Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 14. týden

Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 14. týden

Přichází pokračování originální české cestovatelské talkshow režiséra a cestovatele Petra Horkého – Hausbot, kde se představují zajímaví čeští i světoví hosté. Karl Gabl je členem špičkových horolezeckých expedic, přitom ale neopustí Evropu. Po satelitním telefonu poskytuje dokonalé předpovědi počasí s přesností na hodiny. Horolezci mu tak moc věří, že na jeho doporučení jsou ochotni vyrazit uprostřed bouře, jestliže Gabl řekne, že to do hodiny přejde. Petru Horkému prozradil, jak se žije s odpovědností za životy členů expedic, jaký světový rekord získal, i to, jak rekonstruoval podmínky záhadami opředeného výstupu Irvinga a Malloryho na Everest, a na co tím pádem přišel.

Od úsvitu věků lidstvo zvědavě sleduje noční oblohu. Čím více se díváme, tím dále vidíme. Během posledních 50 let se nám podařilo zlomit pouta gravitace a poprvé dosáhnout hranice sluneční soustavy. Tento přelomový moment v dějinách lidstva byl jako zjevení. Nyní stojíme před dosud největší překážkou. Největší géniové začali pracovat na vesmírných lodích a teleskopech, které nás dostanou ven ze sluneční soustavy a hlouběji do vesmíru.

Nikdo neví, co tam najdeme. Ale všichni víme, co tam hledáme: důkaz o existenci života v jakékoli bizarní mimozemské podobě. Toto je největší úkol lidstva. Najít společnost ve vesmíru, který se prozatím zdá prázdný a osamělý. Protože mnoho z našich teorií a spekulací o nejrůznějších formách života na jiných planetách vychází z právě zjištěných nových poznatků o Zemi, tento seriál se zabývá nejen tím, co neznáme, ale i tím, o čem si myslíme, že už známe více než dobře.

Díky skvělým digitálním trikům si vychutnáme dechberoucí krajinu v nejodlehlejších koutech Země a také na planetách, se kterými se teprve seznamujeme. Nenechte si ujít vizuální odyseu, jež vychází z nejnovějších vědeckých poznatků a dává prostor předním expertům z oblastí průzkumu vesmíru, planetárních věd nebo astrobiologie.

Současný vývoj na mezinárodní politické scéně znovu vyvolal obavy z hrozby nukleární války. Právě tato hrozba vedla k tomu, že na začátku roku 2017 vědci posunuli ručičku na slavných hodinách odpočítávajících konec světa na dvě a půl minuty před půlnocí – nejblíže k půlnoci od roku 1953. Snímek Atomové rekviem vznikl až po amerických prezidentských volbách v roce 2016 a díky novým informacím přináší podrobné shrnutí rizik spojených s atomovými zbraněmi. Kromě toho přibližuje současné překážky v cestě k odzbrojení a veškerá nepřikrášlená fakta: co by se muselo stát, abychom snížili hrozbu nukleární katastrofy a konce lidstva?

Toto ožehavé téma rozebírá více než desítka předních bezpečnostních expertů i občanských aktivistů z celého světa. Odpíchneme se od stručné rekapitulace nejdůležitějších milníků atomového věku. Seznámíme se se statutem atomových zbraní ve světě a současnými ohnisky největšího napětí, jako jsou Severní Korea, Rusko, Írán, ale i problémy, které vyplývají z prohlášení administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přímo na setkání Organizace spojených národů k jadernému odzbrojení na vlastní oči odhalíme složité politické a strategické překážky stojící v cestě úplnému odzbrojení. A uvidíme, jak se nová generace mladších odborníků a aktivistů po celém světě snaží změnit zažitou představu o tom, čeho je lidstvo schopno dosáhnout. Buďte taky u toho!

Joel Dommett zamířil do Tokia, aby mohl pracovat v agentuře na pláč. Meryl Fernandes se seznamuje se zvláštním sexuálním fetišem. Ben Shires se setkává s mužem, který se považuje za psa. Vicky Pattison zjišťuje, jak vypadá intimita bez vztahu. A to není všechno. V pokračování zábavného a fascinujícího seriálu o Nejpodivnějších divech světa se podíváme také na festival penisů nebo mistrovství sexu ve vzduchu. Nenechte si ujít nevysvětlitelné, nečekané a vyloženě podivné projevy života na naší zvláštní planetě. Díky pečlivé detektivní práci vyšetřovatelů, výpovědím očitých svědků a názorným vědeckým ukázkám se konečně dozvíte, co všechno se děje v našem podivném světě.

Grit je mladý osmnáctiměsíční medojed, který hledá štěstí v divoké namibijské savaně. Je to medojed, takže je neohrožený. Jenže ještě nikdy nebyl tam venku sám. Šest z každých deseti mladých medojedů, kteří opustí bezpečí domova, aby se osamostatnili, během několika prvních týdnů zahyne. Dokáže Grit přežít?

V mini sérii z produkce britské BBC se historik Peter Barton zabývá jednou z nejdůležitějších a nejničivějších bitev první světové války. Přitom rozebírá události, které vedly k nečekaně a nepředstavitelně krvavému prvnímu dni ofenzívy. Zatímco prochází přes bitevní pole, vysvětluje, jaké chyby způsobily smrt více než 20 tisíc britských vojáků. A prosazuje zajímavou myšlenku: abychom skutečně porozuměli, k čemu došlo, měli bychom se zaměřit nejen na to, co Britové udělali špatně, ale také na to, co se nepříteli povedlo.

Němci dokázali mistrně využít krajinu v okolí řeky Sommy, a maximalizovat tak ztráty na britské straně. Díky ukořistěným dokumentům, zajatým vojákům a dezertérům navíc věděli předem mnoho o tom, co se na ně chystá. V další epizodě se Barton zaměřuje na druhou fázi bitvy, jež se z původně plánovaných dnů a týdnů nesnesitelně protáhla na měsíce, a v důsledku toho došlo k dalším krvavým ztrátám. A nakonec přibližuje výtečnou německou taktiku, kvůli které se první světová válka tragicky protáhla. Zároveň dochází k novým závěrům, že bitva na Sommě neskončila v zimě 1916, ale až na jaře 1918, a že o nějakém britském vítězství nemůže být ani řeč.

Ponořte se do světa ledu a ledově chladných vod a odhalte málo známého, přesto ikonického mořského savce. Běluha severní je fascinující bílá velryba z arktických a subarktických vod. Její populace se znovu zmenšuje, zvlášť v oblasti řeky Svatého Vavřince. Je to kvůli úbytku mořského ledu? Nárůstu námořní přepravy? Hluku? Znečištění? Genetickým změnám? Připojte se ke světově uznávaným vědcům na výpravě, která zkoumá populaci běluh, jež právě teď bojuje o přežití. Během čtyř ročních období budeme společně s nimi sledovat tento výjimečný druh v jeho přirozeném prostředí, abychom lépe porozuměli jeho existenci i tomu, proč je v ohrožení.

Amerika je skutečně velkolepá země. Nenechte si ujít celovečerní film, ve kterém ji poznáme zblízka, od východu k západu. Navštívíme slavná místa a uvidíme vyhlášené přírodní památky, jako je řeka Mississippi, Apalačské pohoří, národní parky Yellowstone a Everglades nebo impozantní Grand Canyon, který je druhým nejdelším kaňonem na světě.

Nová Anglie, rok 1692: obyvatelé malého města jménem Salem podléhají náboženské hysterii a rozpoutávají nemilosrdný hon na lidi. V době, kdy se Evropě z větší míry podařilo překonat poblouznění čarodějnickými procesy, jsou desítky lidí falešně obviněny a drasticky popraveny. Tyto tragické události způsobily pád puritánů z výsluní, ukončily jejich nesmírný vliv na dění v celém Novém světě a staly se jednou z nejtemnějších kapitol v dějinách Spojených států. Případ čarodějnických procesů v Salemu do dnešních dní fascinuje vědce i umělce.

Hlavně proto, že stále zůstává záhadou, co bylo důvodem hromadného poblouznění celé společnosti. Existují teorie o náboženské hysterii, agresivně potlačované sexualitě, strachu z „ďábelských indiánů“, obyčejné závisti a lakotě nebo dvojím vnímání světa – hluboce nábožensky založená puritánská společnost věřila, že hmatatelný svět je stejně skutečný jako jeho nehmotná paralela, kterou obývá Bůh, ale i ďábel. Vědci dokonce spekulují o tom, že příčinou mohly být nějaké dosud neznámé zdravotní problémy. Co se skutečně stalo v nechvalně proslulém Salemu?

Český dokumentární film No Wave Back sleduje příběh prvního českého surfaře, který se pokusí sjet vlnu označovanou jako big wave. Takové vlny jsou minimálně šest metrů vysoké. Ve Španělsku se vyskytují jen zřídka a vyznačují se svou unikátností. Stejně unikátní je i skupina tamních lidí, která na tyto vlny po celé roky čeká. Cesta skrze komunitu k samotné vlně, to jsou výzvy, kterým se postavil český surfař Matěj Novák.

Po dvou vzrušujících řadách napínavého seriálu Radost z rychlosti se Guy Martin vrací, aby znovu posunul hranice rychlosti, fyziky a možností. Jako obvykle se k němu přidávají nejlepší britští vědci současnosti, kteří mu dobře poradí a pomůžou. Guy vyrazí do Spojených států, aby se ve vlastní otlučené dodávce zúčastnil nejrychlejšího silničního závodu na světě. Pokusí se stát prvním člověkem, který překonal Lamanšský průliv ve vzducholodi na manuální pohon. Společně s legendárními olympioniky, sirem Chrisem Hoyem a sirem Benem Ainsliem, zkusí překonat rychlostní rekord ve veslování. A troufne si i na svůj dosud nejtěžší a nejnebezpečnější kousek: vytáhnout to na motorce až na neuvěřitelných 644 km/h. Podaří se mu uspět?

Unikátní dokumenty uvidíte
každý den od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!