Je zima, na horách sníh a my přemýšleli, jestli nevyrazit na čerstvý vzduch, pryč z města. Jenže, jet s malým dítkem? Sotva začalo chodit. Což o to, asi by mu pobyt na horách prospěl, ale co zázemí?

Při představě, že povezeme postýlku, varnou konvici, stravu, no prostě všechny propriety.... maminky mi rozumí, se nám zase moc nechtělo.

A hlavně, který hotelový pokoj je tak velký, aby se tam vše vešlo, apartmány zase většinou bývají bez stravy.... A co dětský koutek?

Ale nevzdala jsem to a začala pátrat na internetu. Vzala jsem jedny hory po druhých, od Jeseníků po Krkonoše, nakonec jsem zamířila na jih, na Šumavu. No a tam jsem našla menší příjemný hotýlek, který nabízel nejen standardní ubytování, ale především ubytování pro rodiny s dětmi a to dokonce s těmi nejmenšími. Už při čtení, co vše je možno v hotelu využít, jsem si říkala, jo, to je ono....

Prostě baby friendly hotel, kterých je bohužel ještě v Čechách málo. Tak to vyzkoušíme a uvidíme, zda je to pravda.

Přes internet jsem rezervovala termín, postýlku a pro jistotu jsem připojistila i storno zájezdu, což hotýlek umožňuje. Naštěstí nikdo neonemocněl a proto jsme vyrazili. Bylo to jen na prodloužený víkend, od čtvrtka do neděle, napoprvé jsme usoudili, že by to mohlo stačit.

Dojeli jsme v pořádku, byli jsme uvedeni do pokoje. U manželské postele byla připravena postýlka, pokoj byl apartmánového typu, tudíž s plně vybavenou kuchyňkou. V koupelně jsem viděla stoličku, prkýnko na záchůdek, nočníček, noční světýlka...Chůvičku ani vaničku jsme nepotřebovali, ale možnost zapůjčení tu je. První dojem skvělý, s radostí jsme vybalili a šli na obhlídku.

V jídelně byly vyrovnané jídelní židličky, v rohu dětský koutek s hračkami, kousek dál televize s přehrávačem a spoustou filmů. Pár dětí si tam hrálo. Jelikož hotel poskytuje jen snídaně, večer jsem tedy z potravy nic neviděla. Ale mikrovlná trouba byla všem k dispozici, když by bylo potřeba ohřát dítku papání.

Oblékli jsme zimní oblečení a vyšli ven. Čerstvý vzduch nás praštil do nosu. Sněhu bylo habaděj, Kašperky byly zasněžené, kostelík s bílou čepicí byl fakt impozantní. Našeho rošťáka sníh fascinoval, jak by ne, ve městě ho moc nepoznal. Zanedlouho se setmělo, vrátili jsme se.

Do druhého dne jsme se vyspali skvěle, malý v postýlce usnul skoro okamžitě.

Ráno snídaně byla skvělá. Pro každého něco. Pro dospělé zdravá i nezdravá strava, pro malé jogurty, cereárile, sýry, ovoce, zelenina... od každého něco.

Když jsme se najedli, jali jsme se hledat nějaký ten kopec na bobování. Paní nám poradila, že kus za hotelem je kopec, který místní využívají právě k těmto účelům. Došli jsme k němu, cestička už byla vyšlapaná a tak jsme střídavě jezdili dolů. Také jsme budovali iglú, tunely apod, všichni jsme se vyřádili. Po obídku, který jsme si ukmochtili, nastal polední klid a odpoledne jsme pro změnu obcházeli městečko. Někde opodál by měl být sjezdařský areál, ale my se nezeptali a tak jsme ho pro tentokrát nenašli.

Na večeři jsme zašli do malé, útulné restaurace, kde měli jak krb, tak akvárium, takže pozornost našeho malého byla zaujmuta.

Když jsme se vraceli do hotelu, začalo sněžit a sněžilo celý večer a noc. Pozorovali jsme, jak sníh dopadá na náměstí z jídelny, tedy hlavně já a snažila se fotit. Malý si pohrál v dětském koutku a hajdy do postýlky.

Ráno bylo modravé, už nechumelilo. Bylo krásně a tak jsme zase šli na kopec. Ale ouvej, jasně, byl zasněžený. Nikde nikdo a tak jsme to byli my, co jsme museli prošlápnout trasu. A že nám to dalo zabrat!

Odpoledne jsme se zeptali a konečně našli onen ski areál. Byl až na konci městečka a pěkně z kopce.

Přemýšleli jsme, zda-li si jít třeba zalyžovat a malého nechat s hlídací tetou. Hotel totiž pro rodiče zprostředkuje tetu na hlídání, aby si i dospěláci mohli jít za zábavou. Nakonec jsme to zavrhli a tak jsme si fyzičku namáhali tím, že jsme syna vezli na bobech a šlapali ten kopec nahoru k hotelu.

Večer jsme využili možnosti v rámci pobytu navštívit zdarma na hodinu saunu a vířivku. To byla příjemná relaxace!

Třetí den našeho pobytu jsme pojali výletně. Jeli jsme na známá šumavská místa, malého dali do krosny a trochu se prošli. Různé trasy jsou v zimě pro pěší zavřené, třeba slatě, ale to nevadilo.

A já si večer dopřála objednanou masáž, to byl balzámek....

Poslední dopoledne jsme si ještě zabobovali, z nedaleké pizzerie si nechali přinést oběd a pak jsme jeli domů.

Musím říct, že jsem měla strach s prckem někam jet, ale zjistila jsem, že to jde. Tady určitě. V létě je to prý ještě lepší, je otevřeno venkovní hřiště, možnost bazénu apod. Tak třeba na to také časem dojde.

A Šumava je nádherný kus naší země. Já tam vždy jezdila v létě či na podzim, ale i v zimě má své kouzlo. Když jdete lesem, okolo majestátní ticho, sníh křupe pod nohama a nad vámi po větvích hopsá hejl. To je fantazie. Zkuste to.:-)