Jak se staví sen 9.4. 2016

Mladou rodinu tvoří třicetiletý Jaroslav a jeho třiadvacetiletá přítelkyně Nikola. Jaroslav pracuje jako kuchař, vaření ho baví, rád by se jednou vypracoval, jeho vzorem je Zdeněk Pohlreich. Nikola je vyučená kadeřnice, ale pracuje jako dělnice. Jak jim designéři pomohou do startu?

Jak se staví sen – 9.4. 2016:

Jaroslav s Nikolou se seznámili na kamarádově oslavě, nyní jsou spolu více než dva roky. Veškeré náklady platí společně. Plánují společný život. Jaroslav rád jezdí na kole, hraje počítačové hry, vaří. Nikola občas stříhá své kamarádky a věnuje se čivavě, kterou mají s Jaroslavem. Doma vaří nejčastěji Jaroslav. Nikola se stará o zbytek domácnosti. Jaroslav pochází z funkční rodiny, Nikola však takové štěstí neměla. Rodiče se rozvedli, Nikola zůstala s mámou. Matka měla problémy s pitím, později s dluhy. Od Nikoly už během dospívání požadovala finanční příspěvky. Nakonec ji vyhodila z bytu s jednou taškou věcí. Nyní se nestýkají.

Současný byt jim okamžitě padnul do oka. Je to starý dvougenerační byt, jsou tam dokonce dvě toalety. Plánují velkou rodinu, takže myslí už na to, že jednou bude každé dítě potřebovat svůj pokoj. Byt je ještě víceméně původní, po majitelce, od níž ho kupovali. Tou byla starší dáma a tomu odpovídá také vybavení. Jediné, co zrekonstruovali, byla ložnice. Na její rekonstrukci se podíleli vlastníma rukama. Rekonstrukci ložnice uskutečnili z našetřených peněz. Na byt platí hypotéku, další prostředky na rekonstrukci nemají. Zatím byt působí velmi neútulně a prázdně.

Oběma se líbí moderní design. Rádi by měli odolnou plovoucí podlahu, která snese psa a v budoucnu děti. Hlavně by chtěli prostorný gauč, protože přítelkyně se prý hodně věnuje „gaučingu“ :-). Dále preferují čistý styl, nic přeplácaného. Upřednostnili by světlé barvy, všechny kromě růžové. V obýváku by si představovali hezkou stěnu s úložným prostorem, gauč do „U“, aby se na něm dalo ležet. Nelíbil by se jim naopak tmavý nábytek. Jaroslavovi by se líbil dekor dřeva nebo zeď z cihel. Sami plánovali dělat francouzské okno až na zem, nechali si na to udělat rozpočet, ale ten byl 33 tisíc, tak se nakonec místo balkonu pustili do rekonstrukce ložnice.

Trvají na zachování nového nábytku, který si už pořídili. Mohl by se případně dát do jiných pokojů. Dále chtějí ponechat jejich fotografie a samozřejmě čivavu. Kuchyň předělávat nebudeme. Vzhledem k tomu, že mají novou ledničku, na kterou jim půjčila maminka, a nové plechové skříňky, které dostali od babičky, když si dělala novou kuchyň – kuchyň tedy není v dezolátním stavu, jen stará. Proto je jasnou volbou pro designéry obývák a vstupní chodba. Jak to dopadne a bude se změna líbit?
A jak se na proměnu dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka?
Hodnocení designérů: „Tato proměna byla příležitost ukázat, že umíme vzít i za technicky a moderně pojatý prostor, a nepohybujeme se pouze v mantinelech, s nadsázkou řečeno, cihliček, deček a utěrek :-).

Obývací pokoj:

Zkusili jsme si věci, které jsme předtím ještě nepoužili. Jednotícím geometrickým prvkem byl hexagon. 3D tapeta splnila perfektně i efektně náš záměr. Z radiátoru pod oknem se rázem stala modrá funkční skulptura. Heraklit, ač nebyl tak šedý, jak jsme chtěli, a v příčném řezu se barevně různil s pohledovou stranou, i tak ozvláštnil interiér. Obývák jsme rozdělili na část pracovní a pobytovou. Vzniklý portál jsme postavili ze sádrokartonu a doplnili LED páskem v RGB barvách a volně zavěšenou šachovnicí z plastových perforovaných čtverců.

Prostor ve finále působí zónovaně, ale zároveň spojitě, což je velmi pozitivní. Ovládání světel jsme zvolili jednak klasické – vypínači na stěnách, a také jako aplikace v mobilu, zcela bezdrátově, což je super vychytávka pro mladší generace. Hra světel a materiálů nám tak pěkně vyšla! Doplňky (hodiny, police) podpořily tvar hexagonu (šestihranu), který při vzájemném spojování působí jako včelí plástev, což přeje i symbolice a nabízí možnosti jejího vyjádření pro milovníky hry se slovy i s myšlenkami.

Předsíň:

Její podobu určují dveře, podlaha a světla. Podlaha probíhá i do obývacího pokoje. Jedná se o vinylové dílce v dekoru dřeva, které jsme položili diagonálně (šikmo). Tím se do kladu prken vnesla větší dynamika a jakási intuitivnost, kudy jít od vstupních dveří dál – tedy do obývacího pokoje. Většina podlah je pokládaných ortogonálně, zde jsme si zkusili diagonálu. Je to vlastně jen pootočení, nic víc. Ale udělá to hodně! Doplňkovou barvou k šedé a dekoru dřeva je pak modrá v mnoha odstínech. Sjednocuje se to v koberci pod sedačkou.

Sedačka byla zvolena na nezřízené povalování a gaučink 1. třídy. Nízké opěrky, široké sedáky – prostě velký lounge. Stavební potíže nám působily hlavně panely a zaškrabávání elektrických kabelů, ale nic neřešitelného. V závěru pak zprovoznit všechnu elektroniku, aby správně fungovala. Pohráli jsme si i s texty: Dřevěná písmena lepená mamutem na zeď (To be Continued.., Game Over) – náš vzkaz současným i budoucím v tomto bytě. Nad hlavou místo lustru visí diskokoule a párty může začít! Nebo stačí zapnout TV a relaxovat!.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen“
uvidíte v sobotu 9.4. 2016 v 17.35 na Primě.