Město Slaný leží zhruba na polovině cesty mezi Prahou a Louny.

Slánsko je oblast převážně zemědělská, nenajdeme zde hluboké lesy ani výrazná pohoří. Severovýchodním směrem je na dohled Říp, obzor lemují vrcholky Českého středohoří. V opačném směru leží Kladensko, poznamenané těžbou uhlí a hutním průmyslem. I zde ale nalezneme zajímavá místa vhodná k výletu.

Nejprve zamíříme do Panenského Týnce, označovaného za nejpozoruhodnější a nejmystičtější místo v Česku. K nebi se zde tyčí žebroví nedostavěného gotického chrámu a mnozí lidé věří, že zdejší pozitivní energie dokáže léčit. Chrám údajně založil slavný bojovník z dob Jana Lucemburského - Plichta ze Žirotína (tehdy opravdu Žirotína - jde o původní název nedaleké obce, dnes Žerotín). Plichta padl v bitvě u Mühldorfu roku 1322 a chrám nedostavěl. Duše rytíře prý odrazuje každého, kdy by zde chtěl vybudovat jakoukoli stavbu, a tak chrám zůstává rozestavěný dodnes. Ať už je váš vztah k duchovnu a tajemnu jakýkoli, určitě se vám v této upravené obci bude líbit.

Další záhadné místo nás čeká jen o pár kilometrů dál. Za obcí Klobuky stojí v poli zhruba 3,5 metru vysoký rezavě hnědý menhir, nazývaný Kamenný pastýř (též Kamenný muž, Zkamenělec či Zkamenělý slouha). Jeho hmotnost je asi 5 tun. Jak to v podobných případech bývá, je opředen řadou pověstí. Nejznámější je ta, že každý rok postoupí o špendlíkovou hlavičku směrem ke klobuckému kostelu sv. Vavřince a až k němu dojde, bude konec světa.

Opustíme svět záhad a zamíříme do nedaleké malé zemědělské obce Třebíz. Protáhlou obdélníkovou náves s rybníčkem obklopují zděné domky stejně, jako tomu bývalo před 200 lety. Jako první nás svým barokním štítem a klenutou bránou upoutá Cífkův statek a vedle stojící statek Šubrtův. V další usedlosti se pod nápisem Obchod ve zboží smíšeném skrývá interiér vesnického krámku, v němž se prodávalo vše potřebné, co venkovské hospodářství neposkytovalo. Při procházce kolem návsi míjíme chudší obydlí pro výměnkáře, ševcovnu a rodný domek Václava Beneše Třebízského, dnes památník, věnovaný životu a dílu spisovatele. Uprostřed návsi stojí jednoduchá barokní stavba kostelíka sv. Martina, všimneme si i dřevěné zvoničky a barokní kapličky se zdrojem vody.

Interiéry některých budov národopisného muzea ve Třebízi lze navštívit od května do října. V srpnu zde bývá pořádán tradiční Staročeský jarmark. Na východní straně návsi se nachází Prima ovocná palírna. Můžete zde ochutnat (i zakoupit) staročeské likéry jako je kmínka, ořechovka, likéry z višní, švestek, medu a mandlí, z lípy či mandarinek. Nebo pravé ovocné destiláty: slivovici, hruškovici, višňovici, meruňkovici, ale i takové speciality jako je kdoulovice, ananasovice, šípkovice nebo pivní pálenka.

Poslední zastávkou našeho putování bude královské město Slaný.

Dominantou města je Slánská hora s krátkou naučnou stezkou a výhledem. Stezka začíná za paneláky na jižním úpatí hory a vede nás smíšeným lesem na vrchol ke třem křížům. Je odtud výhled do lomu, kterým byla odstraněna více jak polovina kopce. Tabule NS nás informují o zajímavé květeně a zvířeně, další vyhlídka nabízí pohled na historické jádro města. Po celou dobu chůze po naučné stezce si prohlížíme čedičové sloupy, které se zde vytvořily při tuhnutí horniny. Nejkrásnější jsou v západním svahu, kterým sestupujeme zpět do města, abychom se zblízka podívali na některé z budov, které jsme spatřili z vyhlídky na Slánské hoře.

Na prostorném náměstí zaujme budova Vlastivědného muzea (bývalá kolej piaristů), renesančně upravená městská radnice a pískovcová kašna ozdobená lvími hlavami. Z bývalého opevnění se dochovala Velvarská brána, z církevních památek si všimneme kostela sv. Gotharda, kostela Nejsvětější trojice a severně od centra kláštera Nejsvětější Trojice řádu Bosých karmelitánů. Mně se nejvíce líbila židovská synagoga ve Fričově ulici. Jednak proto, že je krásně opravená, a také proto, jak se zde snoubí dávná historie se současnou rukou zákona - nad vchodem je deska s "Desaterem přikázání" a v budově dnes sídlí obvodní oddělení policie.

Naší pozornosti jistě neunikne Modletický dům, nejlépe dochovaná renesanční stavba ve městě, s arkýřem na nároží a barokní kamennou sochou sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděly nad vstupním portálem. V pivovaru Antoš zde obnovují tradici vaření kvalitního slánského piva; konzervativní návštěvník nejspíše upřednostní tradiční světlý Antošův ležák, nižší hořkost mají piva polotmavá. Zajímavé je i pivo s názvem Tlustý netopýr či Černé Poupě, kterým výrobce vzdává hold nejznámějšímu českému sládkovi a průkopníku odborného pivovarnictví Františku Ondřeji Poupěmu. Návštěva zdejší restaurace může být vhodnou tečkou za hezkým výletem.