Když se řekne vitamín D, patrně si mnoho lidí vybaví souvislost s kostmi. Je to tak! Tato látka, tedy skupina steroidů složená z pěti různých vitamínů, hraje důležitou roli v našem organismu: v systému regulace vápníku, který je zásadní při vývoji kostry a mineralizaci chrupavky, ale také při kumulaci kostní hmoty během růstu. Ale to není všechno! Zároveň pomáhá udržovat ve formě svalovou hmotu, usnadňuje správné fungování nervového systému a mozkových buněk, reguluje proces rozvoje a diferenciace různých typů buněk a vykonává antiproliferační činnost v mnoha tkáních, včetně rakovinotvorných buněk. Podle posledních zjištění podporuje činnost imunitního systému a prospívá i srdci, jelikož snižuje rizika hypertenze a infarktu.
Experti dokonce zkoumají účinky vitamínu D u lidí nakažených novým koronavirem. Daily Mail informoval o studii na univerzitě v Dublinu, podle níž u pacientů, kteří brali vitamín D, byl zaznamenán pokles počtu plicních infekcí o 50 procent. Zkoumá se proto vliv vitamínu D na průběh nemoci COVID-19.
Slunce pomáhá, ale může i škodit
Slunečný svit je důležitým zdrojem pro tvorbu vitamínu D, protože UVB část paprsků při dopadu na pokožku aktivuje jeho syntézu. Na jaře proto můžeme opět začít načerpávat zásoby tohoto důležitého spojence, jehož hladina přes zimu poklesá a mnohdy se téměř zcela vyčerpá! Světová zdravotnická organizace doporučuje vystavovat obličej a paže slunečním paprskům alespoň 30 minut denně, což je čas nezbytný pro dosažení správné tvorby vitamínu D a obnovení zásob organismu. I když část těla, kterou slunci vystavujeme, je v chladnějším počasí menší než v létě, sluneční paprsky dopadají alespoň na tvář a ruce a pomáhají udržovat naši cennou zásobu i v ostatních ročních obdobích. Nic se ovšem nemá přehánět! Nezapomínejte na to, že přímé sluneční záření má zároveň nepříznivé účinky na oči. Ultrafialové paprsky mohou poškozovat vnitřní vrstvu rohovky, ale také způsobovat šedý zákal. Zvláště nebezpečné může být záření pro malé děti a mladistvé do 20 let. Jejich čočka je natolik transparentní pro vlnové délky nad 300 nm, že nemůže zachytit UV záření.
Zařaďte do svého jídelníčku potraviny bohaté „déčko“
Samotné slunění navíc nestačí. Doporučený denní příjem vitamínu D podle Světové zdravotnické organizace je 5 mikrogramů do 50 let věku, 10 μg pro věk 51–65 a 15 μg při věku nad 65 let. Abyste tohoto množství dosáhli, pomozte organismu při syntéze vitamínu D také konzumací potravin, které jsou na něj bohaté. Jedná se zejména o tučné ryby jako je losos či makrela, nalezneme jej rovněž v oleji z tresčích jater a mléčných výrobcích, jež mají navíc i vysoký obsah vápníku. Ten je také velmi důležitý pro zdraví kostí. Nezapomínejte proto zařadit do svého jídelníčku jogurty, sýry a mléko. Den můžete zahájit jogurtem k snídani, ke svačině si dát například smoothie z čerstvého ovoce a mléka, k obědu si připravit Penne con salmone e panna a k večeři terinky z uzeného lososa s ricottou.Zdroj: Gran Moravia