Strašidelné hrady a jejich pověsti – II. část

Hrad Pernštejn

Z nejstarší historie pochází i pověst o Pernštejnské Bílé paní. Pernštejnka Adléta byla vyslána na hrad Veveří, kde se dala najmout do služby. Za blíže neurčených okolností na hrádku otěhotněla. Protože takovéto těhotenství bylo vskutku velmi nevhodné, snažila se vše zapřít a křivě se zapřísáhla "Pane Bože, jestliže já jsem břichatá, bodejť bych se hned propadla", to se také stalo. Od té doby můžete Adlétu potkat jako hradní strašidlo nikoli na Veveří, ale na Pernštejně, jelikož se jako bílá paní rozhodla působit na domovském hradě. Ještě jedno upozornění: potkáte-li ji bíle oděnou, přináší to štěstí v podobě novorozeněte, pokud má však šat černý, předpovídá smrt.

Zřícenina hradu Bradlec

Podle staré pověsti se na hradě Bradlci i na blízkém Kumburku kdysi zjevoval přízrak krásné Bílé paní. Vypráví se, že mladou manželku hradního pána, původem z Kumburku, zaklela do této podoby místní čarodějnice. Bílá paní se často zjevovala lidem a pomáhala jim. Leckdo ji spatřil, ale jakmile se pohnul nebo promluvil, zjevení zmizelo. Na smrtelné posteli čarodějnice prozradila svůj hrozný čin a Bílou paní se podařilo ze zakletí vysvobodit.

Tajná chodba s pokladem - pod zříceninami hradu je prý tajná chodba spojující hrad s bývalou tvrzí v Železnici. V tomto podzemním průchodu má být podle pověsti ukryt poklad. Je však možno jej nalézt pouze na Velký pátek před východem slunce.

Pálava - hrad Děvičky

O hradě existuje hned několik pověstí, které se většinou vážou k oněm třem kamenům viditelným dnes pouze z Dolních Věstonic, protože z hradu, když se nemůžete podívat z okna, už vidět nejsou. Pod hradem Děvičky (též Maidenberk či Dívčí hrad) je prý ukryt poklad hlídaný černým psem. Získání pokladu je tedy spojeno s jistým nebezpečím. Jedna žena z Pavlova, která žala pod Děvičkami trávu, prý kdysi na poklad narazila. Skládala zlato na plachtu, když vtom přiběhl černý pes a kousl ji do ruky. Pokousaná ruka ihned zčernala. Poklad i se psem zmizel, když zvon na věži kostela v Pavlově odbyl poledne. Ženě sice zůstala trocha zlata, které už bylo na plachtě, ruka však zůstala ochrnutá. Podle jiné pověsti jsou to tři dcery hradního pána knížete Arnulfa, který zasnoubil svoji nejstarší ze tří dcer ďáblu Trabacciovi. Tato se však raději i se svými sestrami proměnila v kámen. Kníže Arnulf pak prý žil až do své smrti v chýši u skalisek jako poustevník.

Hrad Vildštejn

Při návštěvě hradu Vildštejn můžete vstoupit do hradní krypty, kde je uložena lebka s několika dalšími kostmi jakési ženy, které byl nalezeny při bourání hradního komínu. Kosterní pozůstatky byly uloženy ve schránce a byla k nim přiložena skleněná baňka, pár stébel trávy a rybářský háček. Někteří lidé z podhradí vyprávěli, že by mohly patřit jedné z dcer majitele hradu z rodu Trautenbergů, která byla velmi ošklivá, znala sílu bylin a připravovala z nich všelijaké nápoje a masti. Jednoho dne však záhadně zmizela a nikdy se nenašla. Jiní zase vyprávěli o bílé paní, procházející se za jasných měsíčních nocí hradem. Nikdy nikomu neuškodila a ti, kteří ji spatřili, se dušovali, že vypadala velice nešťastně. Dokonce ještě dnes najdeme ve Skalné dost lidí, kteří odpřisáhnou, že bílou paní skutečně viděli.

Hrad Sovinec

O Sovinci se vyprávějí různé tajemné příběhy a historky, ale nejstrašidelnějším místem hradu je prý páté hradní nádvoří. Zjevuje se tu šedý skřítek, ze kterého mají všichni strach, i když prý nikdy nikomu neublížil. Byla tu několikrát spatřena Bílá paní, ale i žena oblečena v černém hávu, která prý přichází zvěstovat špatné události. V paláci se i zjevuje ohnivý kůň, jak běží po schodech.

Slezskoostravský hrad

Bylo všeobecně známo, že pod hradem byly sklepy s množstvím chodeb, které prý vedly na všechny strany, jedna z nich dokonce pod Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou. V těchto sklepích byly ukryty velké poklady. Jedna u nejznámějších pověstí vypráví, že na hradě před mnoha lety bydlil správce, muž velmi hodný, dbalý svých povinností. Jednou jej navštívila manželka vesnického rychtáře ze sousedních Heřmanic. Bylo to právě na Velký pátek, kdy se zjevují lidem poklady. Proto správce vyzval selku. aby si za jeho doprovodu prohlédla hradní poklady. Sotva otevřel dveře do sklepa, zpozorovala s hrůzou, že tu stojí železný muž s palicí v ruce, který střeží poklad.

Správce vstoupil a vybral z každého ze sudů, jenž stály kolem, po jedné minci. Bylo jich celkem sedm, každá jiného druhu. Byly zlaté a stříbrné a leskly se tak, že na ně selka mohla sotva pohlédnout. Řekl jí: "Podívej se na tyto mince a věz, že poklady nashromážděné zde ve sklepě si může každý prohlédnout, ale běda tomu, kdo by si jen nepatrnou část z nich chtěl přivlastnit. Tomu by železný muž rozbil hlavu". Když vrátil mince na své místo, klidně zamkl sklepní dveře a spolu se selkou se vrátil.

Slezskoostravský zámek měl také svou "bílou paní". Každý ji však vidět nemohl. Vykonal-li někdo právě v onen den, kdy se měla objevit ve zdejším kostele, zpověď, mohl ji v noci spatři. Byla bíle oděna, vlasy rozpuštěné, v pravé ruce nosila pozlacený klíč a v levé svícen s rozžehnutou svíčkou. Chodila po síních a chodbách a objevovala se jen tehdy, když některý člen rodiny majitele zámku měl zemřít.

Hrad Karlštejn

Jedna z nejznámějších Karlštejnských pověstí povídá o slepém hudebníkovi, který - doprovázen na každém kroku věrným psem - hrával v hradě na loutnu. V té době tu byl na návštěvě brunšvický kníže s proradným komorníkem, který se ho na hostině pokusil otrávit. Podal šlechtici číši s otráveným vínem, ten ji ale - nic netuše - předal zpěvákovi. Ať se prý napije, když celý den tak pěkně vyhrával. Když prostý muzikant pozvedl pohár ke rtům, vyskočil mu na klín pes a víno zhltal sám, načež pochopitelně ihned skonal. Slepec svého milého druha naposled pohladil a pravil: "Vzácný pane, to víno bylo otrávené a mělo vám přinést smrt." Jaký trest dostal ničemný sluha se už hudebník nedozvěděl. Pár dní nato zemřel žalem po svém psíkovi.

Strakonický hrad

Legenda tvrdí, že Strakonice kdysi zachvátil krutý hladomor. V té době zde žil městský radní se svou velmi pyšnou a marnivou ženou, která se rozhodla, že si nechá zhotovit střevíčky z chlebového těsta. Poté, co jí je pekař upekl, vydala se v nich na ranní mši. Když kráčela ke své lavici, ozvala se najednou hromová rána a marnivá paní se propadla do země. Zůstala po ní jen obrovská jáma v podlaze kaple.

Jessynka – čtenářka

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete