu jinýma očima. Fascinující výsledky výzkumů nás učí, že na světě existuje více inteligentních tvorů, než pouze člověk. A popravdě řečeno, když se rozhlédneme kolem sebe a spatříme výsledky naší „inteligence“, možná nás to dovede k zamyšlení, jestli jsme opravdu „o tolik lepší“ než zvířata...

Agrant - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10