Svatá KATEŘINA - historie, svátky, zvyky

Jedná se o Kateřinu alexandrijskou, která se narodila roku 289 v Egyptě (patřil k Římské říši). Již jako mladá byla velmi vzdělaná i krásná. Vyznačovala se také mravními ctnostmi, výřečností i pracovitostí. Protestovala proti pohanským zvykům, vyznávala křesťanství a zaslíbila se Bohu. Císař ve snaze pokořit ji, svolal 50 předních učenců a filozofů, ona však dokázala všechny jejich důvody vyvrátit a obrátit je na křesťasnkou víru, za což je císař nechal popravit. Krásné a chytré dívce císař neodolal a požádal ji o ruku. Když odmítla s tím, že se zavázala k panenství, předal jí na mučení. Během týrání hladem jí krmila holubice. Bylo pro ni sestrojeno kolo s bodly, ale do něj uhodil blesk a kolo se rozletělo, proto nechal císař utnout Kateřině prsty i hlavu. Z ran jí začalo prýštit mléko, slétli se andělé a odnesli tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj, kde byl později postaven chrám svaté Kateřiny.


Díky mučícímu kolu se stala patronkou mlynářů, dále je patronkou univerzit, mladých dívek a panen, filozofů, ošetřovatelek, kolářů, předláků a všech umírajících. Také je patronkou tiskařů, ochrańuje úrodu, pomáhá při migréně, nemocech jazyka a hledání utonulých.

SYMBOLY

Církev však Kateřinu Alexandrijskou vyňala z řady světců římskokatolické církve s tím, že její pověst je křesťanskými předky přepracovaná pověst o pohanské bohyni, jejímž symbolem bylo kolo, nebo jde o jinou pověst, která se vztahuje k pohanské filozofce Hypatie z Alexandrie, jíž roku 415 zavraždil zdivočelý dav křesťanů.

Kateřina Sienská (její svátek se slaví podle církevního kalendáře 29. dubna)

Někdy bývá také zaměňována za svatou Kateřinu Sienskou - křesťanskou intelektuálku žijící ve 14. století v Sieně, jež po tom, co se ve 12 letech odmítla provdat, vstoupila v 18 letech do řádu dominikánských cisterciánek, kde pečovala o nemocné. Neuměla psát a přesto po ní zůstalo 381 dopisů , jež jsou součástí největších duchovních a literárních pokladů církve (přinutila jimi také papeže Urbana VI. k návratu do Říma). Svatořečena byla roku 1568 a roku 1970 byla prohlášena učitelkou církve.

 
Kateřina Švédská (její svátek se slaví podle církevního kalendáře 24. března)
Pocházela ze švédska, žila ve 14. století. Od 13 let byla ženou nemocného starce, po jeho smrti žila s matkou Brigitou v Římě. Matku pochovala v Vadsteně - klášteře. Vadsten založila Brigita a čekala na posvěcení svého řádu papežem. 5 let po smrti Brigity byl řád posvěcen, Kateřina se zde stala abatyší a dosáhla matčina svatořečení. Zde byla pochována i Kateřina, která i přes své manželství zachovala své panenství. Koncem 15. století byla prohlášena za svatou.

Je patronkou proti potratu i předčasnému porodu (díky celoživotnímu celibátu), proti povodni. Je zobrazována s laní či jelenem (podle legendy ji ochránili v nebezpečích), s lilií či v oděvu abatyše brigitek jak obvazuje raněného.

další slavné Kateřiny

Kateřina Medicejská
- Kateřina Medicejská z královského rodu Bourbonů, nar. 1519, vdaná za Jindřicha II. Orleánského, posléze regentka nezletilého Karla IX. Zdatná politička, obhájkyně postavení Francie a panovnické moc, organizátorka bartolomějské noci.

Kateřina Veliká, ruská carevna
- pravým jménem Sofie Frederika Augusta, nar. roku 1729, dcera knížete z Anhalt-Zebstu. Ruská carevna ji provdala za svého duševně nemocného synovce Petra, následníka trůnu po tom, co přijala pravoslaví pod jménem Kateřina. Petr byl vzbouřenci zabit a Kateřina se ujala vlády. Stala se mocnou, krutou a politicky velmi zdatnou panovnicí. Po její smrti (1796) bylo Rusko evropskou velmocí.

Význam jména Kateřina

Jméno Kateřina je původně jméno vytvořeno ze starořeckého ženského jména aikaterine, jež pravděpodobně pochází z řeckého hekateros = každý z obou nebo má základ ve jméně řecké bohyně Hekaté.

Římané však prosazovali, že jméno Kateřina pochází z řeckého adjektiva katharos = čistý a připojovali souhlásku "h" na důkaz spojení s tímto výrazem.

 

Lidové svátky 25. listopadu - Kateřinská zábava

Tento den se také vyplácela mzda děvečkám a tyto mohly přejít k jinému zaměstnavateli. Nejinak, že se tento den oslavoval zábavou. Ženy samy organizovaly zábavu - Kateřinskou - samy sháněly občerstvení i hudebníky a na zábavě samotné měly tzv. ženské právo, což znamenalo, že si mohly samy volit své tanečníky. Se svými partnery se loučily malými pozornostmi, např. květinou nebo vrkočem, což byl speciální zdobený koláč se složitou konstrukcí z dřevěných špejlí, na nichž bylo napícháno sušené ovoce.

Tato oslava se často protáhla až do druhého dne, kdy již začínal advent, čas pokory a ticha. Byla to poslední předadventní příležitost k zábavě, proto byla velmi bujará a nevázaná. K této tradici kateřinských zábav se váže rčení - svatá Kateřina zavřela housle do komína - tedy Kateřinou skončila zábava. Někde se poslední zábava ve stylu kateřinských konala již na Svatou Cecílii - 22. listopadu.

Kateřinské zvyky

V tento den bylo přísně zakázáno pracovat se vším, co má kola či kolem je - např. mlýn, kolovrat, povoz, trakař.

Kateřinské pranostiky

- Kateřina na blátě, Vánoce na ledě/ svatá Kateřina na ledě - a nebo - Když Kateřina po ledě chodívá, Eva potom blátem oplývá - vánoce na blátě (bude-li o Kateřině bláto, budou bílé vánoce a opačně)
- Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora škrobí. - a nebo - Je-li Kačenka nemocnál, bývá Barborka naškrobená ( o Kateřině prší, o Barboře mrzne)
- Smeká-li se husa na svatou Kateřinu po led, chodí o Vánocích po blátě. (opět - mrzne-li na Kateřinu, o vánocích bude bláto)
- Svatá Kateřina strčí housle do komína. - a také - Svatá Kateřina zavřela muzikanty do chléva a pověsila housle do komína (konec zábav)
- Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu. (již začíná zima)
- Svatá Kateřina přichází bíle oděna. (o Kateřině by měl již být sníh)
- Den Kateřiny povětří ledna předpovídal - (podle Kateřiny má být i lednové počasí)