V kinech od 11. prosince

 

O temné křehké lásce vypráví celovečerní debut režiséra a scenáristy Víta Pancíře, na motivy románu Jáchyma Topola, s hudbou skupiny Psí vojáci.

 

Sestra - film natočený v koprodukci České televize a Endorfilmu - oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.

 

O filmu Sestra

 

Hlavní hrdina Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Jeho bezcílný život se změní teprve v momentě, kdy potká Černou. Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku.

 

O režisérovi filmu Sestra

 

Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, začal pracovat na scénáři k filmu Sestra před pěti lety. Samotné natáčení trvalo rok a vznikalo podle přesného scénáře, který prozrazuje jasný tvůrčí záměr režiséra.

V. Pancíř se nechtěl pokoušet o přesnou rekonstrukci. Důležitější bylo zachovat ducha a celé vyznění románové Sestry, což předpokládalo vhled do Topolova myšlení a přitom vlastní autorský přístup filmaře. Nejen generační spřízněnost, ale, jak říká Jáchym Topol, i určité „zvichřené vnímání“ Víta Pancíře stojí za vznikem svébytného filmového díla, které přijímá jak autor předlohy, tak autor hudební složky Filip Topol.

 

Vít Pancíř vybral z knihy Sestra jen básně a čtyři sny, které si navzájem vyprávějí Potokovi přátele (Potokův sen o Osvětimi, Sen o Bohlerovi a bezprizorních dětech, Žralokův sen o Cikánech a Potokův Vlčí sen). Exaltovanost textu vyvážil civilními obrazy, takže divák není zahlcen přemírou symbolů a odkazů. Zdůrazněním milostné zápletky a upozaděním dobového kontextu je filmová Sestra sdělná i pro ty diváky, kteří nepatří k „topolovské“ generaci.

Ve stejném duchu byl i počet postav omezen v podstatě na ústřední dvojici, kterou ztvárnil Pancířův spolužák z VŠUP Jakub Zich a herečka Verica Nedeska, která na sebe výrazně upozornila ve filmu Iva Trajkova Velká voda nebo Náhradní díly Damjana Kozoleho.

 

Románová předloha

 

Jáchym Topol napsal svůj první román Sestra v raných 90. letech. Pronikla do něj zklamaná naděje, pocit neukotvenosti, rozpadu, ale také láska. Sám autor o téměř pětisetstránkovém díle řekl: „Je to milostej příběh, kde se milenci normálně nenáviděj a trochu cestujou.“, a že jej napsal v „totálním záchvatu egoismu“.

 

Příběh začíná v Praze, v totalitním Československu, kdy hlavní hrdina Potok dospívá a živí se jako divadelník a tanečník. Pro svou dívku má indiánskou přezdívku Malá Bílá Psice. Psice však jednoho dne zmizí a nechá mu pouze vzkaz, že za sebe pošle Sestru.

Děj se pak z většiny odehrává v roce jedna a dalších letech „po výbuchu času“. Potok je v té době členem party, která se pohybuje lehce na kraji zákona, ale dodržuje vlastní etický kodex. Kmen, jak je parta označována, se živí porůzným obchodováním.

Kmen se ovšem po čase rozpadá, jak se pročišťují osobní traumata a viny jeho členů a Potok se opět vydává na cestu s cílem najít Sestru, o níž mu vyprávěla Psice. Možná ji už zahlédl – je to barová zpěvačka Černá. Když ji najde, začíná pro Potoka další „zlatý věk“. Skrze dřívější kšefty se však dostává dvojice na jakési provinční tržiště, kde Potok díky alkoholu upadá do letargie a nepřímo tak donutí Černou k prostituci. Úpadek je intenzivnější každým dnem. Když si pak Potok uvědomí proměnu Černé a svou vinu, uteče zpět do Prahy, ale není schopen pokračovat v „normálním“ životě.

 

Jazyk, se kterým Topol pracuje, naplňuje román dalšími možnými výklady a přesahy. Perlou či Matičkou označuje Prahu. Zrnitá (televize) a tojflové (moderní plastové hračky) jsou nevítanými posly světa, který byl nastolen po „výbuchu času“. Indiánské přezdívky a motivy lze interpretovat jako průnik světa starých kultur do moderní doby, které jsou jedinou hodnotou, jež zůstala.

 

Se scenáristou a režisérem a Vítem Pancířem na filmu Sestra spolupracovali:

Martin Čihák (kamera), Adam Brothánek (střih), Jan Marek, Alan Šubert (zvuk), skupina Psí vojáci (hudba), Zdeněk Ruffer, Zorka Krejčí (výtvarníci), Zdeněk Eliáš (architekt) a další.

 

Hrají: Jakub Zich – Potok

          Verica Nedeska - Černá

 

Film o filmu Sestra (režie Georgij Bagdasarov a Miloš Tomič) uvádí program ČT2 v sobotu 20. prosince od 17.45 hod. a v pondělí 22. prosince od 21.40 hod.

 

Čtěte také:

Sestra, nový koprodukční film České televize – rozhovory

Více o filmu se dozvíte na speciálních stránkách České televize Sestra

 

 

Notburga

ChytráŽena.cz