Jarmila Loukotková - Křik neviditelných pávů

Název knihy: Křik neviditelných pávů
Autor: Jarmila Loukotková
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Pevná vazba s přebalem
Počet stran: 616 str.
Cena: 328 Kč

Poutavý román autorky historických fresek, které jsou tak barvité a čtivé, že čtenář ani nepomyslí na to, že je prostřednictvím dramatického a vášnivého příběhu poučován o dějinách. Loukotková si za hrdinu opět zvolila autentickou historickou osobnost, římského vojevůdce Atilia Regula, který vzpomíná na svou lásku ke kartáginské dívce Olmaaně, ženě Marcii a dětem, na své přátele i protivníky, filozofy a politiky.

Děj se odehrává v době první války mezi Římem a Kartágem a zahrnuje celou polovinu třetího století před naším letopočtem. Román vás zaujme a strhne jako další romány Jarmily Loukotkové. Jarmila Loukotková patří mezi nejlepší české autory historické prózy. Její knihy vycházejí k potěšení čtenářů znovu a znovu již po desetiletí.

O autorce:

Jarmila Loukotková (1923–2007), česká prozaička a překladatelka. Ve své nejlepší prozaické tvorbě se zabývala především historickými tématy – antikou a francouzskými dějinami 15. století. Její první historický román Není římského lidu vyšel v roce 1949, zanedlouho následovala dvojdílná freska Spartakus (1950) a Smrtí boj nekončí (1957). K jejím vrcholným dílům patří i romány Pro koho krev (1968), Pod maskou smích (1977), Navzdory básník zpívá (1957) nebo Bůh či ďábel (1957). Vydávala také povídky, vědecká pojednání i příběhy ze současnosti, např. Dar jitra prvního (1971) či Medúza (1973). Celkem napsala osmnáct knih a přeložila všechna díla francouzského básníka Villona.

Ukázka z knihy:

Je po bitvě.
Pláň ztichla již před řadou hodin. Usadil se vzedmutý prach země, znehybněly hrudky červenavé prsti vykotané kopyty z drnu a rozmetané vůkol, lehl si zvířený písek, navátý z pouště.
Ržání vítězů doburácelo. Klnutí přemožených odeznělo. Spočívá tu jitřivý, zoufalý klid, největší možný mír, mír na vyhaslémbojišti, jako ticho oltáře potřísněného bez modlitby.

Jedno vojsko dosáhlo slavného vítězství; druhé utržilo drtivou porážku. Zášť se utkala s nenávistí, dobyvačnost s panovačností. Narazily na sebe dvě touhy po moci. Střetly se dvě ctižádosti být lepší, být přednější, být první; první přede všemi ostatními. Život dal v sázku utrpení a smrt.
Stmívá se. Hořící tlak slunce povolil. Od nedalekých pahorků se jakoby na dosah ruky přivalil obrovský, červeně vypoulený měsíc. V tmavě nachovém soumraku s hořkou příchutí moře začíná páchnout rozkladem, půda ještě nevsákla všechnu krev.

Vytržení přemožitelů odtud vyčichlo.
Bída přemožených tady trvá.
Když prohrávající pochopili, že jejich porážka je neodvratná, začali se vytrácet mezi vyprahlá křoviska, k solným bažinám, do vinic, olivových sadů, mezi pobřežní duny. Na bojišti za sebou nechali své mrtvé. Ale i své raněné. Nechali tam také svého vojevůdce a statečnější spolubojovníky.
Vítězové pak dílo dokonali. Ošetřili a odvezli si své raněné, pohřbili své mrtvé. Tábor poražených rozkradli, zpili se jejich vínem, odnesli zásoby a ležení zapálili.

Dokud nezačalo zapadat slunce, obírali na bitevním poli padlé a zmrzačené nepřátele o boty a pancíře, o meče, oštěpy, štíty. Slídili i po amuletech a zlatých zubech; prsteny odebírali i s prstem, náramky i s paží, zuby vylamovali z úst ještě teplých, nejednou ještě živých a chroptících. Raněným, kterým nebylo co uzmout, vráželi kopí do rozkroku nebo jim vypichovali oči. Umírající pomalu a zdlouhavě dobíjeli; byla to zasloužená zábava. Pak odvedli zvířata, těžkými voly odtáhli povozy.
Odvlekli dvacet tisíc zajatců i s jejich vojevůdcem a podveliteli.
Odešli, aby poděkovali svým bohům, obskočili pár děvek a doožrali se.
Takový je zákon bohů, lidí a dějin.

Více informací nejen o této knize Jarmila Loukotková - Křik neviditelných pávů se dozvíte také na stránkách nakladatelství JOTA.