Se snižující se kojeneckou úmrtností se syndrom náhlého úmrtí kojence, označovaný také zkratkou SIDS z anglického „sudden infant death syndrome“, stává významnou příčinou úmrtí kojenců. Příčinou závažnější o to více, že důvod, proč k úmrtí dětí pod obrazem SIDS vlastně dochází, dosud není znám. Je možné, že příčin SIDS je více. Každopádně u konkrétního dítěte se žádná vyvolávající příčina nenalezne ani po důkladném přezkoumání anamnézy, okolností události a dokonce ani po patologicko – anatomickém vyšetření dítěte. SIDS je u nás relativně vzácný – postihuje 0,3 promile kojenců. Díky své závažnosti však právem vyvolává obavy u rodičů.
Velká snaha je v současné době, kromě pátrání po příčině SIDS, věnována i hledání účinné prevence. A na tomto poli se daří o poznání lépe. Bylo zjištěno, které děti jsou SIDS ohroženy více než ostatní a také odhaleny rizikové faktory z prostředí dítěte. K úmrtí dochází nejčastěji mezi 2. a 4. měsícem věku, o něco častěji u chlapců. Více ohroženy jsou děti z vícečetných těhotenství, nedonošené, nebo naopak přenášené, s nízkou porodní hmotností a děti z těhotenství, které následovalo brzy po předchozím. Větší riziko SIDS hrozí rovněž dětem matek se špatným socioekonomickým zázemím, matek velmi mladých, nevzdělaných, se špatnou výživou a s nedostatečnou péčí v těhotenství. Rizikovým faktorem je kouření matky v těhotenství a také pasivní kuřáctví dítěte. Spaní ve společné posteli je rizikovým faktorem, pokud matka užívá alkohol, drogy, nebo je kuřačka. SIDS hrozí více dětem z rodin, kde už se SIDS vyskytl, dětem, které prodělaly zástavu dechu, nebo trpí poruchami centrálního nervového systému a nekojeným dětem.
Důležité jsou i faktory zevního prostředí. Kromě již zmíněného kouření je to zejména teplota v místnosti, úprava lůžka dítěte a poloha při spánku. Některé z vyjmenovaných rizikových situací ovlivnit nelze. Z jiných můžeme vyvodit praktická doporučení. Ta mohou být překvapivě účinná. Například doporučení pokládat kojence ke spánku zásadně na záda a masivní kampaň na toto téma v USA snížily výskyt SIDS o celou polovinu! Kojence tedy nedáváme spát na bříško ani na bok. Matrace v postýlce nemá být příliš měkká a dítěti nedáváme polštář.
Teplota v místnosti má být přiměřená (do 20 °C). Dítěti nepřikrýváme hlavičku ani je přehnaně neoblékáme, aby nedošlo k přehřátí. Ukládáme je ke spánku spíše do dolní části postýlky, aby se nemohlo „sesunout“ pod pokrývku. Z postýlky odstraníme textilní hračky a nadbytečné textilie. Nekuřme – škodíme tím nejen sobě, ale i dítěti. Zneužívání alkoholu a drog rovněž k životnímu stylu rodičů malých dětí nepatří. Pokud to jde, kojme své děti. Kojení má kromě prevence SIDS i mnohé jiné zdravotní výhody. A co dudlík? Objevily se zprávy, že používání dudlíku může snížit riziko SIDS. Je však známo, že může i negativně narušit kojení, zvláště v prvních týdnech života. Rozhodnutí, jestli „dudánek“ dát či nedat je tedy jedním z těch dilemat, kterými si rodiče každého dítěte zákonitě projdou.
A monitory? Dítěti, které náhle přestalo ve spánku dýchat, může být včasnou pomocí zachráněn život. To vedlo k vývoji monitorů dechu. Uvažovat o nich budou zejména rodiče dětí nedonošených, s nízkou porodní hmotností či jinými zdravotními problémy. V poslední době si monitory pořizují i rodiče dětí zdravých. Nutno podotknout, že ani ten nejlepší monitor nemůže dítě zachránit. To musí v případě ohrožení života udělat přivolaný rodič sám. Je tedy nutné, aby byl seznámen se zásadami resuscitace malého dítěte. To ovšem platí i pro rodiče, kteří se pro monitor nerozhodnou. Nevýhodou monitorů jsou „falešné poplachy“, pokud se dítě, které při spánku „cestuje“, dostane mimo plochu senzoru.
Taky jsou popsány případy závislosti rodičů na monitoru. Tito mají strach monitor přestat používat. Každopádně monitory rozšiřují možnosti prevence SIDS, což je u takto závažného stavu dobře.
Verča27 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz