Spokojená střeva versus problém jménem zácpa a hemoroidy

Nepříjemné bolesti břicha, nevolnost, střevní obtíže, jako jsou nepopulární zácpa a obávané hemoroidy. To vše může mít na svědomí nevyvážená střevní mikroflóra a nesprávné fungování střev. Přestože je optimální denní dávka vlákniny okolo 25–30 g,  Češi průměrně konzumují ani ne polovinu. Nedostatečná konzumace vlákniny a probiotik, nezdravý životní styl a málo pohybu mohou výrazně přispívat k rozvoji celé řady neduhů, jako jsou například zácpa a hemoroidy. Zácpa se objevuje u více než 15 % dospělých a dokonce u 30–40 % lidí nad 65 let, může být také jednou z příčin vzniku hemoroidů.  

Hemoroidy pak dle odborného odhadu trápí až polovinu populace nad 50 let věku, nevyhýbají se ani mladší generaci, kde může hrát roli sedavé zaměstnání i stres. Jedná se o problémy, které nejsou nijak neobvyklé, zato ale velmi citlivé, stud zde však není na místě. Zaslouží adekvátní šetrnou péči. Kombinace vlákniny, probiotik a prebiotik je cestou k větší spokojenosti střev.

Životní styl a stravování naší populace se za poslední roky významně proměnily. Sedavé zaměstnání, rychlé jídlo, stres, časté užívání antibiotik a málo pohybu se podepisují na kondici našich střev. Se zácpou a hemoroidy se tak často v tichosti potýká celá řada z nás, přestože možností, jak se cítit dobře, je dnes již mnoho.

Zácpa a hemoroidy dnes trápí nemalou část populace. V případě zácpy zpravidla dochází k poruše správného pohybu střev a člověk se potýká s obtížným vyprazdňováním tuhé stolice, které se daří méně než třikrát týdně. Hemoroidy se pak projevují bolestí a krvácením při vyprazdňování, svěděním a otokem konečníku a přítomností citlivých bulek v jeho okolí. Oběma těmto problémům můžeme předcházet i je zmírňovat úpravou životního stylu a podporou správného fungování střev, která vyžadují dostatek vlákniny. V těchto případech byly prokázány významné účinky psyllia z jitrocele vejčitého, probiotik a prebiotik.

Na vině je špatná strava i nedostatek pohybu

Nezdravá strava je pro naše trávicí ústrojí velmi obtížně zpracovatelná a může v našem organismu zůstat ležet až po dobu několika týdnů, ale i dvou měsíců. Konzumací například průmyslově zpracovaných potravin, sladkostí a smaženého jídla ničíme v našem těle potřebné tzv. hodné bakterie a naopak narůstá množství těch špatných. Dokážeme v něm tak nahromadit až 7 kg nežádoucího jídla, které tělo nezvládá zpracovat a vytváří toxické látky. Ty se dále uvolňují do tělesného oběhu a mohou způsobit onemocnění jako zácpa a hemoroidy. Neméně důležitá je i pravidelná fyzická aktivita, která aktivuje a podporuje činnost všech orgánů v těle včetně střev. Pravidelný pohyb má pozitivní vliv i na stres a je účinnou protiváhou sedavého zaměstnání; oba tyto prvky mohou totiž přispívat k rozvoji hemoroidů.

Proč jsou vláknina, prebiotika a probiotika tak důležité

Mezi látky, které podporují správnou funkčnost našeho zažívání, se řadí již zmiňovaná probiotika, prebiotika a vláknina. Největšími zdroji vlákniny jsou celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce. Dostatečný příjem vlákniny mimo jiné zvyšuje pocit nasycenosti a snižuje využitelnost energie z přijímané stravy. Vláknina příznivě ovlivňuje funkci střev – nerozpustná vláknina zvětšuje objem stolice a podporuje střevní peristaltiku. Různé druhy vlákniny zajišťují výživu střevní mikrobioty a probiotika produkci obranných látek potřebných pro náš organismus.