Díky jedinečnému přístupu k lidskému tělu se mu podařilo odhalit tajemství jejich výjimečné fyzické síly. Rozzuřený oceán, závratné útesy, nepřekonatelné vodopády, strmé horské štíty nebo neznámé pařížské střechy: hřiště těchto sportovců jsou nejen velkolepá, ale také úžasná. V srdci nezkrotné a někdy nebezpečné divočiny čelí živlům, a hlavně vlastním možnostem. Během osobních rozhovorů prozrazují i to, co je jejich Achillovou patou. Dokázali překonat zranění i strach a plní si sny. Díky tomuto seriálu poznáme také jejich lidskou stránku a zjistíme, že jsou stejní jako my. Co když se tím pádem nějaký superhrdina skrývá uvnitř každého z nás? Poznejte skutečné superhrdiny na Prima ZOOM.

Kam se hrabe Superman nebo Batman – poznáte na Prima ZOOM:

Od 13. 12. 20.00 Skrytá tvář superhrdinů

Skrytá tvář superhrdinů (4 díly, reprízy ve středu od 15.30)

Alain Robert je známý všude po světě jako Pavoučí muž, který za posledních dvacet let slezl ty nejvýznamnější světové mrakodrapy bez jištění. Arnaud Tortel, známý fyzioterapeut a odborník na pohyb lidského těla, se s ním setkává v Gorges du Verdon, kde mu Alain ukazuje první skalní terény, které už jako kluk začal s kamarádem lézt bez jištění. Jedná se o skály vysoké až 350 metrů. Alain popisuje, že paradoxně úrazy, které ho kdy potkaly, se staly vždy, když lezl s jištěním. V roce 1982 ho potkal při lezení na laně úraz, kvůli kterému absolvoval šest následných operací. Po tomto úrazu se mu po osmi měsících, kdy se znovu vrátil k lezení, stal další úraz. Povolila mu skoba a on si rozdrtil zápěstní kosti a utrpěl úraz hlavy, kvůli němuž má dodnes problémy s levým vnitřním uchem. Kvůli tomu má i problémy s rovnováhou. I přes zákaz lezení ze strany lékařů stále zdolává mrakodrapy. Arnaud je přítomen, když Alain v centru Paříže vyleze na mrakodrap Tour Montparnasse.

Tak jako tento výstup, i řada jeho jiných výstupů na mrakodrapy je nelegálních a Alain většinou končí na policii. On si z toho ale vůbec nic nedělá. Patří to k jeho sportu. V roce 2012 se mu poprvé podařilo slézt nejvyšší francouzský mrakodrap Tour First, ležící v pařížské čtvrti La Défense. S mrakodrapy Alain začal v roce 1994 v Chicagu. Dnes je prvním člověkem, který slezl věže Petronas v Malajsii, vysoké 482 metrů. Jeho rekordem, který mu jen tak někdo nesebere, je Burj Khalifa v Dubaji s neuvěřitelnými 828 metry. Všechny tyto mrakodrapy slezl bez jakéhokoli jištění i s tím, že má problémy s rovnováhou a jednou rukou mu po úrazech nejde plně otočit. Alain Arnaudovi otevřeně přiznává, že se smrti bojí. Dalším špičkovým sportovcem, se kterým se Arnaud Tortel setkává, je Géraldine Fasnachtová. Ta je po světě známá jako Ptačí žena. Géraldine je mistryní světa ve freebordingu.

Její největší vášní je ale wingsuitové létání. Géraldine, která žije ve Verbier, se věnuje létání z okolních hor. Létání obnáší skok z kolmých útesů do prázdna a následný pád s letem ve speciální kombinéze. Sportovec při tomto letu dosahuje až neuvěřitelné rychlosti 180 km/h. Let umožňuje sportovci speciální nylonová kombinéza. V určité výšce sportovec otevře padák a normálně na tomto padáku přistane. Géraldine vezme Arnauda do simulátoru, kde si Arnaud vyzkouší pocity, které sportovec věnující se tomuto druhu létání může zažít. Sama Géraldine tady trénuje. Arnaud pak s Géraldine a jejími kolegy skočí z letadla tandemovým způsobem. Géraldine o své vášni říká, že chápe nebezpečí, které jí hrozí, nicméně touží intenzivně prožít každý okamžik svého života.

Sportovní asistent, fyzioterapeut a odborník na lidský pohyb Arnaud Tortel se dnes setkává se čtyřnásobným mistrem světa ve skialpinismu, šestinásobným mistrem světa v ultramaratonu a držitelem několika rychlostních výstupů na vrcholky světových hor, Kilianem Jornetem. Oba se potkávají v norském Tromso, kde Kilian žije a trénuje. Důvod jeho pobytu v Norsku je zřejmý. V této části světa v létě slunce nezapadá, a on tak může více trénovat. Jeho denním tréninkem je každodenní běh po vrcholcích okolních hor. Jedná se o 18 km dlouhou trasu se stoupáním 3 km. Trénink probíhá bez jakéhokoli jídla a pití. Kilian sám o sobě vypráví, že pochází z rodiny horalů a že už od dětství se mu hory vtiskly pod kůži. Brzy jako dítě začal se skialpinismem. Kariéru v této disciplíně mu přibrzdil úraz, kdy si při normální chůzi po chodníku zlomil kolenní čéšku. Od rehabilitace začal běhat po lese a v horách.

Arnaud, který ho vyšetří, zjistí, že Kilian má ve skutečnosti jednu nohu proti druhé velmi slabou. Kilian, s nímž se Arnaud sešel na vrcholu jedné z hor, vypráví, jak sám vnímá svůj úspěch. Jasně říká, že úspěch je vykoupen 1200 hodinami tréninku ročně. Kilian každé dva dny vlastně sleze po horách stoupání, které je ekvivalentem výšky Mont Blanku. Jenže Kilian také jasně zná svou mez, svůj pokus o zdolání Elbrusu vzdal pouhých 200 metrů pod vrcholem. Kilian, který rád žije o samotě, si je ovšem velmi dobře vědom i své pomíjivosti. Dalším sportovcem, se kterým se Arnaud Tortel setkává, je Érik Deguil, jemuž se přezdívá Pán řek. Ve svých 34 letech je trojnásobným mistrem světa v extrémním pádlování. Érik je znám tím, že sjíždí ty nejextrémnější vodní toky světa. Arnaud se s Érikem setkává v Pau, městě, kde Érik už žije patnáct let. Pau je pro něj ideální místo. Blízko jsou horské řeky v Pyrenejích a Pau má samo o sobě také umělý vodácký kanál. Érik tak může trénovat jak na freeride, tak i na slalom.

Denní program je jasný a pravidelný. Tři hodiny Érik trénuje na vodě a zbytek tréninku pak tráví v tělocvičně. Érik bere Arnauda do hor, aby mu zde ukázal trénink na divoké vodě. Nejdříve se ale vydají na projížďku kajakem, aby si Arnaud vůbec dokázal představit, co závodění na tomto druhu lodě obnáší. Řeku, kterou poté Érik Arnaudovi v horách ukáže, sjelo jen osm lidí z celého světa. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších řek na světě. Sám Érik si na této řece už zlámal žebra. Érik Arnaudovi rovněž vypráví, jak v Mexiku utrpěl trojnásobnou zlomeninu bederní páteře. Tehdy ho zachránili kamarádi. Nicméně Érik se znovu dokázal vrátit na vodu a znovu začal na vodě vítězit.

Arnaud Tortel nám v tomto dílu představí Umberta Pelizzariho. Umberto je osmnáctinásobný mistr světa ve volném potápění. Při freedivingu dosáhl neuvěřitelné hloubky 150 metrů. Umberto říká, že volné potápění je pro něj životní styl. Arnaud by z rozhovoru rád pochopil, jak se z Umberta stal tak výjimečný potápěč. Oba se potkávají v Presqu´ile de Giens ve Francii. Tady se Umberto věnuje disciplíně zvané statická apnoe. Ve vodě je schopen na jeden nádech vydržet i neskutečných 8 minut. Arnaud se ihned snaží od Umberta něco ohledně dýchání pochytit. Umberto při výcviku používá jogínské metody. Dnes má vytrénované plíce takovým způsobem, že jeho kapacita plic je neskutečných osm litrů.

To je dvojnásobek normálních hodnot běžných lidi. Umberto se při dýchání snaží používat hlavně nos a také trénuje pohyby bránice. Je žákem dnes už legendárního potápěče Jacquese Mayola. Tvrdí, že právě díky Mayolovi se naučil ovládat své tělo. Umberto bere Arnauda do bazénu. S Umbertovým tréninkem Arnaud brzy zvládne zadržet dech pod vodou pomalu na dvě minuty. Následuje potápění na volném moři. Ponor probíhá s ukotveným lanem. Díky lanu se oba potápěči dostanou až k vraku lodi z 2. světové války. Umberto po ponoru vysvětluje Arnaudovi, že jeho techniky potápění mu umožňují dostat se velmi blízko k mořským a vodním živočichům, které by jinak bubliny z dýchacích přístrojů vyplašily. Umberto zmiňuje, že se potápěl s vorvani a žraloky. Říká, že strach ze smrti v souvislosti s potápěním nemá. Další osobou, se kterou se Arnaud setkává, je Yoann Leroux.

Tomu přátelé říkají Pán střech. Yoann je bývalým mistrem světa ve freerunningu a několikanásobný mistr v parkuru. Oba se setkávají na jednom z pařížských mostů nad Seinou. Yoann přiznává Arnaudovi, že i on trpí závratěmi, nicméně se svůj strach naučil ovládat ve svůj prospěch. Tráví dny a noci tréninkem. K tomu, aby se stal nejlepším ve svém sportu, mu velmi pomohla stáž v čínském klášteře, kterou absolvoval v osmnácti letech. Yoann se naučil na stáži koncentrovat. Využívá toho před každým skokem. Yoann ukáže Arnaudovi základy parkuru ve veřejném parku. Dál bere Arnauda na střechy pařížských domů. Arnaud však velmi brzy vzdává přeskakování střech v doprovodu Yoanna. Zdá se mu to příliš nebezpečné.

Další jejich setkání se uskuteční na schodišti na Montmartru. Yoann se velmi brzy se svým přeskakováním zdejších překážek stane atrakcí pro turisty. Od roku 2010 pravidelně reprezentuje Francii v soutěži Red Bull Art of Motion. V letech 2010, 2011 a 2012 se umístil vždy mezi prvními třemi. Yoann nakonec Arnaudovi přizná, že i on má strach ze smrti. Říká ale, že tento strach přichází jen ve spánku.

Arnaud Tortel se v posledním dílu setkává s Justine Dupontovou, několikanásobnou mistryní Francie a Evropy v surfingu. Justine se už v patnácti letech stala vicemistryní světa v longboardingu. Justine je také jednou z mála žen, které se věnují big wave freeridingu. Arnaud by rád zjistil, co vede tuto zajímavou ženu k těmto sportovním disciplínám. S Justine se setkává u moře, v Hossegoru. I když se oba sejdou na pláži, nejprve zamíří na skleničku, nad kterou si Justine zavzpomíná na své sportovní začátky. Začala se sportem už v jedenácti letech, tehdy se přidala ke svému bratrovi.

Ke sportu je oba vedl otec, který byl také surfař. Justine se záhy stala členkou surfařského klubu, což jí umožnilo začít závodit. Justine otevřeně přiznává, že jejími nejoblíbenějšími disciplínami jsou dlouhé prkno a obří vlny. Nejraději Justine surfuje v zimě, kdy se na moři tvoří větší vlny. Surfuje i na patnáctimetrových vlnách. Arnauda vezme na moře, aby ho seznámila se základy surfingu. Na čtyřmetrové vlně je Justine schopna dosáhnout rychlosti přes 50 km/h. Její trénink se ale neomezuje jen na moře. Sportovní přípravou se zabývá i v posilovně a ve skateparku. Tréninku věnuje 12 hodin denně. Trénink doplňuje pobytem v umělém vodním příkopu. Justine přiznává, že než šla zkusit patnáctimetrové vlny, napsala dopis na rozloučenou. Justine si je vědoma, že to, co dělá, je skutečně nebezpečné, nicméně má dobrý pocit z toho, že sama vyšlapává sportovní cestu ostatním dívkám a ženám.

Jean-Baptiste Chandelier je muž, kterému se přezdívá Pán zemské tíže. Jean žije ve Francouzských Alpách, kde se plně věnuje paraglidingu. V rozhovoru s Arnaudem Jean říká, že se k paraglidingu dostal vlastně náhodou, když se tomuto sportu začal věnovat jen proto, že škola paraglidingu byla shodou okolností vedle jeho tehdejšího bydliště. Jean, který je považován za legendu tohoto sportu, říká, že pro něj je to jen klouzání ve větru. Také tvrdí, že paragliding je sportem pro lenochy. Arnaud sjíždí prudkou sjezdovku na lyžích, zatímco Jean letí doslova v jeho těsném sousedství, tak dokonale lze křídlo ovládat. Jean používá malé křídlo, které se pro akrobacii hodí mnohem více.

Z rozhovoru, který Arnaud s Jeanem vede, velmi rychle vyplyne, že Jean má podivné schopnosti vnímat pohyb vzduchových mas v prostoru, čehož dokonale využívá. Aby Jean s Arnaudem o létání na křídle jen nemluvili, vezme Jean Arnauda na malý let. Pasažér velmi záhy pochopí, že Jean má schopnost vnímat i chování větru v prostoru. Pilot křídla totiž reaguje s třívteřinovým náskokem na změny proudění vzduchu. Je zvláštní, že tato legenda mezi paraglidisty nikdy neměla potřebu porovnávat své schopnosti s ostatními při závodech. Jean si nic nemusí dokazovat. Je mezi prvními, kdo dokázal na křídle dokončit akrobatickou figuru Infinity Tumbling. Jean však také tvrdí, že nemá potřebu riskovat. Říká, že vždy se snaží dělat jen to, co ví, že zvládne. Nemá chuť pro paragliding zemřít.

Proto také ani nezávodí. Těší ho, že radost z létání mu dala možnost stát se jedním z nejnadanějších paraglidistů na světě. Jean však svůj život tomuto sportu nepodřídil a nikdy se nevzdal svých dětských snů. Možnou příčinou tohoto postoje k tomuto vrcholovému sportu je i fakt, že Jeanovi zemřel otec v jeho deseti letech při havárii vrtulníku. Záhy nato ho osud připravil i o maminku. Jean nemá ze smrti strach, ale jak sám říká, moc dobře zná pomíjivost života. Život si chce užít. Žije proto, aby mohl žít. Ví, že další den tu nemusí být, proto smrt ani nevyhledává. Přesto je Jean legendou.