Proč si za poslední dobu nevážíme našich příbuzných? Proč se vytrácí láska, porozumnění a soudržnost? Proč rodiny tak málo stojí při sobě?
K zamyšlení mě přivádí příběhy druhých rodin, se kterými se setkávám dnes a denně a „potrhané“ vztahy mě velmi mrzí. Co a kdo za to může? Peníze, úspěšnost jedinců v rodině, závist… ? Ano, přesně tak. „Nahrává“ těmto nepříznivým vztahům bohužel i fakt, že žijeme v uspěchané době podnikatelů, managerů a dalších, kteří si pěstují image „vládců planety“, kteří si připadají jako jediní schopní a místo pěstování milých rodinných vztahů jim záleží pouze na sobě a na penězích. Peníze nejsou nejhlavnějším problémem, pokud je máte, můžete mít téměř vše a můžete si pořídit téměř cokoliv a to doslovně. Můžete si za ně koupit i lásku lidí ve vašem okolí. Že je to milé chytré ženy nesmysl? Neteře, synovci, kterým věnujete půlku života, a máte je rádi jako „svoje“ se k vám v nejtěžších chvílích otočí zády, místo aby vám podali ruku a povzbudili vás v těžkých chvílích. Proč? Dávají přednost lidem, kteří mají peníze, „cpou“ do svých vnoučat „hory peněz“ a o lásce se vůbec nedá mluvit.
Občas si myslím, že jsou lidé zaslepeni, a mrzí mě, že se najdou takoví tátové, kteří nedokážou rodičovskou lásku rozdělit spravedlivě všem dětem, ale upřednostňují nejmladší dceru a synové jakoby neexistovali. Jen pro „pár“ papírků s určitou hodnotou rozeštvou celou rodinu…zapomenou na vnoučata a žijí si dál v klidu svůj nadstandartní život a atraktivní mladou ženou a dcerou. Co myslíte, stýská se mu po vnoučatech? Po synovi a nevěstě? Myslíte, že ano? Nabízí se otázka, proč za sebou zavírá dveře? Proč jeho žena „nezasáhne“ a neudělá usmiřovací krok ona, než všemu jen přihlížet?
Vidíte, člověk je složitá chodící psychika, ale některé věci nejsou zase až tak složité, kupříkladu omluva, trocha pokory. Odhoďte hrdost a urovnejte vztahy dokud je čas, dokud na tomto světě jsou lidé, které milujete, řekněte jim to…vždy´t nejkrásnější je žít s pocitem, že vás někdo má rád (upřímně rád) a naopak.
Pojďme a vyměňme povrchní city a lidi za ty, které obdivujeme, se kterými jsme šťastní, a kdy jindy udělat tento krok než před Vánocemi.
Veru
ChytráŽena.cz