Autor: Stanislav Rudolf
Nakladatelství: XYZ, s.r.o.
Rok vydání: 2010
Rozměry: 150 x 210 mm
Počet stran: 400 str.
Cena: 249 Kč
Nové vydání nestárnoucího románu Stanislava Rudolfa, který baví už třetí generaci čtenářek – Metráček, s ilustracemi Luďka Bárty. Podle prvního dílu natočil režisér Josef Pinkava film, jenž se jmenuje stejně jako kniha a má dodnes své věrné divačky.

Ukázka z knihy Metráček:
Kdyby zachvátil naši rodinu uragán, tajfun nebo jiný přírodníživel, jistě by to nezpůsobilo takové následky, jako když se objevilave dveřích teta Lída. Přijela v sobotu odpoledne, přivezla spoustuvšelijakých balíčků a sáčků, měla dvě veliké kabely, nějakoukrabici a nemožné řeči. Táta jí podal ruku, zeptal se, co dělá strýček Pepa, a prohlásil, že musí odejít, protože má v továrně velmi důležitou poradu. „Prosím tě, Jaromíre, teď? V sobotu?“ divila se teta. „U nás jsou schůze i v neděli!“ prohlásil táta docela bezostyšně a šel na pivo. „To je hrozné, kam my to vedem!“ vrtěla teta hlavou. Pak dlouhovypravovala o svých patnácti nemocech, o Robertovi (můj bratranec), který je zrovna teď někde v Itálii, vypočítala asi padesát neznámýchvlidí, kteří umřeli, a stejný počet žen, kterým se narodilo děťátko,maminku to muselo asi moc zajímat, protože se neustále divila a žasla. Snědla jsem zatím oříškovou čokoládu, kterou mi teta přivezla. Náhle stočila teta svou pozornost ke mně. Bylo to hrozné. Nejdříve si všimla, že mám vlasy, obě nohy a ruce, že jsem povyrostla, ztloustla, že si stříhám nehty, sčesávám obočí, jen jsem si neměla nechávat ostříhat vlasy, to je veliká škoda, Robertovi se líbí u žen dlouhé vlasy, neušlo jí ani to, že mám nahoře v jedničce novou plombu.Pak se zeptala maminky, kdy se do toho dají. Měla na mysli můj kostým. Maminka poznamenala, že by snad bylo dost času až zítra. Teta však byla nezmar. Poručila přinést látku, rozplývala se chválou nad její kvalitou, házela mi ji přes ramena kolem krku, motala si ji přes široké boky, připomínala mi svým výkonem artistu mezinárodního formátu. „Ušijeme ti kostýmek, Jituško, jedna radost!“ slibovala. „Ale já kostým nechci!“ prohlásila jsem. „Proč bys, Jitunko, nechtěla kostýmek. Vždyť je to originál anglická látka. Víš, jak se ti to bude nosit?“ „Kostým nechci. Už jsem ti to, mami, řekla!“ „Co tě, moje kočičko, napadlo? Kostým je moderní, všude se to nosí. Náš Robert říkal, že v cizině kostýmy moc letí.“ „Tak ať v tom chodí Robert!“ odsekla jsem, protože mě to doopravdy začalo rozčilovat. Nebudu přece chodit v něčem, co je tak dobré pro čtyřicetiletou milostpaní. „Nebuď hubatá, Jitko!“ okřikla mě maminka. „Buď ráda, co dostaneš!“ Sklonily se opět nad módními časopisy, aby vybraly vhodný model. „Já v tom chodit nebudu!“ „Ale proč, prosím tě?“ otázala se znovu nasládle teta. „Protože v tom vypadám jako basa!“ odpověděla jsem a šla jsem si lehnout do obývacího pokoje na válendu. Snažily se mě ještě přesvědčit, dokazovaly mi přednosti kostýmu, zůstávala jsem však chladná.
Tuto knihu Metráček koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství XYZ.
PetraC
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz