Stres je obranná reakce organismu na intenzivní psychický nebo fyzický podnět. Musíme ale rozlišovat mezi stresem negativním, který si spojujeme s negativními emocemi, a stresem pozitivním, jaký zažívá například sportovec při svém výkonu nebo muž na schůzce s dívkou. Příčiny stresu jsou různé. Někdo může bez obav přednášet před plným náměstím, ale bojí se nastoupit do letadla. Jiný se hroutí před každým testem, ale nedělá mu problém oslovit cizí dívku na ulici. Liší se i projevy stresu, které mohou být psychické i fyzické, od nespavosti a bolesti hlavy či břicha až po poruchy nálad a nadměrné hubnutí, nebo naopak přibývání na váze.
V dnešní době jsou na lidi kladeny obrovské nároky, musí v práci podávat špičkové výkony a zároveň třeba prožívají problémy v rodině nebo řeší existenční otázky. Velmi snadno nás může chronický stres dovést až k syndromu vyhoření. Jednou z povinností manažerů je tak zajistit zaměstnancům příznivé pracovní prostředí, které vede ke spokojenosti zaměstnanců a je jednou z prevencí psychického vyčerpání.
Na zvýšení pracovního stresu se v současnosti podílí také rozvoj digitálních technologií. I když chytré telefony v mnohém usnadňují život, lidé kvůli nim mají tendenci být dvacet čtyři hodin on-line. Kontrola pracovních e-mailů před spaním a ihned po probuzení ale znamená, že lidé z práce vlastně nikdy neodejdou. Je proto dobré stanovit pevné hranice, pečlivě oddělovat pracovní život od soukromého a pravidelně odpočívat.
Způsob relaxace je u každého individuální. Někdo se odreaguje u adrenalinového sportu a někdo při procházkách v přírodě. Je nutné to vyzkoušet a najít vlastní cestu. Vyvážená strava a pravidelný pitný režim jsou při psychické zátěži zásadní. Pro mnohé lidi je ale dodržování správné životosprávy těžké a stresové situace řeší přejídáním, nebo naopak hladověním, případně užíváním návykových látek. Naučit se znát své tělo a odhalit, co stres způsobuje a jak je možné jeho následky zmírnit, pak umožňuje se s ním lépe vypořádat a nevnímat ho pouze v negativním smyslu.
Pozitivní stres totiž může lidi naopak motivovat k nadprůměrným výkonům. Lidem například pomáhá blížící se termín odevzdání k napsání vědeckého článku nebo závody s ostatními ke zlepšení sportovních výkonů. Stejně jako po velkém sportovním výkonu je ale i při vystavování se zátěžovým situacím nutné umět si odpočinout a nechat tělu čas na regeneraci. Podle odborníků také pomáhá umět dobře odhadnout sám sebe a nemít na sebe nesplnitelné nároky.
Stresu se nedá předcházet, to je, jako byste chtěli poroučet dešti nebo větru. Nikdo neví, s čím se bude muset v životě vyrovnat. Ale rozhodně jde zmírnit následky negativního stresu. Je například dobré mít při zásadních rozhodnutí alternativní plán, stanovit si racionální životní cíle, uvědomovat si své finanční možnosti a mít v sobě i určitý druh pokory. Podstatné je také pracovat na osobních vztazích a o problémech komunikovat s rodinou a přáteli.
Zdroj, foto: Imperial Karlovy Vary