Spánek je nedílnou součástí našich životů

Spánek je nedílnou součástí našich životů. Bez něj se neobejdeme. Proč je ale právě on tak důležitý? Určitě byste odpověděli, že si během něj odpočine celé tělo, ale ono to není zase až tak zcela pravda...

Většina těla skutečně odpočívá – svaly relaxují, metabolismus (tedy látková přeměna, trávení) se utlumuje, činnost srdce se zpomaluje. Ale náš nejdůležitější orgán, ten, který řídí vše ostatní, tedy mozek, během spánku pracuje na plné obrátky. Čím se zaměstnává? Především třídí informace, které během dne nastřádal - naučené znalosti ukládá do dlouhodobé paměti. Proto je velmi důležité například při učení na zkoušky nezanedbat spánek a dopřát si ho dostatek. Učení dlouho do noci tedy není příliš přínosné.
Potřeba spánku je velmi individuální. Dokonce už u dětí před narozením rozlišujeme spánek a bdění. Po narození prospí dítě většinu dne, ale s věkem se potřeba spánku snižuje. Starší lidé často trpí nespavostí.

Kolik spánku potřebujeme? To je opravdu různé. Bavíme-li se o dospělých, pak někomu postačí šest hodin, jiný potřebuje deset. Starší lidé často spí pouze čtyři až pět hodin. Obecně lze říci, že nejkvalitnější spánek prožíváme do půlnoci – naše biologické hodiny jsou tak naprogramovány.

Spíme celou noc stejným spánkem? Kdepak! Určitě to znáte – někdy se probudíte a můžete rovnou vyskočit z postele, jindy málem přeslechnete budík a trvá vám i několik desítek minut, než se zcela proberete. Během noci se několikrát vystřídají 2 fáze spánku. První je fáze Non-REM, během ní spíme klidně, není složité nás probudit. Druhou fází je REM spánek. Při něm spíme velmi tvrdě a zdají se nám sny. Tento spánek je typický rychlým pohybem očí (odtud také pochází jeho název REM – z anglického „Rapid eye movement“). Je to také doba, kdy může sen dočasně převzít kontrolu nad našimi pohyby a to může vést až k náměsíčnosti. (Proto je také náměsíčné lidi – somnamboliky – takřka nemožné probudit.)

Obě fáze jsou pro nás velmi důležité. Jak moc, to potvrdil vědecký experiment, při kterém spáče probudili pokaždé, když se blížila fáze REM. Pokusné osobě bylo dovoleno spát v součtu jakkoliv dlouho, ale pouze ve fázi Non-REM. Po určité době se začaly projevovat vážné nedostatky spánku, tělo se snažilo přizpůsobit a zkracovalo fázi Non-REM. Došlo to tak daleko, že jakmile člověk usnul, přešel okamžitě do REM fáze. Existuje rovněž velmi vzácná nicméně fatální porucha spánku – jeho absolutní absence. Byly popsány případy lidí, kteří nespali i několik měsíců, ačkoliv byli velmi unavení. Jejich mozek zkrátka nebyl spánku schopen a oni časem zemřeli vyčerpáním.

Spánek je pro nás stále ne zcela probádanou oblastí našich životů. Víme o něm zatím poměrně málo, jeho výzkum není snadný a stále přináší více otázek než odpovědí. Víme, že je pro nás nezbytný a že bychom se měli postarat o to, aby byl co nejkvalitnější – tedy pokud možno nepřerušovaný, spát bychom měli ve vyvětrané a zatemněné místnosti, na kvalitní matraci a s ani příliš prázdným – ani příliš plným žaludkem. Kvalitní spánek je nejlepším startem do nového dne.

agrant - čtenářka 

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10