Jmenoval se Lukáš a byla to místní hvězda, všichni o něm mluvili, všichni ho měli rádi, no prostě místní miláček. I když jsem byla docela mladá, moji rodiče mě v ničem nijak neomezovali, a tak jsem mohla chodit, kde jsem chtěla. Asi tak půl roku po tom, co jsme se přistěhovali, mě moje sousedka, takže moje nová nejlepší kamarádka, vzala na místní diskotéku. Bylo to super, něco takového jsem neznala, opravdu jsem si to užívala. Samozřejmě na diskotéce byl i Lukáš, celý večer jsem po něm pokukovala a pořád jsem se na něho usmívala. Takže když ke mně přišel a zeptal se mě, jestli si s ním nezatančím, byla jsem štěstím bez sebe. Něco tak krásného jsem nezažila, ty pocity, to vzrušení, cítit jeho vůni, opravdu jsem si připadala, že kolem nás nic není, jenom já a on. Pak se mě zeptal, jestli se nepůjdeme projít, teď už vím, co to znamená, ale tenkrát... - no tak jsem s nadšením šla.
Zavedl mě na louku, kde byl stoh slámy, a já jsem byla totálně šťastná, něco tak romantického, nebe bylo samá hvězda, teplá srpnová noc... Držel mě za ruku a najednou si mě pevně přitisknul k sobě a začal mě líbat, já jsem to sice do toho okamžiku nikdy nedělala, ale okamžitě jsem se přidala a bylo to úžasné, byla jsem celá vzrušená. Potom mě položil na zem a začal si sundavat kalhoty, a přitisknul se na mě a já ucítila tu tvrdou věc. V ten moment pro mě veškerá romantika skončila a začala jsem panikařit, a začala jsem se prát o to, aby mě pustil, a že to nechci. Lukáš se mě zeptal, jestli jsem ještě panna a já jsem řekla, že jsem a že to nechci, ale Lukáš si stál na svém a říkal pořád dokola, že se nemám čeho bát a že to bude super a že si to užijeme. Moje snaha všechno zastavit byla marná, několikrát jsem řekla, že to nechci, že mě to bolí, můj boj jsem prohrála a bohužel tu noc jsem přišla o své panenství.
Deset minut po té odešel a já jsem sebrala veškerou svou sílu a vrátila se zpátky na diskotéku, kde jsem poprosila svou kamarádku, ať jde se mnou domů. Všechno mě bolelo, ale jak jsem přišla domů, nic jsem nedala znát, aby moji rodiče nic nepoznali, moc jsem se za sebe styděla. Moc jsem se trápila, co se mi stalo a už jsem měla chuť někomu to říct, ale najednou za mnou přišel Lukáš a začal se omlouvat za to, co se stalo, že ho to moc mrzí a že by to chtěl napravit.
Samozřejmě jsem nikomu nic neřekla, zůstalo to našim tajemstvím, až na moje kamarádky, s Lukášem jsem nakonec spala asi další čtyři roky, i když nikdy jsme spolu nechodili. Romantika bez romantiky. Dnes už vím, že bych s tím utíkala za mojí mamkou, ať mi pomůže, ať něco udělá a vím, že by něco udělala, ale tenkrát jsem to prostě nevěděla. Moje představa o romantice byla prostě jiná, myslela jsem si, že láska je čistá věc. Tenkrát jsem byla naivní blbá puberťačka, která toho o světě moc neví. Jenom doufám, že moje dcera bude chytřejší než já, je jí osm let, a já se o ni začínám bát.
jtpniok - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz