Mám pocit, že kolem sebe potkávám samé sebevědomé lidi, všichni mi připadají spokojení se životem, veselí, bezstarostní. A já si připadám jako jehla v kupce sena se svým nízkým sebevědomím.

Ale pravda je jiná. Podle odborníků trpí nějakou formou méněcennosti více než 90 procent lidí. Tak v čem je problém? Dle názorů je většina problémů zakotvena už v dětství. Děti neslýchají od svých rodičů dostatek komplimentů, stále jsou za něco kritizované, nejsou chválené, není jim prokazována důvěra v jejich schopnosti a děti si toto odnášejí i do dalšího života se strachem prosadit se, protože se bojí dalšího neuznání a kritiky.

Proto je nutné v dítěti hned od útlého věku povzbuzovat jeho sebevědomí, pochválit ho za každý, byť sebemenší, úspěch. Děti se tak přestanou bát a získají chuť zkoušet nové věci, jsou lépe motivovány, více se snaží dosáhnout dobrého výsledku, když tuší, že za to budou pochváleny. Dává jim to chuť se zlepšovat a pracovat na sobě.

Pokud dítě namaluje obrázek a vy řeknete: "To se ti moc nepovedlo", tak dítě odradíte od dalších pokusů a tím mu vlastně i vezmete možnost se v dané věci zdokonalit. A právě rodiče musí být pro dítě tou největší oporou a tím člověkem, za kterým si dítě může přijít pro radu a pochvalu a uznání.

Vychovávejme své děti tak, aby z nich vyrostly sebevědomé osobnosti, které mají touhu něco dokázat a prosadit se. Průbojnost a nebojácnost je dnes velmi důležitá, tiché šedé myšky většinou zůstanou sedět v koutě, v dnešní době, kdy je veliká konkurence je třeba hodně průbojnosti a sebedůvěry pro dosažení svých cílů.