Imunitní trombocytopenii lékaři diagnostikují každý rok přibližně u 70 až 100 nových pacientů na jeden milion obyvatel, z nichž polovinu tvoří děti mladší 15 let. Spouštěčem nemoci bývá u 20 % případů jiné infekční onemocnění, jako je HIV nebo hepatitida, běžné virové infekce, očkování či užívání některých léků, v některých případech i nádorová onemocnění. U zbylých 80 % pacientů vzniká ITP bez známého spouštěcího faktoru.

Z provedeného průzkumu vyšlo najevo, že pacienti, kterým je splenektomie prováděna, nejsou náležitě seznámeni se všemi riziky zákroku a je třeba vysvětlit jim preventivní léčbu před jeho provedením i po něm. Preventivní léčba zahrnuje především očkování a včasné zahájení léčby antibiotiky při známkách rozvíjející se infekce. „Vyjmutí sleziny je velkým a nevratným zásahem do našeho těla nesoucím s sebou častější riziko postsplenektomických infekcí neboli takzvaný OPSI syndrom, který je u těchto pacientů celoživotním nebezpečím a postihuje přibližně 1–3 % z nich. Jednoduše řečeno se jedná o otravu krve, která je způsobena těžkou bakteriální infekcí celého organismu a může vést až k úmrtí,“ doplňuje MUDr. Libor Červinek, Ph.D. Život bez sleziny přináší také zvýšené riziko trombotických komplikací, tedy tvorbu krevní sraženiny v tepnách a žílách, která brání průtoku krve, a mluví se i o vyšším riziku kornatění tepen. Proto se lékaři snaží poskytnout pacientům i jinou, méně invazivní léčbu, díky které mohou nadále žít kvalitní život.

Splenektomie je s ITP spojována již více než 100 let a samozřejmě se názory na splenektomii liší podle aktuálních dostupných léčebných metod. I přestože slezina je pro život postradatelný orgán, volí lékaři splenektomii především u dospělých pacientů, u nichž jiné léčebné postupy imunitní trombocytopenie selhaly, a doporučují ji minimálně 12 měsíců od stanovení diagnózy. Funkce sleziny pak částečně přebírají ostatní orgány, například játra, kostní dřeň i lymfatické tkáně. Imunitní systém ovšem zůstává oslaben. Nejdůležitější je, aby každý pacient měl souhrnné informace o splenektomii, znal všechna její rizika a byl připraven na to, co po tomto zákroku může následovat, pečlivě sledoval svůj zdravotní stav a jakékoli komplikace včas řešil se svým lékařem. Faktem zůstává, že slezina má v našem organismu na starosti řadu úkolů, které jsou pro jeho správné fungování důležité.