Rakytník - zázračná rostlina, oranžový poklad

Název knihy: Rakytník
Podtitul: Zázračná rostlina, oranžový poklad
Autor: Bajer Jiří
Nakladatelství: Mladá fronta
Pevná bez přebalu lesklá
Rok vydání: 2014
Rozměry: 150 x 225 mm
Počet stran: 160 + 16 stran přílohy
Cena: 187 Kč

Již dávno není pravda, že rakytník je jen ten trnitý keř s kyselými plody, který se hodí asi jenom pro ptáky v zimě a k osazení zdevastované půdy. Rakytník je nová a významná kulturní plodina, která vyvolává stále větší zájem. Zcela jistě ani jedna v přírodě volně rostoucí rostlina si nezískala tak rychle a tak velkou pozornost jako rakytník. Za necelých sedmdesát let se rakytník stal rostlinou světového významu.

Oceňován je vysoký obsah vitaminů v plodech a oleje s léčivými vlastnostmi. Vědci objevují možnosti stále širšího využití a dále zkoumají bohatou paletu biologicky účinných látek. Nabízí se využití jeho plodů i listů pro potravinářství a léčivých látek a jejich účinků zvláště pro zdravotnictví. Významné je také uplatnění rakytníku ve veterinární medicíně. Využívá se zbytků při zpracování plodů jako přísad do krmiva v živočišné výrobě, což zvyšuje přírůstky, zkvalitňuje masné produkty a posiluje imunitu zvířat.

Dřevo rakytníku má vysokou výhřevnost. Svými kořeny regeneruje zdevastovanou půdu a obohacuje ji o vzdušný dusík, který poutá pomocí symbiotických bakterií. Krásou keře a barevnými plody zkrášluje okrasné výsadby. Rakytník, to je světový trend pro zdraví.
 v ČR jsou již založeny první plantáže a máme zkušenosti s pěstováním rakytníku. Tato kniha nechť je inspirací pro další pěstitele, pro velké i malé výsadby rakytníku. Kniha seznamuje s léčivými vlastnostmi a dalšími pozitivy této rostliny, radí, jak pěstovat a také jak plody a další části rakytníku prakticky využívat - najdete zde recepty na šťávy, džemy, saláty, čaje, ale také masti, dokonce víno apod.

Ukázka z knihy Rakytník:

RAKYTNÍK

Ve Finsku byl rakytník vyhlášen jako „Rostlina roku 2005“. V Evropě byl rakytník uveden do kulturního pěstování již v roce 1960, především pro vysoký obsah vitaminu C. V bývalé NDR bylo vysazeno 250 ha rakytníku. V současnosti jsou v produkci plochy 110 ha výsadeb u města Ludwiglust. Ve sjednoceném Německu je v současné době celkem asi 500  ha výsadeb rakytníku. V Toskánsku má kosmetická firma Veleda 70 ha výsadeb rakytníku. V Čechách tvoří menší i větší výsadby celkem asi 150 ha rakytníku.

Statistiky uvádějí, že v Evropě se ročně zpracuje 5000 t rakytníkových bobulí (včetně dovozu z Ruska a Číny) a to nemůže uspokojit současnou ani očekávanou budoucí poptávku. Komise EU se též začala finančně podílet na rozvoji výsadeb a vypracování nových technologií na využití rakytníku. K  datu 1. 8. 2005 byla vyhlášena specifická podpůrná akce EAN-SEABUCK ve spolupráci Číny, Ruska a Německa, dotovaná 501 666 Euro. Evropská komise vyzdvihuje obrovský přínos pro zdraví i ekonomický potenciál rakytníku.

V roce 2010 ministr zemědělství Indie, pan Ramseh v rámci programu „Zelená Indie“ prohlásil, že Indie musí mít alespoň tolik výsadeb rakytníku, jako Čína. Indie má dnes jen 11 500 ha. Mongolsko má 30 000 ha, v Rusku je vysázeno 47 000 ha. Budeme spolupracovat s okolními státy, Čínou, Ruskem a Mongolskem. Dále řekl, že v Indii bude vysazeno do roku 2020 nejméně 1 milion ha rakytníku. Rakytník se stal důležitou plodinou zvláště pro obyvatele horských oblastí. Rakytník poskytne obyvatelům horských oblastí Nepálu a Pákistánu nejen potravu, otopnou surovinu, ale i příležitost zaměstnání a zvýšení životní úrovně.

BOTANICKÝ POPIS RODU HIPPOPHAE

Rakytník patří do čeledi Hlošinovitých (Elaeagnaceae). Tato čeleď má pouze tři rody, vzájemně blízké. Je to rod Shepherdia – Šeferdie Nutt., rostoucí pouze v  severní Americe, dále rod hlošinovitých, Elaeagnus – Hlošina, jehož zástupci jsou v jižní Evropě, Asii a severní Americe. Třetím zástupcem je rod rakytníkovitých, Hippophae – Rakytník.

Tento rod se nachází v původních porostech pouze v Asii a v Evropě. Mezi taxonomy je řada různých názorů na určení jednotlivých druhů a poddruhů rodu Hippophae. Objevují se také nové druhy a další geografické rasy. V současné době se botanici přiklánějí k názoru na rozdělení rodu na 4 základní druhy:

Hippophae rhamnoides L. – Rakytník řešetlákový, Hippophae salicifolia D. Don – Rakytník vrbolistý, Hippophae tibetana Schlecht. – Rakytník tibetský a Hippophae neurocarpa
S. W. Liu & T. N. He. – Rakytník žebrovitý. Rakytník podle místa původu roste na mořských pobřežích, v deltách řek, ale také ve vysokých horách až do 5000 m nad mořem. Proto jsou rostliny z různých míst velmi proměnlivé a proto je stále jeho druhové určování předmětem sporů mezi taxonomy.


Tuto knihu Rakytník koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách Kniha.cz