Substituční léčba: pro a proti

O substituční léčbe bylo již napsáno mnoho článků a v dnešní době je v souvislosti s drogovou problematikou zmiňována téměř na každém kroku. Jak je to ale s jejími výhodami a nevýhodami?

Substituční terapie (substituce = nahrazení) je způsob léčby, kdy je užívání původní drogy nahrazeno lékařsky předepsaným užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, avšak s výrazně menšími riziky (např. užívání heroinu je nahrazeno užíváním metadonu).

Menší zlo

Může také jít o substituci škodlivého způsobu aplikace drogy za méně škodlivý (např. cigarety jsou nahrazeny nikotinovými náplastmi), případně je to kombinace obou způsobů (např. injekční užívání heroinu je nahrazeno užíváním metadonu, který je podáván jako nápoj).

Cílem substituce je pak eliminace užívání určité, především ilegální drogy a/nebo škodlivé formy podávání drogy, která je provázena výraznými zdravotními riziky (injekční užívání). Doba jejího trvání může být velmi různá. Závisí na individuální situaci klienta a stanoví se na základě podmínek zařízení, ve kterém substituční léčba probíhá. Někdy, zvláště v případě uživatelů drog s velmi dlouhou dobou užívání drog, kdy se nepředpokládá taková změna životního stylu a motivace k abstinenci, může být substituce časově neomezená.

Menší závislost, menší náklady

Výhod substituční terapie je velké množství, a to jak pro klienta, tak i pro většinovou společnost.

Substituční léčba totiž pomáhá snížit náklady na léčbu zdravotních potíží, ke kterým by další užívání drog u klienta vedlo. Navíc také, pokud je dobře nastavena, vede ke snížení kriminálních činů spojených se získáváním peněz na drogy, ke snížení rizika přenosu infekčních onemocnění prostřednictvím rizikového způsobu aplikace drog atd.

Od drog do práce

Stabilizovaný klient má navíc možnost si najít zaměstnání a v rámci svých možností a podmínek léčby normálně fungovat ve společnosti. Další nezanedbatelnou skutečností je pak pravidelný styk klienta s lékařem/sociálním pracovníkem, který tak má šanci pozitivně uživatele ovlivňovat k abstinenci, nalezení práce atd.

Výhodou substituční terapie, zejména u závislých na opiátech, je pak také snížení euforie (rauše), který znemožňuje narkomanům normální komunikaci s okolím.

Nevýhody

Substituční terapie ale nemá pouze výhody, ale i několik nevýhod. Jednou z nejzávažnějších nevýhod substituční terapie je fakt, že po dobu "léčení" je klient víceméně stále vázán na výdejová místa, a tudíž je poměrně nesvobodný. Každodenní docházení (či docházení několikrát týdně) může být pro klienta velmi vyčerpávající. Navíc ovlivňuje klientův život a postupem času to pro klienta může přestat být původně vytoužené řešení jeho situace.

Další nevýhodou je snadné zneužívání substitučních přípravků, pokud jsou vydávány nezodpovědně a bez testů. Například zneužívání a nitrožilní aplikace buprenorfinu "studeným" způsobem, tj. bez ohřátí, může kvůli špinavému "nádobíčku" narkomana vést k různým zánětům. Z nich je nejčastější tzv. infekční endokarditida neboli zánět srdečních chlopní. 

Zdroj: Substituční-léčba.cz

Mirka Bali

ChytráŽena.cz