V loňském roce ti vyšly dvě knihy, z toho jedna pro větší děti. Co tě vedlo k tomu se vrhnout na „Polepšovnu“?
Vedla mě k tomu víra, že děti nelze jako čtenáře podceňovat. Aforismus je chytrý literární útvar, který počítá s myšlenkovou spoluprací čtenářů a já nepochybuji, že toho jsou děti schopny, jen mít příležitost. A tak jsem na chvíli opustila své dospělé čtenáře a pustila jsem se do práce na textech pro starší děti. Knížka „Polepšovna“ je plná aforismů, výroků, glos, čtivých veršů a sloganů, které pobaví, rozesmějí, přinesou dobrou náladu. A že jsem se ve svém úsudku nespletla, mi dokazují velice milé ohlasy právě těch čtenářů, kterým je knížka určena.
Jaké století ti přijde jako nejvhodnější pro ženu?
Určitě narážíš na moji fejetonovou knížku „Století vhodné pro ženu.“ Století mi přijde vhodné každé, ve kterém je žena ctěna a hýčkána a každé, v němž mlčí zbraně. Lhostejno, zda se jedná o halapartny či atomové bomby. Ale bylo vůbec takové?
Letos tě potkalo první televizní vystoupení. Jak na tebe působilo? A co lidé kolem? Co nejvíce se ti tam líbilo a co nejméně.
Určitě to byla mimořádná a zajímavá zkušenost. Vystoupila jsem jako host v satirickém pořadu Zuzany Bubílkové „Co týden vzal“ a trémou se mi odkrvila snad i propisovačka. Na obrazovce to naštěstí nebylo znát, protože mě paní maskérka poměrně velkoryse vybarvila. Jakožto ženu – aforistku mě samozřejmě potěšilo, že jsem dostala možnost a prostor prezentovat svoje aforismy na politické téma v hlavním vysílacím čase ve veřejnoprávní televizi. Cítila jsem se tam jako v bavlnce. Všichni se ke mně chovali velice mile. Jediné rozpaky jsem pocítila až dodatečně, když jsem zjistila, že ve střižně moje vystoupení pokrátili zrovna o dvě odpovědi, při kterých se publikum dobře bavilo. Ale chápu, že vysílací čas není nafukovací, tak to zkrátka něco odnést muselo. Zase tak moc mě to netrápí.
A závěr? Vyměnila bys poklidný život spisovatelky a knihovnice za hvězdu velkolepé šou?
Samozřejmě že.......ne! Mé mediální schopnosti – pokud vůbec nějaké mám – jsou velice skromné a ke špičkovým výkonům se vybičuji jen příležitostně. Ale na svoje čtenáře v knihovně a můj psací stůl doma nedám dopustit. To je můj život, sem patřím.
Máš ve své bohaté sbírce nějaké aforismy pro chytré ženy? Podělíš se?
Ale velmi ráda. Co bych to byla za aforistku, pokud si nevzala na paškál i nás ženy. „Chce-li žena získat muže svojí inteligencí, předstírá, že žádnou nemá.“
„Make-upem, pudrem, korektorem, řasenkou, očními stíny a rtěnkou lze ženě po čtyřítce vrátit sebevědomí. Odličovačem podobu.“
“I ženy zbožňují literaturu faktu... například rodné listy svých přítelkyň.“
„Je snadné rozlišit romantickou ženu od praktické, neboť jedna touží být Julií proto, aby ji stvořil Shakespeare, a druhá proto, aby pro ni zemřel Romeo; ale je těžké rozlišit, co z toho je romantické, a co praktické.“
Jak se ti poslední dobou píše? Co se chystá, nechystá popř. mohlo chystat?
U mě je vždycky práce na nové knížce běh na delší trať a taky mnou cloumá pověrčivost, abych něco nezakřikla. Takže atleticky řečeno, momentálně mám rozepsaný příběh a jsem ve fázi, kdy trošku funím do kopce, ale věřím ve vítězný závěrečný spurt. Aforismy, tak ty bych charakterizovala jako svůj každodenní běh pro zdraví a fejetony by mohly spadat do kategorie orientační běh, ovšem místo buzoly používám fantazii a humor.
Zdeňka Ortová je autorkou několika dalších knih, které pomohou vykouzlit úsměv na tváři. Osobní stránky spisovatelky Zdeňky Ortové najdete na https://www.baky.cz/ortova/.
Mangovka
Chytrá Žena.cz